Golling an der Salzach – kostel sv. Jana Křtitele a Jana Evangelisty (Pfarrkirche)
Čtyřapůltisícové městečko Golling leží – jak již jeho název napovídá – na řece Salzach, pod vrcholky Alp a jižně od Salcburku. Městečko sice svým způsobem zřejmě nejvíce proslavil katolický kněz Josephus Franciscus Mohr, který je autorem textu ke skladbě Stille Nacht, heilige Nacht (Tichá noc), ale najdeme zde rovněž dvě zajímavé památky. Jednou z nich je zdejší římskokatolický farní kostel obou svatých Janů, který byl postaven nejpozději někdy v závěrečné čtvrtině 14. století.
Památkově chráněný farní kostel je poprvé písemně zmiňován v roce 1384 a jedná se dodnes o gotickou stavbu se štíhlou vysokou západní věží, která svou podobu získala až v období baroka, přesněji roku 1685 (a přiznejme si rovnou, že exteriér kostela na první pohled svou přitažlivostí značně pokulhává za prostory vnitřními). V roce 1856 byl tento kostel povýšen na farní a v letech 1959 až 1960 se dočkal kompletní renovace. Najdeme jej na vyvýšeném místě v jižní části městečka Golling. Na jeho jižní straně se rozkládá hřbitov a v blízkosti kostela najdeme také budovu zdejšího „hradozámku“.
Interiér kostela bývá většinou přístupný pouze v období bohoslužeb, které se zde konají každou neděli v 9,15 hod. V sobotu probíhají mše buď v 19,00 hod. (léto) nebo v 17,00 hod. (zima). Díky tomu pak můžeme vidět zajímavý hlavní oltář z roku 1707, který zdobí obraz Korunovace Panny Marie se svatými Jany, Pavlem a Josefem. Ten v roce 1859 namaloval Josef Rattensberger. Interiérová podoba tohoto kostela je vůbec dost zajímavá. Pokud můžeme věřit odborníkům a rakouským informačním pramenům, tak vlastně kostel získal v roce 1688 podobu jednolodního halového kostela, který byl až o rok později upraven salcburským stavitelem Casparem Zuccallim do podoby trojlodí. Hned poté byla dokončena přestavba věže a její výrazné zvýšení. Tehdy také kostel získal nové zvony. Roku 1888 byla věž vážně poškozena po zásahu bleskem a její současná podoba tak pochází z roku 1890.
Kostel má západní průčelí a jeho barokní boční lodě jsou lineárně zakončeny. Chór je zakončen trojstranně a charakterizují jej vysoká hrotitá okna. K presbytáři přiléhá dvojpodlažní sakristie. Gotickou věž zakončuje barokní zvonice z roku 1685 se špičatou štítovou přilbou z roku 1890. Na východní straně se nachází novodobá skulptura Madony s dítětem od Josefa Zenzmaiera z roku 1960. Stejně staré a od stejného autora jsou také scény Starého a Nového zákona na západním portálu. V podvěžové předsíni můžeme vidět zajímavou hvězdicovou klenbu na konzolách.