Gymnázium v Roudnici nad Labem

Vyspělost města se v 19. století měřila i kvalitou místního školství, nejen toho základního, nýbrž také středního, a tak byl v roce 1863 založen Fond pro zřízení střední školy. Avšak teprve roku 1876 byla obecním zastupitelstvem podána žádost o povolení zřízení reálného gymnázia.

Následně bylo vydáno povolení ohledně této věci, a tak v roce 1877 založila obec reálné gymnázium, k jehož otevření mělo dojít 1. října 1877. V rozporu s tím je však zmínka "Budivoje" z 27. září 1877: "Nové gymnasium. V Roudnici otevřena dne 17. tm. první třída nově tam zřízeného gymnasia obecního. Na gymnasium v Roudnici mohou študovati mladíci z českých okresů: roudnického, mělnického a východní polovice okresu lounského. Nejbližší gymnasia v sousedstvu jsou na severu v Litoměřicích (německé) a na jihozápadu v Slaném (české)." I. běh této třídy byl ukončen 9. února 1878, kdy ji navštěvovalo 31 veřejných a 2 soukromí žáci, z nichž 7 obdrželo vysvědčení s vyznamenáním. Roku 1878 byl na popud ředitele Františka Prusíka založen podpůrný spolek "Matice studentská", jehož úkolem bylo přinést kvalitní vzdělání vší talentované, ale nemajetné mládeži. Nebyla to však jediná podpora zdejších studujících, neboť obchodník ve Spomyšli Josef Novotný, který zemřel 24. dubna 1887, nařídil ve své poslední vůli ze 13. března 1886, že se má z jeho pozůstalosti uložit 2 000 zlatých na úroky, jejichž užívání náleželo nejprve bratru Františku Novotnému až do jeho smrti a dalších 10 let členu rodiny Novotných, jehož k tomu ustanovil univerzální dědic zakladatele Antonín Novotný, poté vstoupila v život nadace pro 1 nemajetného absolventa nižšího reálného gymnázia, resp. absolventa I. třídy vyššího gymnázia. Obdobně se zachoval JUDr. Josef Kratochvíl, jenž zemřel 25. ledna 1894, i když zde šlo o výnos pozemků, které do své smrti používala jeho vdova Božena Kratochvílová.

Ve školním roce 1879/1880 byla otevřena 3. třída. Postupně vzrůstal počet žáků, v roce 1880 jich bylo 124 a roku 1890 již 191. K další výrazné změně došlo v roce 1881, kdy byl ústav postupně doplněn třídami vyššího gymnázia, a tudíž došlo k jeho rozšíření o další čtveřici tříd. Tehdy navštěvovalo dosavadní pětici tříd 177 žáků. Od té doby zde tak bylo nabízeno úplné osmileté studium. Tento krok sice podpořil úroveň školy, ale zároveň vyvolal nedostatek prostor, jež mělo gymnázium přidělené v budově obecných škol proti probošstskému chrámu. O rok později bylo rozhodnuto o výstavbě nové školní budovy, což dokládá výzva, uveřejněná v "Národních listech" 27. března 1882:

"Konkurs.

Městská rada v Roudnici n. L. zamýšlí vystavěti novou budovu pro vyšší realné gymnasium a vypisuje tímto cenu tří set zlatých r. m. za co nejlepší uznaný a přijatý nákres k stavbě této budovy s příslušným rozpočtem čtyřicet pět tisíc zlatých r. m. nepřevyšujícím.

Nákresy a rozpočty buďtež do 30. dubna 1882 zaslány městské radě v Roudnici n. L.

Zároveň jest zhotovitel honorovaného nákresu povinen veškeré detailní profily v čas vyhotoviti a městské radě zdejší zaslati.

Program jakož i polohorys jest v kanceláři městské v obyčejných úřadních hodinách k nahlédnutí vyložen.

V Roudnici n. L., 25. března 1882.

Zinke, purkmistr."

V soutěži byl přijat a 1. cenou oceněn projekt místního stavitele Václava Kuželovského († 3. ledna 1891), jehož stavby nalezneme ještě dnes nejen v Roudnici nad Labem, nýbrž také v Hradci Králové, v Benešově, v Plzni a i v Praze. Ten rovněž přijal stavbu budovy za 57 861 zlatých, a to na pozemku zakoupeném od mlynáře Václavíka u kaple sv. Josefa. V novém dvoupatrovém objektu byla zahájena výuka roku 1883. Výjimečný byl také v tom, že u jeho jižního křídla byla zřízena botanická zahrada. Stavbu nové budovy provedla obec nákladem 66 000 zlatých. Státu byl odevzdán též fond 40 000 zlatých a kromě toho obec přispívala na ústav ročně 850 zlatými. První maturitní zkoužky se uskutečnily v roce 1885. V letech 1889-1903 byl ředitelem gymnázia Josef Černý, jenž nahradil Františka Rosického, nástupce prvního ředitele Františka Prusíka.

Existence školy však byla velkou zátěží městského rozpočtu, a tak se v roce 1891 obrátil starosta Roudnice nad Labem a zároveň zemský a říšský poslanec Ervín Špindler na ministerstvo školství, aby získal příslib zestátnění gymnázia. Převzetí obecního reálného a vyššího gymnázia v Roudnici nad Labem do státní správy bylo potvrzeno císařským dekretem roku 1892. Spolu s tím byla schválena žádost, aby byla tato škola postupně přeměněna na klasické gymnázium. Když 1. září 1893 přešlo gymnázium do státní správy, byla zrušena reálná oddělení a ústav byl zřízen jako gymnázium s obligátním kreslením (C. k. vyšší gymnasium), kvůli čemuž byl přijat Karel Rozum jako stálý učitel kreslení. Jak tehdy vypadalo roudnické gymnázium, tak to můžeme zjistit nahlédnutím do "Adresáře města Roudnice" z roku 1892:

"Obecní realné a vyšší gymnasium
Černý Josef, ředitel.
Ptáčník František, profesor.
Vařeka Jan, ,,
Makovec Frant., ,,
Libický Antonín, ,,
Piskáček Václav ,,
Šuran Gabriel, ,,
Kobliska Vladimír, ,,
Šolc Lev, ,,
PhDr. Peroutka Em., ,,
Řezáč Josef, profesor.
Sommer Jan, skutečný učitel.
Svět Eduard, supl. učitel.
Drbohlav Alois, supl. učitel.
Buřval Frant., supl. učitel.
P. Müller Václ., učitel náboženství a exhortator.
Molnár A., farář ev. ref. církve v Krabšicích.
Pro předměty nepovinné:
Libický Antonín, profesor, učí těsnopisu.
Vařeka Jan, profesor, učí jazyku francouzskému.
Šolc Lev, profesor a Sommer Jan, skut. učitel, učí tělocviku.
Svět Eduard, supl. učitel, učí zpěvu."

12.-14. července 1902 se uskutečnily oslavy 25letého trvání gymnázia, během nichž uspořádal akademický spolek "Říp" sjezd všech bývalých studujících tohoto gymnázia. Roku 1903 se stal novým ředitelem František Ruth a v letech 1906-1925 ho řídil František Brdlík. Dalším problémem pro rozvoj školy se stalo rozpoutání 1. světové války, kdy byli na frontu odvedeni někteří vyučující a rovněž nejstarší studenti, jimž byla dána možnost složit předčasně závěrečné zkoušky. Ale hned po vzniku ČSR se začala škola doslova raketově rozvíjet, což bylo podpořeno řadou úspěchů. V roce 1923 se objevily ve zdejším pedagogickém sboru rovněž ženy - Ebba Jahnová a Anna Fuchsová a o 2 roky později došlo ke změně na ředitelském postu. Novým ředitelem se stal Karel Schättinger († 19. srpna 1945), za něhož se začalo probírat, zda udržovat dosavadní školní budovu nebo vystavět nový moderní objekt. Diskuze také probíhala o jeho pojmenování podle některé významné osobnosti. Vše však nakonec skončilo na začátku.

Nelehkým bylo pro Státní reálné gymnázium v Roudnici nad Labem také období 2. republiky a zejména existence tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Nejhorším dnem se však stal 20. červen 1942, kdy vtrhlo do gymnázia gestapo a SD a zadrželo zdejší sextány a septimány, kteří měli podle nich chtít spáchat atentát na ředitele roudnické německé obecné školy a zároveň Ortsgruppenleitera NSDAP Alfreda Bauera (viz https://skolakemvprotektoratu.pamatnikterezin.cz/index.php/perzekuce-mladee?id=1095). Ti byli posléze zadrženi v terezínské Malé pevnosti. Po tvrdých výsleších byli někteří propuštěni, ale další skončili v koncentračních táborech. Výsledkem bylo 9 studentských obětí. Na přelomu let 1944-1945 byl objekt zabrán pro potřeby wehrmachtu a Červeného kříže. 9. května 1945 ho zasáhla letecká puma, nikdo však naštěstí nezahynul.

Na počest básníka Josefa Hory, absolventa školy z roku 1910, začalo gymnázium nést jeho jméno. Výuka byla upravena podle politické zakázky po únoru 1948, ale nejvíce změn přinesl zákon, jenž zavedl devítiletou povinnou školní docházku, což byl de facto konec nižšího gymnázia. Roku 1949 se stal ředitelem Josef Pohl. V roce 1953 vznikla z gymnázia zase tzv. jedenáctiletá střední škola. Aby to nebylo vše, došlo o 3 roky později k jejímu přestěhování z budovy čp. 660 v Jungmannově ulici, kde byla umístěna od roku 1883, do původního objektu v Havlíčkově ulici, kde došlo v roce 1877 k jejímu založení. Roku 1959 se stala latina nepovinným předmětem a tím se naopak stala tzv. výrobní praxe, aby budoucí inteligence národa poznala, jaké to je, živit se rukama (SVVŠ). O rok později došlo k rozdělení na přírodovědnou a humanitní studijní větev. V roce 1976 došlo k zahájení provozu nové tělocvičny, která byla přistavěna k původní budově.

Prvním polistopadovým ředitelem školy se stal Mgr. Miloslav Mann. Ten se zasloužil mj. o rozsáhlou rekonstrukci objektu z roku 1994, ale různých změn zažila škola mnohem více. V letech 2007 a 2009 byly nahrazeny osnovy nižšího a vyššího gymnázia novými školními vzdělávacími plány. V roce 2011 se gymnázium stalo Fakultní školou Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V téže době kraj uvažoval o sloučení gymnázia s jinými školami (s VOŠ a SOŠ Roudnice nad Labem nebo s gymnáziem v Litoměřicích), ale kvůli nesouhlasu většiny pedagogů a veřejnosti bylo naštěstí od tohoto upuštěno. Roku 2012 se stal novým ředitelem Mgr. Petr Dobeš, za něhož v roce 2015 proběhla rekonstrukce plynové kotelny, o 2 roky později oprava tělocvičny a roku 2018 kompletní rekonstrukce laboratoří chemie, fyziky a biologie. Ale různých prací se zde od polistopadového období uskutečnilo mnohem více, díky čemuž je objekt nadále velkou ozdobou města. Více o této škole, jejíž historie je tak bohatá, že se zde ani v nejmenším nemůže celá vyjevit, lze najít na tomto webu: https://gym-rce.cz.