Gottwalďák čili náměstí Republiky

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí

Ještě téměř původní Gottwalďák • Fotografie (29) • Foto: Bobkart

Je zajímavé, jak staré a vlastně nepopulární názvy některých míst v lidomluvě přežívají i desítky let po té, co se lokalita jmenuje dávno jinak. K takovým místům patří i vlastně největší šumperské náměstí Republiky. Nejen pamětníci, ale i mladší ročníky celkem běžně používají hovorově název gottwalďák, ono se to asi vyslovuje lépe než třebas republikáč. (ostatně podobně, ještě v dobách hluboké totality jsem byl zaražen, když jsem potkal první kluky z Gottwaldova – jak se to tehdy jmenovalo – oni stále hovořili o Zlínu, viď Franto).

Tak tedy dnešní náměstí Republiky neslo od svého zrodu v 50. letech minulého století jméno prvního dělnického prezidenta. Nutno podotknout že jde o náměstí skutečně poměrně nové, před svým vznikem na jeho místě, tedy na severním předměstí bývalého historického jádra města byla celkem běžná uliční zástavba malých domků. Ještě dříve, tedy ve středověku zde byl patrně nějaký vodní příkop, ten se ale patrně časem proměnil v nějakou močůvku či žumpu, jak odhalili výkopové a průzkumné práce, když se zde nedávno stavělo. Dnešní náměstí je tvořeno trojúhelníkovou výsečí, kterou tvoří ze severní strany ulice Jiřího z Poděbrad ve směru zhruba od JZ na SV, jižní stranu náměstí vymezuje v mírné zatáčce ubíhající ulice Adolfa Langera téměř v ideálním směru V -Z. Obě ulice se sbíhají pod vyústěním ulice Lužickosrbské, což je ulice směřující z historického jádra , tedy od náměstí Míru dolů pod kopec, skoro severním směrem (SSZ).

Dnešní ulice Jiřího z Poděbrad víceméně sleduje tok kolem tekoucího Bratrušovského potoka (bratrušáku). Dá se říci, že sleduje původní průběh uličky podél potoka, zvané příznačně Wassergasse. Dnešní Langrova ulice se před přejmenováním jmenovala Lessigrstrasse, ovšem ještě před tím to byla Bismackova ulice (proč si ji Němci přejmenovali nechápu). Dnešní Lužickosrbská je původně Neutorgasse, čili Novobranská ulice. Název napovídá, že na ni bývala jedna ze tří městských bran, a to Nová. Přes plochu, kde je dnes náměstí vedla ulička nazvaná Lautnergasse zhruba přes dnešní střed náměstí a ústila do ulice Mlýnské (Mühlgasse), což je dnešní Tatranská. Východní část náměstí vymezuje rozměrná obytná budova. Je to takový železničářský velkodům, tak trošku sorela, které máme naštěstí v Šumperku pomálu. Pro svůj mírně prohnutý tvar se jí prý říká rohlík (vyčetl jsem to v internetu, měl jsem kamaráda, co v domě bydlel, nikdy mi to neprozradil. Za ulicí Jiřího z Poděbrad je park a sídliště, tedy víceméně zeleň (přes potok). Jižní straně náměstí dnes vévodí téměř brutální stavba paláce Schönberg. Tak honosně nazvali stavitelé polyfunkční dům s kancelářemi, obchody a byty. Tím zastavili proluku, která pod kopcem dlouho zela (a při stavbě rovnou zničili odkryté základy zmíněné Nové brány). Palác mezi obyvateli nezískal přílišnou popularitu, protože částečně zakryl pohled na historické jádro, a ačkoliv má členěnou fasádu, jde o příliš mohutný objekt. Navíc záměr pokrýt střední část popínavými rostlinami se neuskutečnila, zeje na náměstí velká bílá plocha. Původně vedle nárožního domu u Novobranské ulice stával kamenný kříž, naproti u potoka socha Jana Nepomuckého, která se později dostala jižněji k mostu přes bratrušák u Vančurovy ulice (křižovatka s Okružní), dnes je pak u Smetanových sedů, přesněji na konci (nebo začátku) Nerudovy ulice.

Nutno podotknout, že náměstí dlouhá léta zdobila kolosální socha K.G. K té se koncem února pravidelně scházeli posluchači všech místních škol, za všeobecného veselí, bo odpadlo vyučování. K tomu vážněji přistupovaly šiky ozbrojené pěsti dělnické třídy, pracující zde zastupovali jejich volení zástupci a pár úředníků, co je nahnali do mrazu. Ti skuteční pracující, kteří měli slavit své vítězství na to povětšinou s...

Poslední aktualizace: 8.4.2014

Nadmořská výška:

322 metrů nad mořem

Gottwalďák čili náměstí Republiky na mapě