Horské sedlo Skřítek v létě i v zimě
Turistické cíle • Příroda • Sedlo
Sedlo Skřítek na rozhraní Hrubého Jeseníku a Hraběšické hornatiny jsme navštívili během letní dovolené v Jeseníkách. Auto jsme nechali na bezplatném parkovišti u motorestu a vydali se do restaurace, kde jsme koupili známku. Získali jsme zde také razítko do památníku a pak jsme vyšli ven, abychom si prohlédli sochu skřítka, který se na nás díval ze všech stran stejně. Dcera v nose této sochy našla pavouka a ještě dlouho o něm mluvila, když jsme si na toto místo později vzpomněli. Dřevěné plastiky v chatě a socha Skřítka u velkého parkoviště jsou dílem sochaře Jiřího Jílka ze Sobotína. Potom jsme se ještě podívali na trasy, kam se lze ze Skřítka vydat a pak jsme jeli do Staré Vsi u Rýmařova na chatu Anenská huť.
Podruhé jsme Skřítek navštívili v zimě. Na parkovišti jsme opět nechali auto, za které jsme tentokrát zaplatili 50 korun parkovné na celý den a pak jsme přešli silnici, abychom nasadili běžky a vyrazili na 8 km žlutou trasu na chatu Alfrédka. Po několika hodinách jsme se zase vrátili zpět k autu, kterým není problém se sem dostat. Sedlem totiž prochází silnice 1.třídy, která byla vybudována jako císařská v letech 1839-1842. Nicméně značnou část plochy sedla zaujímá přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek, která je ovšem veřejnosti nepřístupná. Tentokrát jsme nešli do motorestu, který má dlouhou historii. Od 80. let 19. století zde stál zájezdní hostinec, který roku 1896 koupil německý turistický spolek a zařídil zde ubytování. V roce 1945 hostinec vyhořel a v roce 1966 byl na jeho místě vybudován dnešní motorest. Nasedli jsme do auta a odjeli unavení domů do Olomouce.
Nejčastější výlety ze Skřítku směřují severovýchodním směrem Ztracené skály (1151), Ztracené kameny (1250), Pecný (1334), Břidličnou horu (1358) až k Jelení studánce. Již z Břidličné hory jsou nádherné výhledy na všechny strany, hlavně pak na celý masiv Pradědu na severovýchodě, na sever pak do romantického údolí říčky Merty, nad níž se tyčí vrcholy Mravenečníku (1343) a zejména nové „stolové" hory Dlouhých strání (původní výška 1350), kde je vybudována obrovská vodní nádrž horské přečerpávací elektrárny. Z Jelení studánky je možno po červené značce sestoupit k Alfrédově chatě a dále buď do Žďárského Potoka a Rýmařova (jih) nebo (po zelené značce) do Karlova a Malé Morávky (východ). Většina turistů však z Jelení studánky pokračuje po hlavním hřebenu přes Jelení hřbet, Velký Máj, Kamzičník a Vysokou holi až k Ovčárně a Pradědu.