Hospital Kuks - barokní památka

Počátkem osmnáctého století nechal hrabě Sporck na svém panství, u obce Kuks, zbudovat velkolepý areál, který dodnes okouzluje návštěvníky. Kromě proslulých lázní, které patřily k nejslavnějším v tehdejší Evropě, vyrostl v nádherném labském údolí také klášterní Hospital, který ozdobily sochy Ctností a Neřestí z dílny mistra Matyáše Bernarda Brauna. Špitálnímu komplexu, který připomíná zámek, vévodí kostel Kostel Nejsvětější Trojice, pod nímž se otevírá pochmurná Sporckova hrobka. V budově je dnes také Muzeum farmacie. K Hospitalu je možno se dostat nejen od parkoviště, ale i od nedaleké vlakové zastávky, případně po červené turistické značce, nebo po cyklotrase KČT č. 24.

Aktuální info akcích, otevírací době, vstupném a novinkách je k získání na webu Hospitalu Kuks zde: https://www.hospital-kuks.cz/cs

Na virtuální prohlídku několika částí areálu Hospitalu Kuks a jeho okolí se můžeme podívat zde: http://www.virtualtravel.cz/kuks.html

Vesnice Kuks do dnešních dnů nabízí jeden z nejimpozantnějších barokních areálů v Čechách. Onou impozantní stavbou, která dodnes rozlehlému kukskému komplexu dominuje není ovšem zámek jak by se mohlo zdát, ale bývalý špitál s kostelem, který samotným zámkem nebyl. Původní panské sídlo bylo totiž zbořeno na počátku 20. století.

Vznik, sláva a pád impozantního lázeňského areálu a zámku v Kuksu je nedílně spjat s osobou jediného muže – hraběte Františka Antonína Šporka (1662 – 1738). Jeho otec, generál Jan Špork, byl za své vojenské zásluhy císařem roku 1664 povýšen do šlechtického stavu a získal v Čechách rozsáhlé majetky, což později umožnilo jeho nejstaršímu synovi uskutečnit kolosální stavební projekt evropského formátu. Zpočátku nenápadné budování lázeňské osady v Kuksu, kde byl objeven léčivý pramen, započalo v roce 1692 stavbou dřevěného lázeňského domu, který měl být současně Šorkovým sídlem, a do provozu byly lázně uvedeny roku 1695.

Budování dalších objektů v Kuksu pokračovalo i po roce 1695. V roce 1710 došlo také k nahrazení dřevěného lázeňského domu kamennou zámeckou budovou. Šporkovy budovatelské aktivity v Kuksu vyvrcholily v letech 1707 – 1717 výstavbou špitálu Milosrdných bratří s kostelem Nejsvětější Trojice, na nichž pracovali architekt G. B. Alliprandi, stavitel P. Netolla a kameník G. B. della Torre. Autorem plastické výzdoby před chrámem a špitálem je slavný český barokní sochař M. B. Braun. Špitál v Kuksu byl určen jako útulek pro stovku chudých a zestárlých poddaných.

Různé dostavby, výzdoba a úpravy lázeňského areálu v Kuksu nicméně pokračovaly ještě dlouho po dokončení sochařské výzdoby špitálu roku 1719. František Antonín Špork byl – i přes určitou rozporuplnou rozrůzněnost svých zálib, kde na jednom konci spektra jeho zájmů stojí zápal pro lov a honitbu a na konci druhém zřizování pousteven – pozoruhodnou osobností své doby, který z Kuksu učinil evropsky významné středisko kultury a zábavy. Kuks za jeho života navštívila řada významných osobností oné doby, korunované hlavy nevyjímaje. Úpadek Kuksu přesto nastal ještě na sklonku Šporkova života, o období po jeho smrti ani nemluvě.

Areál postihlo v 18. století několik válečných a přírodních pohrom a značně zpustl. Šporkovi dědicové o nákladně a nerentabilní kukské lázně neměli zájem a jediné, čemu z rozsáhlého komplexu věnovali pozornost a péči, byl kukský špitál, do jehož budovy se někdy okolo poloviny 18. století dokonce přestěhovali. Původní kukský zámek tak ztratil svou funkci a přestože byl ještě roku 1821 opraven, jeho osud byl už dávno zpečetěn. V dalším průběhu 19. století úplně zchátral a roku 1901 byl zbořen.

Komplex bývalých lázní Kuks se rozkládá při březích řeky Labe severoseverozápadně od Jaroměře. Rozlehlý areál čítal řadu staveb, z nichž nejvýznamnější je dominantní, nad okolím převýšený objekt bývalého špitálu Milosrdných bratří s kostelem Nejsvětější Trojice; tomu je zde věnována speciální podkapitola. Zámek samotný stával na levém břehu Labe, asi 350 m severně od tohoto špitálu. Byla to obdélná dvoupatrová budova s nevýrazným rizalitem s trojúhelníkovým štítem v hlavním jižním průčelí. Rizalit členily pilastry, zatímco rámování oken bylo hladké. Přístup od mostu přes Labe, který panské sídlo spojoval se špitálem, k zámku stoupal po mohutném schodišti o 52 stupních. Vstupní průčelí bylo opatřeno balkónovým portikem na pětidílné arkádě, opět zvýrazněné pilastrovým řádem a nad ním kladím a balustrovou atikou.

Interiéry zámku se samozřejmě nedochovaly, o jejich podobě však jsou k dispozici určité informace. Přízemí zámku tvořil velký sál a deset účelně zařízených koupelen, v prvním patře se nacházel rovněž velký sál, zdobený štukem a freskami, a čtyři další obytné pokoje.

Současný kukský komplex je již jen pouhým torzem toho, co Kuks činilo před třemi stoletími Kuksem. Areálu dominuje objekt špitálu a kostela, zatímco ze samotného zámku zůstalo pouze přístupové schodiště od Labe a nepatrné zbytky zdiva.

http://www.castles.cz/zamek-kuks/