Grosskrut – kostel sv. Štěpána (Pfarrkirche St. Stephan)
Převážně gotický kostel sv. Štěpána v dolnorakouském městečku Grosskrut je stavbou, která si rozhodně zaslouží pozornost každého ctitele středověkých památek. Bývá označován jako farní i opevněný a jeho areál doplňují také někdejší hřbitovní kaple zvaná Totenhäusl, která zřejmě bývala kostnicí, sloup či socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1740 nebo prosklená novodobá stavbička známá jako Budova zvonů (Glockenpräsentationsgebäude). V ní se nachází 4 kostelní zvony z roku 1918 (40 až 900 kg), které byly v roce 2005 nahrazeny zvony novými.
Kostel byl postaven – ještě jako románský – někdy na přelomu 11. a 12. století a je možné, že již tehdy nahradil starší dřevěný svatostánek. Později – zejména v I. čtvrtině 14. století - jej „postihly“ různé přestavby a přístavby, které mu daly gotický charakter. Nejnápadnější částí kostela je mohutná hranolová obranná věž s 2 m silnými zdmi a štěrbinovými okny, která byla dokončena v závěru 15. století. V roce 1575 byla k věži přistavěna oktagonální zvonice s kamennou helmicí, která je již raně barokní.
V průběhu 15. století došlo k různým pozdně gotickým úpravám a přibližně od roku 1500 můžeme na vnější východní zdi vidět pozoruhodný - tzv. Ölbergův – reliéf s tématem Olivetské hory vytvořený neznámým umělcem. V roce 1770 prošel kostel celkovou rekonstrukcí a v průběhu roku 1987 proběhly v jeho interiéru archeologické průzkumy a náročné restaurační práce.
Interiérový mobiliář je převážně barokní, např. hlavní oltář byl postaven v polovině 18. století. Varhanní skříň naopak pochází až z roku 1834, samotný nástroj pak postavil v roce 1922 varhanář Johann M. Kaufmann.
Do interiéru opevněného farního kostela sv. Štěpána se běžně nedostanete (dá se ale většinou nahlédnout alespoň „přes mříž“). Bývá otevřen jen v době bohoslužeb (neděle a svátky v 9,00 hod.), ale na faře se dá předem domluvit prohlídka kostela i věže s hodinami.
Na závěr ještě několik rozšiřujících stavebně - architektonických informací pro „fajnšmekry“ a par údajů o samotném městečku, ve kterém se - na mírném návrší - tento velmi zajímavý kostel nachází.
Původní románský kostel byl jednolodní, plochostropý a s obdélným kněžištěm. V I. polovině 13. století byla přistavěna severní boční loď a zvýšena loď „hlavní“, čímž kostel získal druhou okenní zónu. Ve III. třetině 13. století byla přistavěna jižní boční loď, která ovšem byla zpočátku pouze jihozápadní kaplí známou jako Marienkapelle nebo Warndorferkapelle. V I. čtvrtině 14. století byl prodloužen chrámový závěr, takže vznikl dlouhý gotický chór s žebrovou klenbou a 5/8 závěrem. V roce 1486 byla jižní loď zaklenuta žebrovou klenbou, střední a severní lodě pak klenbou síťovou a hvězdicovou, rovněž žebrovou. Východní část severní boční lodi (bývalá kaple sv. Barbory) se změnila v křestní kapli se síťovou žebrovou klenbou. K této kapli byla v severním nároží chóru střední lodi v roce 1497 přistavěna mohutná obranná věž.
V základě se stále jedná o románský kostel, který byl v několika stavebních fázích rozšířen na pozdně gotický stupňovitý svatostánek s mohutnou věží. Původní románské kvádříkové zdivo však stále najdeme na západním průčelí nebo na severní boční lodi. V západním průčelí se také nachází střední předsazený portál, nad nímž můžeme vidět oblouková okna ze 17. století. Střecha kostela je sedlová. K jižnímu a severozápadnímu nároží jsou dodatečně přistavěny opěráky. V podkroví jsou patrná románská okna, z nichž část byla zazděna. Součástí kostela jsou i náhrobníky z let 1593 a 1756 nebo klenáky s erby.
Trhové městečko Grosskrut (Großkrut) se až do roku 1922 jmenovalo Böhmischkrut a v současné době v něm žije necelých 1.700 obyvatel. Nachází se v okrese Mistelbach, tedy v Dolním Rakousku, děkanství Poysdorf a vídeňské arcidiecézi. Památek zde najdeme více než desítku, ale kostel sv. Štěpána je tou největší, nejcennější i nejvýznamnější.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Gemeinde Großkrut
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Gemeinde Großkrut
Půjčovna autPříspěvky z okolí Grosskrut – kostel sv. Štěpána (Pfarrkirche St. Stephan)
