Györ - radnice (Városháza)

Neobarokní Radnice v Győru je skutečně monumentální budovou, postavenou ve tvaru písmene U. Je přitom zajímavé, že se jedná o pouze dvoupatrový objekt. Své zde ovšem „udělá“ 59 metrů vysoká centrální věž i dvě menší věže a sloupový balkon nad vstupem v hlavním průčelí. Radnice se nachází na jednom z nejrušnějších míst stotřicetitisícového maďarského města, tedy v místě kde si „podávají ruce“ ulice Svatého Štěpána, ulice Baross a tzv. Radniční náměstí. Jedná se o jednu z nejznámějších městských budov i o symbol Györu. A protože tuto budovu z přelomu 19. a 20. století mnozí označují za stavbu ve stylu francouzské neorenesance, je možná nejlepší označit celou budovu jako eklektickou. Radnice je 85 metrů dlouhá a 40 metrů široká.

První známá Radnice v Györu je však podstatně staršího data. Byla postavena – ovšem na jiném místě – již v průběhu 16. století ... a po pár letech se stěhovala jinam. Györ se však stále – a rychle – rozvíjel a rozšiřoval, takže v polovině 19. století bylo jasné, že město potřebuje radnici novou, a podstatně větší (papíry a razítka zkrítka byly, jsou a budou – jak všeobecně známo – naprostou nezbytností). V roce 1893 pak byla vyhlášena veřejná národní soutěž na stavbu nové Radnice, do které se nakonec přihlásilo 16 uchazečů. Podmínkou bylo zakomponování zbytků někdejší slavné městské požární věže, do podoby radnice. Byly vybrány nejlepší 3 projekty (i když všechny překročily daný finanční limit) a smlouvu – jak už to bývá zvykem – nakonec s vítězem soutěže nikdo nepodepsal. Ruce si tak mohl mnout druhý v pořadí, architekt Jenö Hübner. Ten pak roku 1896 stavbu radnice také zahájil a ta se měla stát „oslavou tisícího roku utváření Maďarska“. Celou stavbu realizovali nejlepší místní stavitelé, mistři a řemeslníci v čele s Lajosem Schlichterem, který byl „hlavním dodavatelem“. Již v roce 1898 bylo možno do radniční věže umístit zvonici, ale slavnostního otevíracího ceremoniálu se budova dočkala teprve v březnu roku 1900.

Na průčelí radnice byl umístěn barokní erb města a celá budova se mohla pyšnit celkovým počtem 200 místností. Do suterénu byla umístěna kuchyně, restaurace a radniční tiskárna, v přízemí se nacházely různé kanceláře, centrální registr a zdobná vstupní dvorana se vstupem na centrální schodiště. Zde také najdeme sochy z carrarského bílého mramoru, např. krále Štěpána V. (autor Lajos Mátray). Nejkrásnější interiérovou částí györské radnice je ale první patro, kde se nachází mj. kancelář starosty a tzv. Taneční sál. Ve druhém patře je pak hlavní zasedací síň, několik menších sálů nebo tzv. Modrá síň. V radnici se ale jenom neschůzuje a „neúředničí“, ale probíhají tady rovněž prestižní oslavy a koncerty. Kvůli potřebě kvalitní akustiky a instalaci varhan z budapešťské Hudební akademie Franze Liszta musela být také budova v interiéru částečně přestavěna. K tomu došlo v letech 1973 až 1974 a v rozmezí let 1998 a 1999 pak došlo k rekonstrukci zmíněných varhan (ty ovšem byly v roce 2011 definitivně demontovány). Nejvyšším bodem a dominantou radnice je, pochopitelně, mohutná centrální věž, z které je nádherný výhled na městské panorama.

Radnice se potom ještě částečně rozšiřovala a dostavovala, ale vše skončilo její jižní stranou, rokem 1929 a hospodářskou krizí. Celková rekonstrukce budovy radnice pak proběhla v letech 1981 až 1984. Původní věžní hodiny byly v provozu celkem osm desetiletí, a poté musely být nahrazeny elektronickými hodinami, které instaloval János Jákácsi z města Pécs. Naprosto přesné „quartzky“ vyhrávají melodie a odbíjejí každou čtvrthodinu i celé hodiny.

Výhodou pro všechny přespolní je jistě fakt, že se budova györské radnice nachází v těsné blízkosti tamního vlakového i autobusového nádraží.