Geologická expozice v Opavě.
Turistické cíle • Skalní útvar
Vedle několika geologických expozicí v Opavě a blízkém okolí:
- bludný balvan na ulici Praskova (pojmenovaná po významném zakladateli a později i předsedy Matice opavské, ke konci devatenáctého století se stal prvním ředitelem opavského gymnázia a především byl jazykovědcem. Spolu s Janem Havelkou – další významnou osobností ve velice vzdělané rodině Wanklově, v jejichž stopách hrdě pokračoval nikdo méně známý než samotný Karel Absolon, průzkumník mnoha jeskyní Moravského krasu a objevitel (zjednodušeně řečeno) „Věstonické venuše“ zhotovené v období mladšího paleolitu [1, str.16], byl i zakladatelem „Vlasteneckého spolku musejního“ v Olomouci) vedle plotu univerzitní zahrady a dále i kostela sv. Ducha.
- zatopeného lomu „Sádrák“, přesněji řečeno „Stříbrného jezera“, ale žádný opavák mu neřekne jinak než právě „Sádrák“. Jedná se o zbytek původního lomu na sádrovec, který byl před mnoha desítkami let, v roce 1964 zaplaven velkým proudem vody z blízké řeky Opava. Zamezovat přítokům se snažilo již o několik let dříve, ale v roce 64 to již bylo přespříliš.
Během měsíce byl celý lom zaplaven. Kolem dokola se šířily a stále šíří nejrůznější báje a pověsti. Také zde dochází k více utopením něž na jiných místech. To se zdůraznilo i v poslední době několika smutnými případy při stavebních úpravách a zvyšování hladiny, kdy se zde nepochopitelně utopili další minimálně dva mladí lidé. Někteří místní mi tvrdili, že ve směru k řece existovali v zemi i nějaké tunely, což v duši dobrodruha může být důvodem k nejrůznějším otázkám a přemýšlení co pravdy je na dávných pověstech. Co jen těžko zase chápu já, je představa, že by měla voda „téct do kopce“, pořád si myslím, že řeka je níž než hladina „Sádráku“. Dalším blízkým velmi nebezpečným místem je „Vojenský splav“. Velmi dobře si pamatuji jeho hřmící a skutečně i z dálky děsivé vody při posledních záplavách v Opavě.
- kdo má zájem o vojenskou historii druhé světové války, najde zde spoustu opevnění menších i větších. Tolik, že jejich nalezení si zaslouží mnoho dní… Zajímavě vypadá „bunkr“ označený jako „U sádrovce“, ještě jsem tam nebyl, ale myslím, že si zaslouží své „objevení“ - vypadá to na nějaký z mých příštích výletů.
- geologicky zajímavá je i poněkud vzdálenější oblast PP (přírodní památky) „Otická sopka“ u vršku s nadmořskou výškou 311 m.n.m. (Kamenná hora) a na západní část navazující jedno z nejkrásnějších území u Opavska – přírodní rezervace „Hvozdnice“ s nevšedním zpestřením se skalními výchozy s otisky dávných živočichů.
https://www.turistika.cz/mista/prirodni-rezervace-hvozdnice-na-opavsku/detail
- a mnoha dalšími zajímavými místy, například výchozy Žimrovické skály i další méně známé místa kopce Hanuše u Hradce nad Moravicí, okolí řeky Moravice až například do Podhradí nebo i dále.
- atd., atd.
se v západní části Opavy v areálu (zahradě) Masarykovy střední zemědělské školy se vstupy nedaleko křižovatky ulic Purkyňova a Englišova severozápadně od opavského hřbitova nachází geologická expozice. Poprvé jsem se ke školnímu statku dostal s kolegou z předešlé práce (již je to nějaká ta desítka let) a zaníceného ornitologa i odborníka na další živočichy i přírodu všeobecně a naše setkání „na pár minut“ se z tohoto pohledu často protáhly na spoustu minut i hodin, kdy jsme probrali kde co, co jsem kde načetli, ale hlavně jen „čistě náhodou“ pozorovali. Takhle jsme si předali spoustu důležitých informací, ale především málo a často i vůbec neznámé lokality. Geologická expozice je ale až za „statkem“ (o něco severněji).
Když jsem se zmínil o přírodě, tak západně od expozice jsou i včelí úly, významné stromy a další zajímavé místa. Na procházku zahradou je dobré si vyčlenit alespoň hodinu času (podobně jako při návštěvě arboreta v Novém Dvoře nedaleko Stěbořic nebo v Semetíně u Vsetína – v obou případech je třeba určitě více než jednu hodinu :-)) )
Sbírka je vcelku pestrá a na informačních tabulích (alespoň před pár lety, když jsem zde byl naposledy, tak tomu tak bylo) si člověk najde spoustu zajímavých informací například o dobách ledových i meziledových, nejrůznějších geologických obdobích až do současnosti, dozvíte se co jsou tilly a že v některých místech zde dosahují mocností až 50 metrů, till prý můžeme spatřit v cihelně u silnice třetí třídy mezi Hlučínem a Ludgeřovicemi – nevím, je to pro mě novinka, tak nemohu ani potvrdit, ani vyvrátit, natož dodat fotky. Usazeniny vytvořené „ledovcovým tokem“ jsou prý v pískovně u Závady. I když jsem sice přes Závadu (z Chuchelné až do Ostravy) také jednou šel, tak o pískovně u Závady nevím. Tehdy jsem si spíše všiml nejrůznějších „bunkrů“ a hlavně v obci Bělá jsem si vyzkoušel „vodní lázeň“- sice jen na ruce, na otužování nohou jsem tehdy odvahu neměl :-) místních priessnitzových koupelí u pramene Židlo. Jednalo se o velice příjemné osvěžení, ale po několika minutách začala být cítit i „studenost“ vody. Za dalších pár minut už jsem takovou zimu necítil. Čas pokročil a tak jsem se musel vydat k domovu, kam jsem dorazil před půlnocí. Cesta byla ale velice zajímavá.
Další sedimenty se mají nacházet v Palhanci u Opavy. V každé správné geologické expozici nemohou chybět suvky - „bludné balvany“. Ty jsou pochopitelně i tady. Jsou z odolného materiálu granitu (žuly) a všechny byly nalezeny na Opavsku. Doputovaly zde především ze Švédska. Z výstřižků se také dozvíte, že největší mocnost ledovce – neskutečných 300 metrů byla právě na Ostravsku. Na Severní Moravě se ledovec zastavil v celkem předpokládaných místech. Vedle již zmiňovaného Ostravska, také u Hrubého Jeseníku, Osoblažska ( i zde možná můžeme hádat důvod vzniku skalek například pod Fulštejnem, terénní vlnky v nichž nakonec vznikla portálová (pozornějším dobrodruhům nepochybně neunikne ani nápadný boční vchod, jímž se otevře nečekaně obrovská síň, nebál bych se říct skutečný jeskynní dóm s plazivkami, „pískovištěm“ i suťovým polem, jež obklopují na pseudokras (?)! nečekaně hladké stěny, v jednom místě dokonce snad pozůstatek ze stropu rostoucího krápníku (jakýsi obrovský svislý „chyt“ nebo „obrácený hříbek“.
Ledovec pokračoval Opavskem, významnou hranicí jsou i v předešlých článcích popisované „Utajené lomy u Jilešovic“:
https://www.turistika.cz/mista/peklo-nebo-pohadka/detail
https://www.turistika.cz/mista/utajene-lomy-u-jilesovic-t-o-silverado/detail
Následuje Těšínsko se svými neskutečně tajemnými místy a nakonec se ledovec zastavil ve směru řeky Odry současným kouzelným „Poodřím“ kdo ví kde. Ledovec skončil zhruba někde v polovině vzdálenosti mezi Ostravou a Olomoucí, tedy asi někde u města Odry. Zde se pochopitelně nachází další zajímavé geologické oblasti a místa, například Flascharův důl.
https://www.turistika.cz/mista/mensi-geologicka-expozice-nad-mestem-odry/detail
https://www.turistika.cz/mista/flascharuv-dul-u-mesta-odry/detail
Kdo chce vědět další poutavé informace nechť zavítá do Opavy k „zemědělce“. :-)