Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Hostomice leží ve Středních Čechách, jižním směrem od města Beroun. Městečko se rozkládá v malebném údolí pod vrcholky Brdů a vrcholky pohoří Hřebeny a na březích potoka Chumava. Hostomice jsou ze tří stran obklopeny hustými lesy. V jižním a západním směru od Městečka je vybudováno několik menších chovných rybníků. Ve městě ani v blízkém okolí není vybudována značená cyklistická trasa, na kole se můžeme vydat po značených turistických trasách. Tyto cesty jsou určeny pro pěší i pro cyklisty. Východním směrem z městečka nás trasa dovede na vrcholek kopce Hradec ( 628 m.n.m.), kde najdeme pozůstatky pravěkého sídliště. Jihovýchodním směrem z Hostomice dojdeme na vrcholek kopce Kuchyňka ( 635 m.n.m.). Jižním směrem po značené trase vystoupáme na vrcholek Velká Baba ( 614 m.n.m.), cestou budeme procházet kolem pramene zvaného Brdlavka. Vydáme-li se z městečka jihozápadním směrem k rozcestí Běštín hájovna a poté západním směrem přes obec Běštín dojdeme ke Smaragdovému jezírku, které je na úpatí kopce Plešivec ( 653 m.n.m). Od jezírka můžeme dále pokračovat na vrcholek kopce Plešivec.
Ve 14. století tu byla založena ves, která se rozrostla na městečko. V roce 1738 získaly Hostomice městský titul. V 17. a 18. století byly Hostomice centrem hrnčířů. V 19. století se obyvatelé městečka živili převážně výrobou cvočků. V roce 1866 byly sníženy výrobcům cvočků mzdy a došlo k celé řadě nepokojů, které byly potlačeny četníky a přivolaným vojskem. Následkem bylo vyhlášení stanného práva ve městě a jeho okolí. Centrum městečka tvoří obdélníkové náměstí, které je parkově upraveno. Na náměstí stojí kostel Nastolení svatého Petra v Atiochii, který byl postaven v barokním stylu v roce 1743 až 1762. Kostelní věž byla přistavěna v roce 1855. Nedaleko je barokní dům postavený v roce 1810, který se pyšní mansardovou střechou. Střed náměstí zdobí barokní Mariánský sloup zhotovený v roce 1714.
Hostomice jsou malé město ležící v průměrné nadmořské výšce 361 m pod klidnými zalesněnými kopci Brdské vrchoviny - na východní straně se zvedají Hřebeny, které na jihu přecházejí v centrální Brdy a na západě se tyčí bájný Plešivec; nerozlehlá rovina, v níž Hostomice stojí, je na severní straně ukončena hřebenem Housinou. Do Hostomic z Brd stéká několik potoků, jež pokračují jako říčka Chumava do Litavky, do níž se vlévá v Libomyšli a později s ní v Berouně do Berounky.
Hostomice jsou připomínány k r.1343, kdy byly v držení Zajíců z Valdeka; po založení hradu Karlštejna byly připojeny ke karlštejnskému panství; dnes jsou součástí okresu Beroun. Ve 14.stol. byly povýšeny na městečko, r.1738 pak na město. V 17. a 18. stol. se zde rozvíjelo hrnčířství, ale od 19.stol. se zde začaly vyrábět cvočky, jejichž hlavním odběratelem byla armáda, jejíž zájem však po r.1866 výrazně poklesl, což vedlo až k sociálním nepokojům, na jejichž potlačení bylo povoláno vojsko.
Po zrušení přímé autobusové linky z Prahy se sem nejlépe dostanete vlakem po trati Zadní Třebaň - Lochovice (na niž přestoupíte z osobního vlaku na Beroun v Zad. Třebani), přičemž nádraží je až na samém okraji města.
Nejzajímavější je ve městě kostel Nastolení sv. Petra v Antiochii z 18.stol. stojící na náměstí.
Z nádraží na náměstí vede po hlavní ulici žlutá značka, z města pak značky vycházejí ve 4 různých směrech a ve všech vedou na Brdy. Z blízkého okolí stojí za zvláštní zmínku určitě věž na Studeném vrchu, k níž nevede žádná značka, takže cestou tam musíte spoléhat na mapu a své orientační schopnosti, při cestě od červené vám pomohou i šipky; tato věž je dnes přístupná jako rozhledna, ale bohužel ne dlouhodobě, nýbrž jen v několika vybraných dnech každý rok.
Text je přejatý z Průvodce k průvodci I - http://ondra-pdvyv.wz.cz/PkP/PkP1.pdf.
Anotaci naleznete zde - https://www.turistika.cz/cestopisy/show/pruvodce-k-pruvodci-i-okoli-prahy.html.
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 38 B1
kostel Nastolení sv. Petra v Antiochii (1743)
Greifova hrobka (1918)
morový sloup (1714)
socha sv. Jana Nepomuckého (1871)
pomník odboje
barokní domy
První zmínka o objektu 1343
Prvopočátek osídlení katastru obce, je na základě archeologických nálezů možno datovat do období kolem 4. století př.n.l. Z dalších nálezů je možno se domnívat, že zde stávalo i jakési krátkodobé sídliště, bohužel v dnešní době již tento údaj není možné pečlivěji prozkoumat. Při datu první zmínky byla ves uváděna v majetcích Zajíců z Valdeka, kteří jsou pokládáni za zakladatele vsi. Další prameny uvádějí, že ves byla vysazena Hynkem Berkou z Dubé na příkaz Václava II. a teprve poté byla ves dána Zajícům. Založením Karlštejna, v roce 1348, byla ves připojena k panství na tomto hradě. V poledních letech 14. století, se na Hostomicích zapisoval jakýsi Beneda, který užíval zdejšího predikátu. Tento muž zde měl patrně vystavěné opevněné místo a tedy i jakousi tvrz, která však je prvně uváděna až roku 1406. Bohužel více o zdejší tvrzi nevíme a dnes ji nedokážeme ani přesněji lokovat. Ves byla u karlštejnského panství vedena až do roku 1850. V minulosti se zdejší obyvatelé věnovali ponejvíce hrnčířství a později i výrobou cvočků. Z dalších zajímavostí obce již je uveďme některé barokní domy z nichž zejména čp. 64 a 65 stojí za pozornost, stejně jako původní pivovar z roku 1837, který však byl později přestavěn. Hostomický kostel byl stavebně upravován v roce 1762 a také roku 1836, kdy jej postihl požár. Věž k němu byla přistavěna roku 1855. Ve vstupních výklencích se nacházejí sochy sv. Petra a sv. Pavla, Stavebně zajímavou hrobka nalezneme na hřbitově a jednou z jejích zajímavostí je i údaj, který dokládá její autorizaci architektem Janem Kotěrou. V blízkosti Hostomic také nalezneme tři smírčí kříže a to jeden u silnice na Dobříš a dva u silnice do Bezdědic poblíže bývalého Kolenského mlýna. Od zdejšího nádraží ČD vychází žlutá TZN, která po projití Hostomicemi směřuje dále do Dobříše. Modrá TZN, která vychází od kostela míří na rozcestník Křížatky pod Běštínem. Zelená TZN do Hostomic přichází od Jínců, přes rozcestí Křížatky a za Hostomicemi pokračuje dále až na rozcestí se žlutou a červenou TZN u Jeleních palouků.