Hořice

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město

Hořice - zámek • Fotografie (7) • Foto: Evosheek

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

Hořice - zámek

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 23 C2

kostel Narození Panny Marie (1741)

zámek

smírčí kříž, socha Nejsvětější Trojice

kostel sv. Gottharda (1783)

prehistorické osídlení

2 rozhledny

První zmínka o objektu 1143

Jiný název objektu Hořice v Podkrkonoší

Hořice - zámek • Foto: Evosheek

Prvotní osídlení hořického katastru kladou archeologové na základě svých nálezů do období kolem 5. století př.n.l. Vlastní historie Hořic se začíná psáti rokem 1143, kdy je obec uváděna v majetcích pražského kláštera na Strahově. Na kopci Gothard byla později vystavěna tvrz, kterou v roce 1365 drželi zdejší vladykové. Tuto tvrz zřejmě zničily husitské houfce pod vedením Jana Žižky z Trocnova v roce 1423. Druhá tvrz, která se nacházela přímo v Hořicích drželi taktéž vladykové z Hořic. Později došlo k rozdělení obce mezi čtyři držitele, kteří se zde často střídali a tak se zastavme až v roce 1491, kdy jsou Hořice opětně sceleny Rašíny z Rýzmberka. Za těchto držitelů došlo také patrně k první přestavbě hořické tvrze, kterou po přelomu 15. a 16. století získali Valdštejnové. Tento mocný rod byl později na zdejších statcích vystřídán Pernštejny, Litoborskými z Chlumu, Bohdaneckými z Hodkova, Žehušickými z Nestajova a v roce 1538 získali Hořice Smiřičtí ze Smiřic. Ti nechali zdejší tvrz stavebně upravit a přebudovat do zámecké podoby. Smiřičtí se na zámku drží až do roku 1622, kdy je jejich majetek pro účast na stavovském povstání konfiskován. Novým majitelem se stal Albrecht z Valdštejna a po jeho úkladném zavraždění v Chebu se zde usadili Strozziové. Uvedený rod se zde zapisuje až do roku 1714, kdy ves i se zámkem získalo pražské arcibiskupství. Netrvalo však dlouho a již v roce 1743 přešel zámek do státních držav. Zde zůstává natrvalo. Posledních stavebních úprav většího charakteru se stavba dočkala v roce 1964 a dnes ji nalezneme nedaleko hořického náměstí. Vraťme se však ještě ke kopci Gotthardu na němž dnes stojí kostel sv. Gottharda z roku 1738. Jeho předchůdce zde stával snad již koncem 12. století. Původní gotický kostel z roku 1276 roku 1736 vyhořel. Nedaleko uvedeného svatostánku nalezneme i původní tvrziště výše uváděné tvrze. Dobrou orientaci zde poskytuje soch J. Žižky, který zde 20.4.1423 porazil se svými houfci vojska Diviše Bořka z Miletínka a Čeňka z Vartenberka. Na svazích Gotthardu a také v městečku nalezneme zajímavé kamenné plastiky. Tyto sochy letmo naznačují, že v Hořicích se nachází i velmi známá kameno-sochařská škola, která své poslání plní od roku 1884. Z této školy vzešli sochaři zvučných jmen a jen namátkou uveďme J. Štursu a K. Lidického. J.V.Myslbeka, V. Levého a dalších. Z dalších zajímavostí obce uveďme Věž samostatnosti stojící od roku 1924 na Hořickém Chlumu. Věž však nebyla dostavěna a tak ji využívali později astronomové. Dnes je přístupna do výše 20m, kde se nachází výhledový Ochoz. Nedaleko, cca 1,5 km severozápadně po červené TZN se nachází druhá vyhlídková věž s Ochozem v sedmadvacetimetrové výši. Tato věž měla být původně využita pouze pro telekomunikační účely. Jižně od Hořic u silnice do Hradce Králové se nachází i 310 m.n.m. vysoký pahorek Mohejlík s mohylou vystavěnou na počest žižkova vojska. Při výčtu památek městečka nesmíme vynechat zdejší kostel Panny Marie, který jsa původně z roku 1365 obsahuje četné množství náhrobků okolních pánů. V okolí Hořic se nachází zvláště kvalitní (tzv. Hořický) pískovec, který je vhodný pro sochařské účely. Hořice též byly rodištěm několika uznávaných osobností kulturního a vědeckého zaměření. Z Hořic vychází červená TZN ve dvou proudech. Prvý míří severozápadně k soše Nejsvětější Trojice, Masarykově věži samostatnosti, ke smírčímu (Lukaveckému) kříži, druhé rozhledně a přes Libín do Konecchlumí. Druhý proud opouští Hořice východním směrem, aby se přes Doubravu dobral k Bílým Poličanům. Z městečka též vychází žlutá TZN do Dachov a dále přes Byšičky do Lázní Bělohrad. Ke krátké vycházce okolím Hořic je možno využíti zelenou TZN, která ke kapli na Hořickém chlumu míří společně se severozápadním směrem červené. U kaple se odděluje a spěje do Dachov, kde se stáčí k Doubravě, kde se napojuje na východní proud červené TZN.

Podobné příspěvky

Hořice

Hořice leží v Severních Čechách, severozápadně od města Hradec Králové. Městem prochází silnice spojující Hradec Králové a Jičín. Hořice se rozkládají v podkrkonoší v Bělohradské Pahorkatině. Město je proslulé místní sochařsko-kamenickou školou. Pod vrchem Gothardem byla otevřena galerie moderního umění pod širým nebem. U severního okraje města se rozkládá lesní porost, ve kterém je u nevelkého rybníka vybudováno přírodní koupaliště a na dvou protilehlých březích kempy s příslušným zázemím. Severním směrem od koupaliště je chatová osada a najdeme tu i hotely a rekreační střediska. Jižním směrem od koupaliště vyvěrá mineralní pramen s názvem Kalíšek. Nad městem se zvedá vrcholek Hořického Chlumu, na kterém je postavena rozhledna. Rozhlédnou t do okolí se můžeme také z Věže Samostatnosti, kterou najdeme u severního okraje města. Nedaleko této věže je vybudován kemp. Severovýchodním směrem z města najdeme ranč s chovem koní a možností projížděk na koních. Město tvoří křižovatku lokálních cyklistických tras, které nás zavedou do okolních měst a obcí. Po turistických značených trasách se můžeme vydat k výše zmíněným rozhlednám a rekreační oblasti u osady Dachova. Východním směrem po značce půjdeme přes vrchol Gothard, kolem zříceniny Buštěhradu, údolím řeky Bystřice a kolem rekreační oblasti zpět do města.

Historie

První zmínka o osadě rozložené pod vrchem Gothard je z roku 1143 až 1148. V roce 1365 byla osada povýšena na městečko. Kvetl tu směnný obchod mezi horským a podhorským zbožím. V roce 1423 byla na vrcholku kopce Gothard vítězná bitva, kterou vedl již slepý Jan Žižka proti Čeňkovi z Vartemberka a Bořkovi z Miletína. V roce 1539 bylo městečko v majetku šlechtického rodu Smiřických. Dalším z majitelů panství byl Albrecht z Valdštejna. Po jeho násilné smrti přešlo v roce 1635 městečko do majetku hraběte Jakuba Strozziho. Syn hraběte před tím něž padl odkázal městečko a panstvím vojenské invalidní nadaci, která tu měla postavit invalidovnu, ta byla nakonec postavena v Praze. V hořovicích postavili invalidovnu až ve třicátých letech 20. století, v dnešní době slouží jako ústav sociální péče. V letech 1811 až 1820 byla přes město budována císařská silnice vedoucí z Hradce Králové do Jičína. Železniční dopravtu byla zahájena po dostavbě trati v roce 1882. V 19. století na území města pracoval textilní a kamenický průmysl. Kamenicko-sochařská školu byla ve městě založena v roce 1884. Zásluhou školy vznikla ve městě Galerie současného světového sochařství pod širým nebem. Je tu instalováno přes 80 plastik, některá z děl najdeme také v městském parku. V letech 1976 byla na Gothardu vystavěna budova městského muzea s Galerií plastik. Město je také známe výrobou cukrovinek a to tak zvaných Hořických trubiček. Na náměstí byla v roce 1872 postavena novogotická budova radnice. V sousedství radnice stojí městský dům z roku 1864. Kostel Narození Panny Marie byl postaven v letech 1741 až 1744. Budova městského muzea pochází z roku 1887. Na místě kde původné stávala tvrz byl v 18. století postaven barokní zámek. Barokní kostel svatého Gotharda byl postaven v roce 1783 a kolem něj je hřbitov založený již v roce 1678. Severním směrem nedaleko kostela byl v roce 1907 postaven Riegrův obelisk. V roce 1524 žila ve městě Židovská komunita, což připomíná židovský hřbitov a synagoga z roku 1767, dnes sloužící jako sbor Církve československé husitské. Na východním úbočí Hořického Chlumu stojí Věž samostatnosti postavená v letech 1924 až 1928, uvnitř věže je muzeum s expozicí českého odboje. Na vrcholku Hořického Chlumu byla v roce 1998 postavena telekomunikační věž s vyhlídkou. Věž je 41,5 metrů vysoká a vyhlídka je ve výšce 27 metrů.

Poslední aktualizace: 25.5.2014

Hořice na mapě