Horní Brána - poutní areál na Křížové hoře nad Českým Krumlovem

Barokní poutní areál na Křížové hoře nad Českým Krumlovem je nejen pozoruhodnou sakrální památkou z I. třetiny 18. století, ale současně také místem příjemně relaxačním i nadstandardně vyhlídkovým. Je tvořen centrální osmibokou kaplí Panny Marie Bolestné a sv. Kříže z roku 1710, kterou obklopuje oktagonální ambit s valenou klenbou postavený mezi lety 1715 až 1726. Celý areál je také významným krajinotvorným prvkem, který je v současnosti částečně potlačen skupinou vzrostlých stromů. Kaple Bolestné Panny Marie na Křížové Hoře je současně posledním zastavením křížové cesty z roku 1755, kterou spolu s ní tvoří soubor šesti pozdně barokních výklenkových kaplí ve svahu Křížové Hory.

Máme zde před sebou typický barokní poutní areál, který byl postaven zejména díky Janu Kristiánovi I. z Eggenberku a jeho manželce. Nejlepší časy zažil poutní areál v 18. století, ty mnohem horší naopak na přelomu 19. a 20. století nebo v době I. světové války. V roce 1928 koupila kapli Terezie Schwarzenberková, která ji nechala opravit a tím ji zachránila. Nejhorší doba pro celý areál však nastala až s nástupem bolševika. Po roce 1950 zde docházelo jen ke krádežím a ničení. Po listopadu 1989 byla sice provedena komplexní oprava kaple, ale areál zůstal prázdný a uzavřený. To se mělo změnit až v září roku 2016.

Dnes již můžeme opět poutní areál obdivovat v celé jeho kráse. Kromě kaple, která zůstává v podstatě bez mobiliáře, se můžeme těšit mj. na ambit s apsidálními výklenky a nikami, hlavní předsunuté jižní křídlo se vstupem a širokým volutovým štítem s trojúhelným nástavcem nebo severní vchod s dvouramenným schodištěm. A také na lípu Svobody, která zde byla zasazena 6. května 1998 u příležitosti 53. výročí osvobození Českého Krumlova americkou armádou.

Poutní areálu na Křížové hoře je o víkendech a státních svátcích otevřen celoročně, tedy i v zimě (od 12,00 do 16,00 hod.). V létě (od 10,00 do 18,00 hod.) a při pěkném počasí je však většinou otevřeno i ve všední dny. Vstupné je dobrovolné a je použito výhradně na provoz a vybavení, pořádané výstavy a údržbu areálu i jeho okolí.

Toto místo si však rozhodně zaslouží alespoň několik rozšiřujících informací:

Zděná kaple byla vysvěcena 14. září 1710 a na její stavbě i vybavení se podíleli mnozí českokrumlovští umělci a řemeslníci. Hned po vysvěcení kaple se však ukázalo, že je příliš malá, a proto kníže ihned rozhodl o postavení osmibokého ambitu ve stylu Loretánské kaple v Praze a o dostavbě křížové cesty. Ambit byl dokončen až roku 1726 a před hlavní vchod byla pak postavena kamenná Kalvárie, kterou před jižním vstupem doplnila dvojice sloupů se sochami Krista Trpitele a Panny Marie Bolestné. Ambit byl vyzdoben nástěnnými malbami, oltáři, sochami i obrazy. Vestavěno bylo také poustevnické obydlí, k jehož rozšíření došlo v roce 1758.

Ve II. polovině 18. století prodělal areál na Křížové hoře první renovace, ale největší změny čekaly křížovou cestu. Stará zastavení se sochařskou výzdobou v letech 1740 a 1753 až 1755 nahradilo šest nových kaplí s výmalbou F.J. Prokyše. V létě roku 1787 byla kaple v dražbě prodána českokrumlovskému měšťanu Karlu Neumüllerovi, který ji v roce 1794 opět zpřístupnil veřejnosti. Jeho dcera Kateřina pak nechala – ne zcela ideálně - celý areál roku 1850 opravit. Rodina nových vlastníků však přišla o majetek a kaple začala chátrat. V roce 1928 ji koupí zachránila Terezie Schwarzenberková a roku 1933 kapli znovu vysvětil českobudějovický biskup.

II. světová válka kapli nijak neublížila, což se ovšem nedá říct o období socialismu. Areál byl opakovaně vykraden a poničen, torzo mobiliáře skončilo v depozitáři zámku Český Krumlov a devastace kaple pokračovala. Znovu vysvěcena byla až po rekonstrukci, a to 14. září 1991. A roku 1992 vše završila úspěšná kolaudace.

A jak bývá u českých barokních areálů zvykem, i Křížová hora je svou kompozicí založena na číselné symbolice. Ta naznačuje, že od samého počátku kaple „patřila“ spíše Panně Marii než sv. Kříži a Kristovu utrpení. Vnitřní průměr kaple činí přibližně 7 metrů, což symbolizuje sedm bolestí Panny Marie. Oktogon kaple i ambitu připomíná osm blahoslavenství, která Ježíš definoval v kázání. Šest dochovaných pozdně barokních zastavení křížové cesty se vrací k sedmi bolestem Panny Marie, protože za sedmé zastavení se považuje kaple na vrcholu Křížové hory.

Pravidelné mše se zde od počátku konaly ve svátek Nalezení sv. Kříže (3. května), Povýšení sv. Kříže (14. září) a Bolestné Matky Boží (15. září). Pro věřící byla kaple navíc přitažlivá díky dvěma zázračným předmětům. Jedním byl španělský krucifix (zmenšenina zhotovená z původního zázračného kříže, na který se věšela malba ukřižovaného Krista na plechu pocházející údajně z roku 1460), tím druhým mariánský obraz, který kapli věnoval městský písař Jan František Antonín Tschernichen.

Zajímavé je, že o celý areál od roku 2016 pečují pouze dva lidé, kteří si říkají správci a strážci poutního místa na Křížové hoře. Kdo zde byl, ví, jakou hromadu práce tady odvedli (ze zdravotních důvodů už se dnes o areál stará pouze jeden z nich). Svou činností v podstatě navazuje na dávnou tradici zdejších poustevníků i donátorů z Českého Krumlova. Paradoxní je naopak fakt, že se o areál v podstatě nestará ani město (majitel pozemků) ani církev (vlastník kaple). Druhým paradoxem je skutečnost, že tento malebný poutní areál dodnes nezná ani spousta Jihočechů. A hlavním úkolem jeho strážců je tak prý snaha dát tomuto místu zpět to, co mu lidé v nedávné minulosti vzali, a vrátit do něj život. I proto je do výklenků ambitu nainstalováno sedm výstav, které se věnují historii poutního areálu, osudům lidí s ním spojených nebo duchovnímu životu.

Zcela na závěr snad ještě jedna legenda:

„Moderní“ historie Křížové hory při jihovýchodním okraji Českého Krumlova se začíná psát roku 1650 nebo 1658, kdy zde nechal jezuitský kazatel Michael Koppe vztyčit tzv. španělský dřevěný kříž se vsazenou částečkou ze sv. Kříže, který měl město ochránit před živelnými pohromami (tzv. Wetterkreuz neboli „počasový kříž“). Kvůli opravě tohoto kříže, k němuž chodila první procesí, byl roku 1701 poražen strom, který se vzápětí zázračně rozpadl na tři části rozměrově přesně odpovídající velikosti španělského kříže. Ze zbylého dřeva pak byla postavena malá dřevěná kaplička. A k té nechala jedna krumlovská měšťanka postavit tři zastavení křížové cesty.

Za samostatnou zmínku stojí i přehledné webové stránky www.krizak.ckrumlov.cz