Horní Moštěnice - areál zámku a parku

Moštěnické osídlení je v kronikách zmiňováno již roku 1141, kdy ves patřila přerovskému arcidiakoniátu. Kdysi dávno vedla přes Moštěnice hlavní cesta z Přerova na Velehrad, jenže přes okolní močály a mokřady, což byl problém. Aby byla prastará komunikace sjízdná, používaly se k jejímu zpevnění proutěné otýpky – mošty… a od nich byl odvozen název obce. Je zajímavé, že říčka protékající vsí se dříve nenazývala Moštěnkou, ale „Stvolou.“ Což byl druh vrby, jejichž shluky lemovaly břehy vodního toku.

 

Místní zámek dnes skoro vůbec nepřipomíná bývalé feudální sídlo, ale spíše v historizujícím duchu vystavěnou školu z konce 19.století, která prošla moderní úpravou. Na vině je minulý režim – zámek tehdy prošel hodně necitlivou a rozsáhlou přestavbou a co zde bylo cenného, to bylo zničeno.

 

Jeho předchůdcem byla tvrz patřící olomoucké kapitule, která zde stála už před polovinou 15.století. Po třicetileté válce byla přestavěna na honosnější feudální sídlo – na trojkřídlý patrový barokní zámek. V současnosti se jeho barokní fasáda zachovala jen na jižním křídle. Zbytek je sice moc hezky opravený, bohužel ale zámek na návštěvníka působí naprosto bezslohově. Už v době jeho výstavby byl v sousedství založen také okrasný sad, rozšířený v 19.století za Troyerů na přírodní park.

K nejvýznamnější zde sídlícím rodům patřili Petřvaldští z Petřvaldu, Žalkovští ze Žalkovic a hrabata Troyerové. Posledními vlastníky byly hraběnky Terezie a Gabriela. Ty posléze zámek i s velkostatkem prodaly olomouckému arcibiskupství.

 

Po první světové válce byla v patře zámku zřízena škola, měšťanka, jež zde setrvala až do roku 1975. Do majetku obce se zámecký objekt dostal v roce 1928 a ta si část prostor upravila na sídlo obecního úřadu. (V současnosti tu kromě něj sídlí také Jednota Orel a Policie ČR.) Roku 2013 zámek prošel velkou opravou a dočkal se slušivého kabátku v podobě nové fasády. Tím byla ukončena první fáze rekonstrukce, při níž byly zprovozněny také zámecké hodiny a prohlédl i veřejnosti přístupný park za zámkem.

 

Roste v něm nádherný a nebývale rozložitý exemplář jinanu dvoulaločného, který je stár 190 let a díky svému neobvyklému vzhledu a mohutnosti se roku 2002 probojoval do Finále ankety Strom roku. Podobný lze u nás spatřit už jen v Praze, v botanické zahradě Karlovy univerzity.

V parku se nachází posezení (v době mé návštěvy měl otevřeno i kiosek) a konají se v něm různé společenské a kulturní akce.

 

Na západní straně zámku je naproti jeho vstupnímu průčelí cestou oddělený parčík s pěkným Pomníkem padlým v I. i II. světové válce.