Opava – konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie
Opavská konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie je monumentální stavbou nacházející se na Rybím trhu v centru města. Tato dominanta města s 66 metrů vysokou jižní věží byla postavena ve stylu slezské cihlové gotiky a je dnes všeobecně považována za zdejší nejvýznamnější historickou památku. A to nejen mezi stavbami sakrálními a gotickými …
Gotická konkatedrála (tedy druhý nejvýznamnější kostel diecéze a něco jako vícemistr nebo – chcete-li - druhý sídelní kostel ostravsko-opavského biskupa) Nanebevzetí Panny Marie je trojlodní síňový kostel s dvouvěžovým průčelím a polygonálním presbytářem, který byl postaven ve 14. století na místě starší románské stavby z I. desetiletí 13. století a který je konkatedrálou nově zřízeného biskupství od roku 1996.
Vznik chrámu je spojován s Řádem německých rytířů a částečně i s Přemyslem Otakarem II. a jeho nemanželským synem Mikulášem I. Opavským. Téměř přesně v polovině 15. století nechal opavský kníže Vilém k jižní lodi kostela přistavět kapli sv. Hrobu s oltářem Zmrtvýchvstání Páně, která se měla stát novým pohřebištěm opavských Přemyslovců. O něco později – po požáru města v roce 1461 - byl stržen poškozený letner, který už pak nebyl nikdy obnoven.
Zcela původní stavbu ve stylu severoněmecké gotiky už zde dnes – jak naznačuje jedna věž s barokní laternou – neuvidíme. Po požárech v letech 1689 (kdy mj. shořel pozdně gotický hlavní oltář) a 1758 (kdy totéž potkalo hlavní oltář barokní i skvostné velké varhany) totiž prošel interiér chrámu barokní přestavbou, která většinově proběhla až ve II. polovině 18. století. Na sochařské výzdobě chrámových vnitřních prostor tehdy pracovali hlavně moravský sochař Jan Schubert, český jezuitský malíř Ignac Raab (podle některých informačních pramenů tuto zakázku ale stárnoucí Raab pro únavu odmítl), ve Vídni pohřbený moravský malíř oltářních obrazů Felix Ivo Leichert, opavský malíř Ignác Günther nebo sochař od Johann Georg Lehnert z Regensburgu, který zde v roce 1767 vytvořil epitaf pro Karla z Liechtensteinu.
Další úpravy kostela probíhaly také na počátku 20. století a kompletní revitalizace tady byla naposledy provedena v letech 2019 až 2020.
Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Opavě byl – coby významná sakrální stavba ve stylu cihlové gotiky – zařazena na seznam našich chráněných kulturních památek hned v květnu roku 1958. Od září roku 1992 je navíc součástí zdejší památkové zóny a od listopadu roku 1995 se jedná o památku národní.
Pro nadšence a fajnšmekry ještě pár zajímavostí a doplňujících informací:
Po roce 1540 doplnil neznámy opavský tesař korunu hranolové části věže o ochoz a nad oktagonální nástavbou byl vztyčen jehlan dosahující do výšky více než 70 m. V roce 1686 získala jižní věž zastřešení v podobě cibulovité báně s lucernou. Po požáru v květnu roku 1689 prováděl renovaci kostela stavitel Hans G. Hausrucker ve spolupráci s Jordanem Zellerem. Při požáru v srpnu roku 1758 shořelo 20 z 21 tehdejších oltářů – zachránil se pouze oltář sv. Trojice. Zničený Lehnerův oltář následně nahradil baldachýnový oltář architekta Maurizia Pedettiho, jehož návrh v letech 1782 až 1784 realizoval Jan Schubert. V roce 1784 také byla v přízemí jižní věže zřízena kaple sv. Valentina.
Barokní úpravy kostela byly dokončeny v roce 1788 a o rok později byl kostel slavnostně vysvěcen. Až do roku 1796 se kolem kostela rozkládal hřbitov s kaplí sv. Michaela. V posledních desetiletích 19. století se začaly objevovat plány kostel regotizovat, což podporoval i velmistr Řádu německých rytířů. Návrh na přestavbu předložil architekt Georg Hauberrisser, ale ve finále bylo z jeho projektu využito jen několik detailů týkajících se západního průčelí, kam byly např. v letech 1902 až 1906 umístěny dva neogotické chrliče ve tvaru okřídlených nestvůr. V roce 1928 pak byly niky presbytáře osazeny náhrobky ze zrušeného hřbitova u dnešního kostela sv. Hedviky.
Interiér konkatedrály je tak trochu galerií děl Ignáce Raaba – vidět zde můžeme 11 obrazů jeho mariánského cyklu a obrazy čtyř světců. Za pozornost také jistě stojí kazatelna a nástavec křtitelnice (díla Jana Schuberta z let 1782 až 1784), kaple sv. Anny s obrazem sv. Jana Nepomuckého z konce 17. století, relikviář sv. Kříže ze zlaceného stříbra a z roku 1900 nebo relikviář sv. Jana Sarkandera. Velmi cenný je rovněž mešní kalich s medailony světců, vyrobený ze zlaceného stříbra v roce 1735, nebo kalich, který ve II. čtvrtině 18. století vyrobil brněnský zlatník Antonín J.I. Anderle a zobrazil na něm legendu o sv. Janu Nepomuckém. Opomenout nemůžeme ani ciborium s erby členů řádu německých rytířů (jeho tělo z poloviny 17. století doplnilo víko z počátku 18. století, které je spojeno s gotickým relikviářním křížem z II. třetiny 15. století) nebo monstranci, kterou v roce 1786 zhotovil zlatník Kašpar X. Stippeldey z Augsburgu.
Závěrečné PS: Tuto krásnou památku jsem navštívil několikrát, ale tento článek vznikl v podstatě jen proto, že jsem zalistoval starými alby fotografií a chtěl jsem takto ukázat, jak to zde vypadalo v srpnu roku 2008. Celá fotogalerie je tak úmyslně tvořena výhradně skeny fotografií 13 x 9 cm z tehdejší návštěvy.