Góra Oliwna w Bolesławowie, Olivetská hora v Bolesławowě

V souvislosti s biblickými příběhy vznikla spousta uměleckých děl, která v knize knih našla svou inspiraci. Jde o výjevy Starozákonní i Novozákonní. Jak známo, ve čtvrtek, který předchází židovskému svátku Pesach Ježíš večeřel se svými druhy – apoštoly. Při tom hovořil o svém údělu a rozdával při tom chléb a víno. Při tom se zmínil, že ještě tu noc ho někdo zradí a zítřejšího večera nebude mezi živými.

Po večeři se vydal se třemi svými nejbližšími do Getsemanské zahrady pod Olivetskou horou. Místa jsou na území tehdejšího i dnešního Jeruzaléma. Noc Ježíš trávil v modlitbách, ku kterým nabádal i své druhy. Zatímco však Spasitel trpěl strašnými mukami, údajně jeho potem byly krůpěje krve, apoštolové Petr, Jakub a Jan si občas schrupli. Inu, nakonec to byli obyčejní smrtelníci a co mohli vědět o úradcích Syna božího. K ránu se mezi olivovníky (některé tu prý rostou dodnes) objevili zbrojnoši s Jidášem. Ten označil Krista a pak už je to poněkud drsné povídání.

Noc pod Olivovou horou je považována za možná největší Kristovo pokušení, ještě mohl utéct a vlastně se zřeknout své víry a poslání, ale jak víme zůstal.

Tento příběh se postupně vmísil do pašijových her, které se hrávají ve Velikonočním období a můžeme ho vidět i v různých uměleckých zpodobněních.

Událost můžeme najít zpodobněnou na celé řadě uměleckých děl. V našich končinách se dochovaly výjevy zpodobněné zprvu malíři (Mistr Třeboňský). Najdou se pak i četná sochařská díla. Za nejstarší sousoší s tímto příběhem v Evropě je považován výjev u sv. Mořice v Olomouci z 15. století.

Výjev nezpracovávali jen prvotřídní umělci, ale i lidoví tvůrci. Mezi ně můžeme zřejmě zařadit i dílko, které najdeme nedaleko Bolesławówa v Polsku. Místo je umístěno na návrší jižně od městečka na svahu kopce Zawada. Okolní louky jsou dnes využívané coby sjezdovky lyžařského centra Kamienica.

Zdejší výjev Krista na hoře Olivetské, nebo podle současného místního Góra Oliwna pochází z roku 1833 a autor je neznámý. Malá zahrádka ukrývá jednotlivé sochy. Zřejmě nejstarší anděl je již z roku 1832. Před andělem jsou spící apoštolové zleva Jan, Petr a Jakub. Modlící se Ježíš je poněkud stranou u plotu zahrádky. Dílo bylo několikrát opravováno, poprvé malířem Reimannem z Lądka-Zdroju, naposledy v roce 2007 restaurátorkou Ewou Bajer.

Místo je i malým vyhlídkovým místem. Zejména na okolní hory Mlyńsko (nalevo) či Suchou Kopu (naprawo), přímo k severu se rozkládá údolí Morawky s výrazným vrcholem Borůvkové hory na obzoru. Popojdeme-li kousek ke sjezdovkám nad Kemienici, můžeme se podívat i na Kraličák od severu.

Nejjednodušší trasa k místu je po žluté turistické značce od kostela sv. Josefa. Tudy vede i křížová cesta k Olivetce.

V době vzniku díla se Bolesławów nazýval německy Wilmhelmsthal, protože tehdy území Kladska (kam patří) spadalo pod Pruské království, do roku 1741 ovšem území patřilo české koruně. Dnes je tedy v Polsku, ve vojvodství Dolní Slezsko. Od nás je to kousek, druhá osada pod Kladským sedlem.