Loading...
Za hranicemi Prahy na území dnešních Holešovic byla vybudována v roce1895 ústřední pražská jatka. V době svého vzniku to byla úctyhodná stavba rozlohou i významem. V západní části jatek byly z Bubenského nádraží přivedeny dvě koleje železniční vlečky (později přibyla ještě jedna kolej). Na vykládacích rampách se mohlo vykládat až 18 vagonů dobytka najednou. Byly zde i chlévy pro dočasné ustájení dobytka. Ve střední části byla administrativní budova, hostinec a jateční burza. Ve východní části bylo maso zpracováno. Provoz jatek byl ukončen v roce 1983, kdy byla zprovozněna jatka v Čakovicích a v Písnici.
Pro představu, jaká byla v Holešovicích „továrna na maso“ uvedu několik údajů. Jatka měla vlastní kotelnu, vodárenskou věž se studnou, hasičskou zbrojnici, konírny a podzemní chladírny. Po výstavbě holešovické elektrárny byla jatka elektrifikována a vytápěna z elektrárny. Chladící zařízení dodala Škoda Plzeň. V roce 1921 zde byla založena Řeznicko-uzenářská banka, jejímž prostřednictvím se realizovaly všechny platby za prodané a koupené zboží. Například v roce 1929 zde bylo poraženo a zpracováno 69.104 kusů hovězího dobytka, 20.699 telat, 28.808 skopců, 904 jehňat, 40 koz a kůzlat, 4046 koní a 559.609 vepřů. Ve výčtu mě překvapil malý počet koz, ty se asi do Prahy nevozily. První rok po zahájení provozu zde bylo poraženo i 114 buvolů. Všechen poražený dobytek byl přesně evidován pro potřeby výběru potravinové daně. Stav dobytka sledovalo 13 zvěrolékařů. S rozvojem Prahy byl zájem jatka přemístit na nový okraj města. Postupně se provoz jatek se přesunul do nových areálů v Čakovicích a Písnici. Činnost jatek v Holešovicích byla ukončena roku 1983. Po zrušení provozu byl celý objekt deratizován a postupně upravován pro jiné využití. Rekonstruovaly budovy i venkovní komunikace. Nejrychleji se upravily venkovní prostory, kde vznikl trh s ovocem a zeleninou a hlavně stánky s vietnamským zbožím. Dnes se ovoce a zelenina prodává především v kryté hale, část vietnamských prodejců se postupně přemístila do kamenných obchodů.
Hlavní vchod do tržnice zdobí dvě monumentální plastiky z roku 1895, někdy zvané jako alegorie Trhu a Jatek. Na jejich podstavcích jsou znaky hl. m. Prahy. Levá plastika od Čeňka Vosmíka je „Muž s býkem“, východnější, pravá plastika je od Bohuslava Schnircha. Vstupní brána s býky je samostatně zapsána jako kulturní památka.
Velké plochy budov postupně využily některé obchody, jako bazary, prodejny nábytku a koberců. Velké prodejní plochy postupně stále víc využívají i velké značkové firmy, například Alza, Baťa, Mountfield, Schlecker, nebo známé železářství „U Rotta“. Je zde vyhlášený taneční klub s restaurací Sasazu, nebo divadlo Rock Opera. Pro návštěvníky slouží dvě velká parkoviště, kde je první hodina zdarma.
Celý areál bývalé tržnice včetně obvodové zdi je zapsán jako kulturní památka. Po všech přestavbách však kromě vstupní brány již nic nepřipomíná jatka. Většina domů prakticky ve stejném stylu je opravená a má nějaké využití, některé domy však na opravu a nájemce čekají. Všechny domy mají své osobité kouzlo a myslím, že by měly být zachovány. Několik podobných domů donedávna stálo v nedalekých bývalých Českých loděnicích a přístavech. Zajímavé domy však ustoupily nově vybudovanému komplex bytovek Marina. Další rozvoj objektů jatek brzdí jejich současný vlastnický vztah. Původně byl celý objekt pronajat městem jakési firmě na 50 let, pro neplacení nájmu a 200 mil. dluhu byl však pronájem vypovězen a vznikla řada dosud nedořešených soudních sporů. Přesto dnešní tržnice stále žije obchodem. Při návštěvě tržnice je dobré se kromě nákupů věnovat i vnímání rušné minulosti i vzhledu budov. Na mě zapůsobil zvláštním pocitem pohled na řadu železných kruhů pro uvazování dobytka, který se zde v minulosti proměňoval na maso. S trochou nostalgie jsem sledoval v okolí jeden z posledních továrních komínů v Holešovicích, který patřil bývalé továrně na elektroměry, i moderní budovy postupně nahrazující továrny a dvory v okolí.