Györ – katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Nagyboldogasszony-székesegyház)

Katedrála nebo bazilika Nanebevzetí Panny Marie by asi nebyla – spolu s biskupským hradem - nejvýznamnější památkou stotřicetitisícového maďarského města Györ, nebýt gotické kaple sv. Ladislava a jejího „obsahu“. Z původní gotické katedrály se totiž do dnešních dní dochovaly pouze základy, chór a právě tato jižní kaple, nazývaná Héderváry (A Héderváry-kápolna). V ní se nachází vrcholné dílo uherského středověkého zlatnického umění, tedy pozlacená stříbrná herma sv. Ladislava. Ta je – spolu s kaplí – považována za jednu z nejvýznamnějších maďarských pamětihodností vůbec. A od roku 1945 je tady také k poslednímu odpočinku uložen blahoslavený biskup Vilmos Apor. Tento šlechtic a ochránce Židů se pokusil roztouženým vojákům Rudé armády zabránit ve znásilňování místních žen a dívek, za což byl následně statečnými osvoboditeli smrtelně postřelen. Kromě zmíněné gotické části před sebou máme „pouhou“ tereziánskou baziliku s klasicistním průčelím, které bylo dostavěno na přelomu 18. a 19. století. A přesto, že se jedná o nejvýznamnější svatostánek celé diecéze, bývá občas veřejnosti zcela nepřístupný - zvláště, když v něm probíhají rekonstrukční práce jako v uplynulém roce.

Původně na tomto místě stával románský kostel sv. Štěpána, pocházející z 11. století, z kterého se dochovala až do současnosti pouze apsida. Po tatarské invazi byl kostel přestavěn v gotickém stylu a počátkem 15. století je k němu přistavěna svatoladislavská kaple. Celý gotický chrám byl dokončen v 80. letech 15. století, ale již v I. polovině 16. století byl kostel – a zejména jedna z jeho věží – poškozen při nájezdu tureckých vojsk (druhou věž pak v 80. letech 18. století zničil blesk). Katedrála byla následně využívána jako vojenský sklad a protiosmanská pevnost. Severní loď byla naplněna zeminou až do výšky oken, ze sakristie a kaple se staly muniční sklady a téměř celý zbytek chrámu sloužil jako stáje. Díky tomu byla tehdejší katedrála téměř úplně zničena.

Proto György Draskovich zahájil za použití plánů italského architekta Giovanniho Battisty Ravy její raně barokní přestavbu, která proběhla v letech 1639 až 1645. Stávající věž kostela ovšem vznikne teprve v roce 1680. Na přelomu 17. a 18. století byly dokončeny barokní oltáře, ale konečnou podobu interiéru kostela daly až v 80. letech 18. století plány tyrolského architekta Menyhérta Hefeleho. Nádherné fresky na stropě a stěnách chrámu vytvořil rokokový malíř Franz Anton Maulbertsch. Klasicistní průčelí pak bylo zcela dokončeno roku 1823. Je tříúrovňové, s velkými půlkruhovými okny a trojúhelníkovým tympanonem. Bronzová chrámová vrata hlavního vchodu vytvořil místní umělec Schima Bandi v roce 1938. Boční vstupy pocházejí z roku 1774. V roce 1969 je obnovena původní románská apsida s nástěnnou malbou a roku 1996 propůjčuje papež Jan Pavel II. katedrále v Győru čestný titul basilica minor.

Interiér baziliky, občas také nazývané Starý kostel, je trojlodní a základ jeho současné podoby vznikl v 17. století. Součástí nosných sloupů jsou také části původních sloupů gotických. Klenbu zdobí Maulbertschovy nástropní malby z roku 1772, zobrazující život maďarských světců a staro i novozákonní témata. Podobu hlavního sloupového oltáře navrhl Menyhért Hefele, obraz je dílem Maulbertsche a je na něm zachyceno Nanebevzetí Panny Marie. Po obou stranách hlavního oltáře se v nikách nacházejí zlacené barokní sochy z II. poloviny 18. století. Za pozornost jistě stojí také biskupské křeslo, grisaille s podobou staré katedrály, socha sv. Ladislava, dva vzácné reliéfní černé oltáře (autor Jacob Gabriel Mollinarolo), mramorová kazatelna, rokokové dubové lavice nebo chór, zdobený zlacenými postavami andělů. Vysoce ceněný je rovněž obraz Panny Marie z roku 1655. nacházející se v severní boční lodi, a boční oltáře sv. Anny a Tří Králů. A zapomenout nemůžeme ani na stříbrný oltář, jehož součástí je obraz Kamenování sv. Štěpána od Paula Trogera nebo boční oltáře sv. Josefa a Bolestné Panny Marie.

Slavná – a již zmíněná - gotická kaple Héderváry byla postavena v roce 1404. Její vitrážová okna vytvořil Árkainé Sztéhlo Lili koncem I. poloviny 20. století. V kapli se nachází pozlacená herma sv. Ladislava. Pro nás je zajímavé, že se její podoba neustále vyvíjela a doplňovala, v roce 1600 i v Praze (mj. české granáty). Herma má tedy komponenty, pocházející min. ze čtyř až pěti století. Součástí chrámu je rovněž nevelké muzeum, které představuje celý proces vzniku baziliky a nejvýznamnější umělecká díla pro ni vytvořená. Najdeme zde liturgické poklady, které vznikaly v období více než 500 let (např. oltářní kříže, roucha, Rákocziho stříbrnou modlitební knížku apod.).