Hložec - památky a jiné zajímavosti

Nejvýznamnější památkou v katastru Hložce je veřejnosti přístupná zřícenina kdysi mohutného hradu Brumova, strážce Vlárského průsmyku a správního centra celé oblasti jižního Valašska. Hrad je pro veřejnost otevřen v sezóně a je přístupný z centra Brumova - Bylnice po zelené značce. Na vrchol hradního ostrohu je to z města slabých 500 m. Zřícenina hradu prošla v 70.letech minulého století pod vedením arch.Kohoutka opravdu důkladným průzkumem. Zachovalé zbytky hradu se sklepeními, sýpkami a přízemím jižního paláce byly doslova vykopány ze země a archeologické nálezy v nich umístěné nyní tvoří hlavní část expozice. Kromě toho zde návštěvníci uvidí hradní studnu a okolo obou hradních nádvoří zbytky hradeb a jiných hradních objektů. K pokochání se krásným výhledem na panoráma města, obklopeného vysokými vrchy Bílých Karpat, slouží dvě vyhlídky - obě jsou umístěny v zachovalých hradních věžích. Ta čtyřhranná je téměř původní, půlkruhová bašta byla v 70.letech minulého století při prvních velkých opravách zříceniny uměle dostavěna...

Dalšími památkami města je kostel sv.Václava s gotickým jádrem a vzácnými renesančními náhrobky pánů z Lomnice v bylnické kapli, historické náměstí se vzácnými pískovcovými sochami, radnicí a kašnou z r.1868 a mohutný komplex druhého nejstaršího pivovaru na Moravě. Byl založen r.1576 a svoji dlouholetou historii ukončil sotva víc jak před desetiletím, kdy byl novým majitelem vytunelován. Od té doby areál chátrá, potřebuje důkladnou opravu a nové využití, protože pivo se tu už asi nikdy vařit nebude. Doufám jen, že se za takových 20 let nebudou v turistických průvodcích psát informace o atraktivní zřícenině pivovaru, ležícího hned pod ruinami brumovského hradu... Asi 2 km od města, při žluté tur.značce už v oblasti Hložce, stojí 0.5 km pod vrcholkem kopce Březová (523 m) prostá kaple, vystavěná zde na památku věrozvěstů sv.Cyrila a Metoděje a nesoucí jejich jméno. Místo poskytuje nádhernou vyhlídku na hlavní hřeben Bílých Karpat a širého okolí, některé vrcholky odsud viditelné se nacházejí už na slovenské straně. Jednou za rok se tu koná velká pouť.

Pokud budeme pokračovat ve výčtu památek ve Hložci ve směru chodu hodinových ručiček, následující zmínka bude o velké obci Štítná nad Vláří. Nejstarší památkou je tu farní kostel sv.Josefa. Své dětství tu prožila spisovatelka Amálie Kutinová a zážitky z této valašské obce ztvárnila ve svých kouzelných knihách o Gabře a Málince. Jinak je Štítná známá svými teplotními rekordy, kdy tu v zimním obdobím dochází téměř k arktickým mrazům a ne nadarmo je tato oblast přezdívána "moravským Klondajkem!" V sousedním Popově najdeme hezkou kapli sv. Petra a Pavla, v Bohuslavicích nad Vláří stojí Kaple Panny Marie.V minulém století zde probíhal geologický výzkum: vrtalo se do značné hloubky, předpokládaný výskyt ropy se potvrdil, těžit se tu ale nikdy nezačalo. Ve Vrběticích, spojených se sousedními Vlachovicemi v jednu velikou obec, sice žádnou význačnější památku nenajdeme, ale tato menší obec je zajímavá tím, že v minulosti patřila k Hošťálkovskému panství a v něm vládly na tu dobu tak mírné poměry, že zdejší poddaní nikdy nerobotovali! V sousedních Vlachovicích zato najdeme kostel sv.Michala Archanděla, který patří k nejstarším na Moravě. Velikou turistickou zajímavostí je zachovalý příkop, val a zeminou zarostlé jádro bývalé vodní tvrze, dodnes místními přezdívané "Kaštýl."

Jen 2 km nad Křekovem najdeme na hlavním hřebenu Hložce tak trošku tajemnou stavbu Hložecké Kaple Panny Marie. Byla postavena na věčnou připomínku tatarského vpádu r.1663 a na období kuruckých válek a nájezdů povstalců v letech 1704 -11. Její nynější podoba pochází z r.1953, kdy tu zedníci z vlachovické farnosti realizovali na místě původní barokní kaple zcela nový objekt podle návrhu Františka Rafaje. Na hlavním obraze, který namaloval Jaroslav Skryja, můžeme vidět "údajný" hložecký zázrak: zjevivší se Madona zabránila nemilosrdným nájezdníkům v pobití žen, dětí a starců z okolních vesnic, kteří se zde v hlubokém lese před nepřítelem ukrývali... (Přiznávám, že jsem ohledně tohoto "zázraku" tak trochu zmatený. V pramenech jsem o něm žádnou zmínku nenašel, zato si ale dobře pamatuju na to, jak jsem jako ještě dítko školou povinné pročítal knihu "Strážcové hor" od Čeňka Kramoliše. Autor v ní popisuje osudy brumovského hradu a boje Valachů proti vetřelcům z Uher a tam je příběh o Hložecké kapli popsán zcela jinak: vinou brumovského pána, který dal přednost výpravě za nepřítelem s uloupenou kořistí a zanedbal ochranu obyvatel panství, se nešťastní vesničané ukryli v lesích na hřebeni Hložce. Byli zde ale nájezdníky vystopováni a došlo tu ke strašlivému masakru. Brumovský pán měl kvůli tomu velké vyčítky svědomí a nechal zde vystavět pamětní sloup, později zde vznikla první kaple. Takže jak to doopravdy bylo, to opravdu nevím... ale v srpnu se zde každoročně koná tradiční pouť.

Pod hlavním vrcholem Hložce, Jeleňovskou, nenajdeme jenom známý stejnojmenný rekreační hotel, ale na dohled od něj se v údolí Klobučky rozkládá město Valašské Klobouky. Původní název byl jen Klobouky a název dostalo podle jedné, panstvem při honech oblíbené studánky, kterou si kvůli jejímu snadnému nalezení panstvo označilo typickým valašským "klobúkem," naraženým na holi. Dnešní město se může pochlubit historickým náměstím s cenným Mariánským sloupem a prastarou pozdně barokní radnicí s renesančním jádrem, ve které dnes sídlí Městské muzeum. Dalším cenným historickým objektem je tzv.Červený dům. Patřil jednomu z nejbohatších měšťanů a dnes v něm sídlí pobočka Muzea s expozicí soukenické domácnosti, plátenictví a barvířství. Červená fasáda domu a korýtko trčící ze zdi zapříčinilo hloupějšími obyvateli velmi rozšířovanou fámu o tom, že v domě sídlil Kat a korýtko slouží k odtoku krve popravovaných provinilců. Domu se také dlouho přezdívalo "Katovna", což je samozřejmě nesmysl! Z dalších klobouckých památek se zachoval renesanční pranýř. Kostel Povýšení sv.Kříže má původní gotické jádro, renesanční věž a barokní interiéry. Poslední významnou památkou je Roubený dům nr.7, který je jediným zachovalým dokladem o tom, jak vypadaly původní měšťanské domy před jedním z největších požárů na Moravě, kdy zde v roce 1896 plameny zachvátily a zničily polovinu Valašských Klobouk.

Mezi městy Brumovem - Bylnicí a Valašskými Klobouky byl v 70.letech u hlavního silničního tahu ze Slovenska na Vsetín vystavěn roubený motorest, napodobující lidový valašský sloh. Poblíž této Koliby došlo r.1976 k události, která otřásla celou československou veřejností. Jeden všímavý občan si při projíždění okolo skládky u cesty v zatáčkách před V.Klobouky všiml odstaveného nákladního vozu a muže s lopatou. Zvědavec se tu vrátil a ke své hrůze zde objevil zahrabané nahé mrtvoly dívčích těl! Brutálně zavražděné a znásilněné dívky pocházely z Trenčína a doplatily na to, že jim na chystaný Výlet do Tater ujel rychlík. Jako náhradní variantu nešťastnice zvolily autostop a ve 2 hodiny v sobotu ráno si pak stoply svého vraha!!! Komunistická kriminálka se tehdy velmi vyznamenala, protože vrah - Milan Somora (taktéž ze Slovenska), byl dopaden už následující pondělek! Tyto oběti nebyly jeho jediné, strašné na tomto sexuálním vrahovi bylo to, že měl rodinu a byl 11 let ženatý! Proces se Somorou nebyl zbytečně protahován a zanedlouho byl vrah po zásluze popraven... Podle této události byl natočen vcelku pravdivě film Smrt stopařek. Jen ta role hlavního vyšetřovatele, do které byl obsazen herec Buchvaldek, známý z propagandického komunistického seriáli Muž na radnici, nebyla asi tou nejšťastnější volbou.

Při svých toulkách Hložcem jsem kdysi ve svahu u cesty nad Vlčím dolem - ten ústí právě u již zmiňované Koliby - objevil tak trochu absurdní památník: sloup s andělíčkem na podstavci, na kterém byla vytesána umrlčí a jakoby pirátská lebka, po stranách sloupu pak stojí dva další balvany s lebkami a umrlčími hnáty. Nevěděl jsem tehdy, co si mám o tomto nálezu myslet a nikdo ze známých o tom nic nevěděl... Až nedávno jsem v pramenech objevil podrobnosti a vysvětlení tohoto místa. Pomník se jmenuje "Andělíček" a někdy před koncem 19.století ho vytesal kloboucký rodák František Talafa a to na paměť loupežných vpádů z Uher. Původní pomník byl rozbit a zachovaly se z něj pravě jen ty boční části, obklopující hlavní sloup, který je novějšího data.

Náš kruh okolo Hložce a jeho památek se pomalu uzavírá a ocitáme se u té poslední: Jen na dohled od poslední části města Brumov - Bylnice, zvané "Traktorka"a od ní přístupný polní cestou, se na lučinatém hřebeni nachází jediný židovský hřbitov na území bývalého okresu Gottwaldov. Dokládá existenci poměrně velké židovské obce a je místem posledního odpočinku židů z celé oblasti jižního Valašska. Najdeme tu asi na 40 náhrobních kamenů, které jsou tu rozsety v nepravidelných řadách. Kamenné náhrobky pocházejí z 18. až 20. století a jejich materiálem nebyl jen pískovec, ale také mramor a žula. Na nejstarším náhrobku si můžeme přečíst letopočet 1785, poslední pohřeb se tu udál roku 1939. Před 2.světovou válkou byl hřbitov chráněn kamennou bránou a zídkou. V průběhu okupace si ale na těchto místech zřídila německá pohraniční a celní stráž svoji střelnici a od té doby hřbitov chátral. Roku 1985 došlo k jeho obnovení a rekonstrukci a zároveň zde přibyla pamětní deska obětem nacismu.