Hodonínské rybníky
Turistické cíle • Příroda • Rybník
Tvoří téměř souvislou vodní plochu od silnice Hodonín Lužice až po areál odkaliště pod samotou Zbrod. Za silnicí a železniční tratí z Hodonína do Mutěnic na ně pak navazjí Mutěnické rybníky. Dnešní rozloha Hodonínských rybníků je něco přes 150 ha a umělými hrázemi a řekou Kyjovkou jsou rozděleny na celkem osm velkých vodních ploch a několik menších okrajových tůní zarůstajích rákosinami. Jsou využívány k chovu ryb, hlavně kaprů, na některých jsou chovány i kachny a husy. Centrem této rybniční oblasti je hospodářský areál Písečný. Rákosím porostlé okraje rybníků jsou útočištěm vodního ptactva včetně vzácných druhů. Žijí zde kormoráni, občas sem zalétá orlovec říční, v zimě někdy i orel mořský. V rákosí, na březích i na ostrůvcích hnízdí vodní, brodiví i a bahenní ptáci.
Historie rybářství na Hodonínsku začíná kolem roku 1473. Vratislav z Pernštejna zde začal zakládat soustavu velkých rybníků. V době největšího rozkvětu jejich celková výměra tehdy dosahovala téměř 2000 ha. Úpadek zdejšího rybníkářství začal v dobách třicetileté války. V roce 1872 byly již všechny rybníky zrušeny a přeměněny na louky a pole. Novodobá historie zdejšího rybnikaření začíná po roce 1945, kdy dochází k postupné obnově a budování nových rybníků.
Po asfaltové komunikaci vedoucí souběžně s řekou Kyjovkou vede v horní části rybniční soustavy cyklotrasa Podluží a severním okrajem pochází i modře značená turistická cesta směřující od kaple sv. Jana k prameni Kohútek.
Turistická mapa KČT 1:50 000 č.91 Slovácko-Hodonínsko/C2