Zimní Králický Sněžník
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Celodenní výlet
Kam a jak jedeme?
Směr Králický Sněžník, do Stříbrnic autem
Za čím jedeme?
Po dlouhé době jsem měl s rodiči jet na chatu do Vojtíškova blízko Hanušovic. Na chatu jsme vyjeli v pátek. S taťkou jsme plánovali, kam v sobotu půjdeme. Já měl rozhodnuto – Králický Sněžník. Králičák patří mezi mé nejoblíbenější hory a dlouho jsem na něm nebyl, tak bych ho rád navštívil. V sobotu ráno jsme vyjeli o půl 8. Auto jsme zaparkovali ve vesničce Stříbrnice, která je vzdálena od Králičáku něco málo přes 8km po žluté trase. Začátek cesty byl po ránu docela prudký. Přecházíme lyžařský svah pod chatou Návrší, kde nám místní upřesní cestu na vrchol. Cesta byla vyježděná běžkaři a sněžnými skútry, tak jsme se naštěstí nebořili. Bylo zamračeno, ticho, bezvětří. Po chvíli se nám ukázaly výhledy na Hrubý Jeseník. Při dívání se na okolní vrcholky, jsme dali první svačinovou přestávku. Slunce ještě nesvítilo, ale začala se ukazovat modrá obloha. Jakmile jsme došli k možnosti odbočit na zkratku, byli jsme blízko polské hranici. Zkratka vedla chvíli v Polsku a chvíli v Česku. Po chvilce se nám ukázal Králický Sněžník jako jediný z okolí osvícený Sluncem. Jako by nám někdo přál vydařený pohled na něj. Netrvalo dlouho a Slunce se prodíralo víc a víc. Osvícené byly už i stromy a vše ostatní v blízkém okolí, Králičák byl však osvícen pořád nejvíce. Modrá obloha a obalené stromy sněhem mě opět fascinovaly. Jakmile skončil stromový porost, věděli jsme, že vrchol už není daleko. Odbočka a kouknutí se na slůně je nutnost každého turisty, který jde kolem. Ani my jsme nebyli výjimkou. Když jsme se blížili k pramenu Moravy, viděli jsme, že voda nabrat asi nepůjde. A přeci. V místě možnosti nabrání vody byla vykopaná díra ve sněhu hluboká asi 1,5m. Napuštění termosky bylo sice obtížnější než v létě, přesto to šlo rychle. Výhledy byly krásné. Hlavně v místě s lavinovým nebezpečím. Vítr foukal a během chvilky Slunce zakryl mrak a viditelnost byla mnohem menší. Na vrcholu stanovali turisti, kterým jsem tiše záviděl a kteří měli také můj obdiv. Cestou zpět opět svítilo Slunce. Přibývalo také turistů a běžkařů. Zpátky jsme už nevyužili zkratku, přesto jsme byli zpátky u auta během chvilky. Unavení v autě jsme dojeli na chatu.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Výlet jednodenní, bez ubytování, jídlo vlastní
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Výlet byl celý povedený, líbilo se vše
Ostatní informace
Text je zkopírován z mého webu www.objevovani.estranky.cz