Trojmezník na Králickém Sněžníku
Turistické cíle • Výletní místa a parky • Orientační bod
Trojmezí kralického sněžníku
V odborné i turistické literatuře se často píše o rozvodí tří moří na Kralickém Sněžníku, to je skutečně rarita i v evropském měřítku, nejbližší takový bod od nás je údajně někde ve Švýcarsku, zapomíná se ovšem i na to že Kralický Sněžník je rovněž trojmezníkem tří zemí. Samotné rozvodí se vlastně nachází na jihozápadním úbočí hory Klepý někde v suťovém svahu, takže není ani nijak označeno, je i obtížně přístupné a vlastně tedy není přímo na Sněžníku. Trojmezí na Kralickém Sněžníku označeno je. Peripetie územěsprávního uspořádání, historických zvratů a jiných událostí způsobily, že dnešní Trojmezí je vlastně v sedélku pod Sněžníkem, (Stříbrnická) kde se dnes střetávají hranice okresů Šumperk a Ústí nad Orlicí, resp. krajů Olomouckého (Morava), Pardubického (Čechy) a Polska. To je však dnešek. Půdeme-li více do historie, zjistíme že původně hranice mezi Čechami a Moravou vedly tokem Moravy téměř pod lavinový svah, aby hranice odbočila na severozápad přibližně k Vlaštovčím kamenům na hřeben Kralického Sněžníku k hranici Kladska. Podle textů naučné stezky z Dolní Moravy Na Králický Sněžník a k Návrší je místo Trojmezí označeno větším hraničním kamenem. Jak jsme zjistili při nedávném výletě na Kraličák, jeden takový kámen tady skutečně je. Je vzdálen od vrcholu cca 200 m. Z trojmezí se tedy dalo vydat do tří historických zemí Koruny České – Čech, Kladska a Moravy. Po válkách o rakouské dědictví Kladsko připadlo Prusku, takže kontakt s našimi zeměmi ustal, po 2. světové válce zas připadlo Polsku a přesuny katastrů a obcí nakonec udělaly své i v naší republice k dnešnímu stavu.
Podobný hraniční trojmezný kámen můžeme najít na Smrku v Rychlebských horách, kam by turista mohl dorazit po naší červené značce (či polské zelené) po nějakých 20 km, tam je Trojmezí Moravy, Kladska a Slezska.