Loading...

Hrad Helfštýn - perla Moravské brány

Turistické cíle Památky a muzea Hrad

Hrad Helfštýn stojí jednoznačně za návštěvu. Rozlehlá zřícenina, která po řadě rekonstrukcí znovu ožívá, dominuje Moravské bráně mezi Lipníkem a Hranicemi na Moravě. Každoroční pořádání oslav a výstav kovářských děl HEFAISTON a ručních řemesel jen podtrhuje jedinečnost této památky.

Hrad Helfštejn či Helfštýn postavil na počátku 14. století loupeživý rytíř Friduš z Linavy. Stalo se tak na zcizeném území pánů z Drahotuš a tak roku 1312 podnikl král Jan Lucemburský proti loupežníkovi vojenské tažení. Nejdříve dobyl jeho hrad Račice u Vyškova, a tak se Friduš vzdal a poprosil o milost. Král mu ji udělil výměnou za zboření všech Fridušových hradů, mezi nimiž je speciálně uveden hrad Drahaus. Král dobyté území pánům z Drahotuš nevrátil, ale věnoval je svému stoupenci Vokovi z Kravař.

Kravařové Helfštýn přestavěli a rozšířili. Nejvíce se o to zasloužil Lacek z Kravař, nejvyšší hofmistr a člen komorní rady krále Václava IV., který na hradě sídlil. Za husitských válek náležel Helfštejn Lackovu bratru Petrovi Strážnickému z Kravař, který patřil k významným stoupencům Husových myšlenek, takže husitské tažení proti Přerovu a Novému Jičínu roku 1426 se jeho hradu nijak nedotklo. Majiteli hradu větší potíže činil král Zikmund, který mu dokonce nakrátko odňal i hrad Helfštejn a přinutil jej dočasně přejít na katolickou víru.

Za neznámých okolností obsadil okolo roku 1434 Helfštejn Jan z Mesenspecku. Již o tři roky později však prodal právoplatný držitel hradu Jiří z Kravař helfštejnské panství Vokovi ze Sovince. Ten se však zadlužil a hrad roku 1467 za vysokou částku 30.000 uherských zlatých koupili bratři Albrecht, Zdeněk a Jan Kostkové z Postupic a Jiří z Landštejna. Kostkové stáli za česko – uherských válek na straně krále Jiřího a proto se i Helfštejn stal roku 1468 cílem útoku uherského vojska. Byl přitom sice poškozen, ale zůstal nedobyt. Albrecht Kostka po smrti českého krále roku 1471 přešel na Matyášovu stranu. Na Helfštejně navázal na své předchůdce a hrad přestavěl. Hodně se přitom zadlužil a přestěhoval se do Uher. Proto prodal roku 1475 Helfštýn s Lipníkem, Drahotušemi, Hranicemi a Přerovem Vilémovi II. z Pernštejna.

Vilém II. z Pernštejna byl osobností mimořádných schopností a dosáhl úřadu nejvyššího hofmistra Království českého a zcela neobvyklým způsobem přestavěl a rozšířil několik rodových hradů. Také Helfštýn začal přebudovávat gotickou pevnost. Jeho syn Jan převzal po otci moravskou část statků a titul nejvyššího hofmistra a od roku 1534 spravoval veškeré pernštejnské jmění, za což si vysloužil přízvisko Bohatý. Na Hefštejně stačil do své smrti v roce 1548 vybudovat pevnost, která v českých zemích a ani v Evropě neměla konkurenci.

Po smrti Jana z Pernštejna přivedli dědicové rod k rychlému úpadku a zániku; Helfštejn prodal již roku 1554 Jaroslav z Pernštejna za 30.000 kop grošů Půtovi z Ludanic.

Páni z Ludanic hrad vlastnili jen krátce, neboť roku 1580 přešel sňatkem Kateřiny z Ludanic na Petra Voka z Rožmberka. Ten jej v roce 1593 prodal Hynkovi staršímu Bruntálskému z Vrbna. Za účast na stavovském povstání roku 1621 jim byl majetek zkonfiskován. Novým majitelem se stal kardinál František z Ditrichštejna. Hrad získal vypleněný, protože jej roku 1621 obsadili vzbouření Valaši a v lednu 1622 jej při odchodu vyplenili.

Během třicetileté války poskytl Helfštýn před drancujícími armádami útočiště lidem ze širokého okolí. Roku 1626 se generál Mansfeld v čele dánské armády pokusil dobýt Helfštýn, ale byl přinucen odtáhnout s nepořízenou. V létě 1643 Švédové pod osobním velením generála Torstensona dobyli a vyplenili Lipník a vzápětí nato Hranice, Helfštýn však ještě téhož roku jejich dvojnásobnému útoku odolal. Švédové neuspěli ani dva roky poté a po uzavření vestfálského míru se osud Helfštejna rychle zlomil. Ditrichštejnové neměli na údržbě nerentabilního vojenského objektu zájem a na rozkaz zemského hejtmanství bylo roku 1656 přistoupeno k poměrně rozsáhlým demoličním pracím. Při nich se demoliční četa dokonce pokusila za použití střelného prachu vyhodit do vzduchu Širokou zeď, to se však nepodařilo.

Roku 1663 vzrostlo turecké nebezpečí a Helfštýn byl narychlo opravován. Po porážce Turků císařskými vojsky roku 1664 však bylo od rekonstrukčních prací upuštěno. Posledních oprav se hrad dočkal za pruských válek v letech 1741 – 1746, po roce 1788 ale byl již opuštěn a ponechán svému osudu docela. Jeho zkázu urychlily opětovné demoliční práce, jenž vyvrcholily roku 1817 barbarskou dělostřelbou olomouckých kanonýrů na vnitřní hrad.

V období romantismu se stala zřícenina oblíbeným cílem výletníků. První pokusy o její záchranu provedli roku 1863 Hatzfeld–Weissweilerové, k soustavnějším zajišťovacím pracím však bylo přikročeno až r. 1911 za Althanů. V roce 1945 převzal Helfštejn stát a opravné práce pak nabyly na intenzitě. Od roku 1980 je hrad oblíbeným místem setkání uměleckých kovářů z celé Evropy, kteří se sem sjíždějí vždy na sklonku léta.

Hrad Helfštýn byl původně malý hrádek a postupně se rozrostl a zařadil k největším a nejmohutnějším hradům České republiky i střední Evropy. Oválný loupežnický hrádek Friduše z Linavy byl velký asi 60 x 30 metrů s kamennou hradbou, již po obvodu obíhal příkop s valem. Brána do hradu vedla od jihu, vnitřní zástavba byla nejspíš dřevěná.

Za pánů z Kravař ve druhé polovině 14. století objekt obklopil parkán a byly položeny základy pozdějšího severního a východního palácového křídla, které zatím měly podobu samostatně stojících stavení, z nichž východní bylo dvouprostorové a severní podsklepené. Někde v jádru byla také zřízena kaple.

Lacek z Kravař nechal na jihu postavit Předhradí s hospodářskou zástavbou, která vzala za své patrně za obléhání hradu Matyášem Korvínem ve druhé polovině 15. století. Odolnost hradeb Předhradí byla posílena třemi husitským věžemi. Nejspíše po husitských válkách obklopil Předhradí obezděný příkop.

Za Jiřího Strážnického z Kravař byla obvodová hradba jádra zpevněna čtyřmi hranolovými, tzv. Poděbradskými věžemi a Vilém Kostka z Postupic postavil na jihovýchodě barbakán uzavřený dvojitou, tzv. Kostkovou věží.

Největší přestavbou prošel Helfštejn za pánů z Pernštejna ve třetí čtvrtině 15. a první polovině 16. století. Vybudovali mohutné Předhradí, jehož delší severní a jižní frontu zpevnilo pět polookrouhlých bašt. Vstup do Předhradí na jeho nejužší straně zprostředkovala hranolová věž, před níž byl vyhlouben příčný obezděný příkop. Později vznikly hospodářské budovy a strážnice při západní hradbě, jenž posílila bránu.

Daleko nejmohutnější opevnění však postavil a propojil s novým Předhradím Jan z Pernštejna. Stala je jím mimořádně mohutná štítová zeď s dělostřeleckými kasematami a krytým Ochozem na koruně, zvaná Široká. Se svojí délkou 95,4 metru, šířkou 7 – 9,8 metru a výškou 12,6 – 14,5 metru je Široká zeď patrně nejmohutnější evropskou hradní hradbou. Před Širokou zdí – na jejímž západním konci – vznikla první brána a po celé její délce byl vyhlouben 20 metrů široký obezděný příkop. Ten byl opevněn neobvyklým způsobem. Na kontreskarpní straně jej chránila zídka, v jejímž západním nároží, v bezprostředním sousedství vstupu na most vznikla půlkruhová flankovací věž. V čele zídky vznikla protáhlá podkovovitá bašta, zničená při demoličních pracích roku 1663.

Další fortifikace vznikla před rokem 1548 i na východě pod vlastním hradem. Stala se jí impozantní půlkruhová dělostřelecká bašta Hladomorna se zdmi 3,2 – 8 metrů silnými, jenž měla za úkol eliminovat eventuelní nepřátelskou dělostřeleckou pozici na návrší Kalvárie východně od hradu. Ještě před vypuknutím třicetileté války bylo přestavěno i jádro, tzn. především severní a východní křídlo palácového komplexu. Svoji současnou podobu dostaly palácové budovy z větší části nejspíše ještě za Jana z Pernštejna, jemuž lze připsat i stavbu branské Trubačské věže a zřízení kaple v patře severozápadní Poděbradské věže. Schodišťovou vížku mezi kuchyní při Trubačské věži a východním palácem nechal postavit až Hynek starší Bruntálský z Vrbna okolo roku 1595. V téže době byly paty některých bašt zesíleny sypanými bastiony, ve velkém rozsahu se však tato novověká, vysoce progresivní fortifikace již na Helfštejně neuplatnila.

V současné době se rozsáhlého hradního areálu se vstupuje po mostě přes 20 metrů široký první příkop. Opevnění před příkop předsunuté již zcela zaniklo. Průchodem v mimořádně mohutné Široké zdi s dělovými kasematami a věží na svém jižním konci se vstupuje do mezibraní, z nějž vede šnekové schodiště na hradbu.

Za dalším, 17 metrů širokým příkopem, jenž je po stranách uzavřen zdmi, se tyčí dvoupatrová hranolová branská věž. Pozdně gotický portál v přízemí věže má podobu průjezdu pro povozy a branky pro pěší. Byl původně přístupný po mostě jehož poslední část byla padací. Nad velkým průjezdem je zasazena erbovní deska Viléma z Pernštejna z roku 1480.

Za druhou bránou se otevírá plocha Předhradí o délce zhruba 100 metrů a šířce 30 – 65 metrů. K obvodovým hradbám Předhradí přiléhaly různé budovy. Po pravé ruce příchozího, tj. při západní hradbě s branskou věží, stojí podélná budova zakončená v jižním nároží pozdně gotickou polookrouhlou dělostřeleckou baštou. Jedná se o bývalou strážnici, dnes sídlo správce hradu. Ke strážnici se při jižní hradbě přimyká budova bývalých koníren, dnes restaurace. Konečně, různé provozní budovy lehké konstrukce se přikládaly k obvodové hradbě na severu, ale do současnosti se z nich nic nedochovalo.

Předhradí zajišťovaly další čtyři polokruhové bašty. Asi ve dvou třetinách délky Předhradí se proti bráně zvedá nevysoká zemní terasa, na níž stávala děla. Na východě uzavírá přehradí obezděný příkop. Jižní okraj příkopu sleduje přístupová cesta, která v místě největšího zúžení ústí po mostě do třetí brány. Ta je dnes jednoduchá kulisová, do přestavby hradu Vilémem II. z Pernštejna však měla podobu průjezdu přízemím tzv. Kostkovy věže stojící jihovýchodně od brány. Kostkova věž je speciální dvojitou stavbou, jenž sestávala jednak z hranolové věže branské, jednak z okrouhlé věže zajišťující boční postřel kurtin na jihovýchodě.

Za Kostkovou věží se cesta lomí v pravém úhlu na severozápad a prochází barbakánem a čtvrtou, rovněž dvojitou bránou. Severně od barbakánu leží ohrazený, téměř kosodélný dvorek zvaný Psinec. Malé nádvoří za čtvrtou bránou vymezuje na straně proti vnějšímu obezděnému příkopu a velkému Předhradí hradební zeď se třemi tzv. husitskými věžemi: jižní polookrouhlou, u jejíž paty ještě býval čtyřboký bastion, jihozápadní čtyřbokou s břitem, dovnitř otevřenou a severozápadní obdobnou jako jihozápadní, v nedávné době zvýšenou a upravenou do podoby vyhlídkové pseudověže. S výjimkou severovýchodu, kde leží čtvrtý obezděný příkop s jezírkem přes který vede most k páté bráně, přiléhaly ke hradbám nádvoří hospodářské budovy. Nedochovaly se s výjimkou východní strany, kde vedle čtvrté brány stojí po levé ruce příchozího budova kovárny a po pravé ruce pekárna, obojí z konce 16. století. Kovárna slouží svému původnímu účelu i dnes, zatímco v bývalé pekárně je umístěno tzv. Kovářské studio.

Oválné jádro hradu obíhá příkop, jenž je na straně vstupu uzavřený zdmi a obezděný. Naprostou většinu jeho obvodu, ležící mimo hrad, chrání vnější hradba s pozdně gotickou půlválcovou baštou na severu a zejména mimořádně mohutnou dělostřeleckou baštou Hladomorna na východě. Odolnost impozantní renesanční bašty vzniklé před polovinou 16. století za třicetileté války ještě zvýšil barokní bastion, jehož pozůstatky jsou patrné ve svahu pod baštou.

Mimo již zmíněné jezírko se k zajímavostem příkopu řadí hluboká studna a pilíře staršího středověkého vstupu do jádra ve vnitřní obezděné části. Současná brána má podobu věže řečené Trubačská, Křížová či Obří. Věž leží již téměř 200 let v troskách, protože roku 1817 byla záměrně poničena dělostřeleckou palbou.

Na Trubačskou věž navazuje parkán, který obíhá jádro ze všech stran. Ústředními objekty jádra jsou dvě palácová křídla na severu a východě, jejichž styčné nároží přetíná parkán. Obě palácová křídla jsou patrová, křídlo východní je však výrazně delší. Na západní čelo severního křídla navazuje napříč parkánem vedená přístavba tzv. Poděbradské věže s kaplí v patře. V sousedství Trubačské věže, po pravé ruce příchozího, se dochovala budova bývalé kuchyně z druhé poloviny 15. století. Mezi kuchyni a východní palác je vklíněna válcová schodišťová věž z konce 16. století. Všechny budovy jádra hradu Helfštejna jsou dosud bez střech a ve zříceninách.

Popis hradu a historie čerpána z http://www.castles.cz/hrad-helfstejn/

http://www.helfstyn.cz/

Expozice

Expozice uměleckého kovářství

Unikátní sbírka uměleckého kovářství je prezentována na řadě míst hradu Helfštýn. Hlavním centrem pro prezentaci je stálá expozice situovaná do suterénních prostor hradního paláce na čtvrtém nádvoří. více

Expozice historické mincovny

V suterénu renesančního paláce na IV. hradním nádvoří mohou návštěvníci vstoupit do historické mincovny. více

Expozice archeologie

Nová expozice ,,Archeologie na hradě Helfštýn" odhaluje dosud skrytá tajemství dávné historie jednoho z největších pevnostních komplexů. více

Návštěvní doba v roce 2013

1. 3. – 31.3. 2013

soboty a neděle

9 – 16 hodin

1. 4. – 30. 4. 2013

denně mimo pondělí

9 – 17 hodin

1. 4. 2013

Velikonoční pondělí - otevřeno

9 – 17 hodin

1. 5. - 4. 7. 2013

denně mimo pondělí

9 – 18 hodin

5. 7. a 6. 7. 2013

otevřeno - Státní svátek

9 – 18 hodin

7. 7. – 31. 8. 2013

denně mimo pondělí

9 – 18 hodin

1. 9. – 31. 10. 2013

denně mimo pondělí

9 – 17 hodin

3. 11. - 25. 11. 2013

soboty a neděle

9 - 16 hodin

Pravidelná polední přestávka 12.15 – 12.45 hodin.

Poslední prohlídka s průvodcem je vždy hodinu před uzavřením hradu. Poslední vstup do hradu půl hodiny před zavírací dobou.

Vstupné

1. Za prohlídku objektu se platí základní vstupné :

V době od 1.4. do 31.10. :

  • 60,- Kč dospělí
  • 40,- Kč studenti, důchodci
  • 30,- Kč žáci základních škol

V době od 1.3. do 31.3.

  • 30,- Kč dospělí
  • 20,- Kč studenti, důchodci, žáci ZŠ

Zdarma:

  • děti do 6 let, učitelé jako doprovod školních výletů, invalidé,
  • pracovníci správy objektů a památkové péče na základě předložené
  • průkazky, průkazky AMG, ICOMOS, NPÚ a ZMS

Poslední aktualizace: 26.7.2013
Nadmořská výška:
373 metrů nad mořem
Hrad Helfštýn - perla Moravské brány na mapě
Autor: jirkacek
Kvalita příspěvku:
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Příspěvky z okolí Hrad Helfštýn - perla Moravské brány

Nikdy nedobytý Helfštýn, svátek kovářů Hefaiston 2017 a skalní plotny pod hradem.
Nikdy nedobytý Helfštýn, svátek kovářů Hefaiston 2017 a skalní plotny pod hradem.
Hrad
Tento článek jsem psal někdy o prázdninách roku 2017. Přesněji řešeno…
0.2km
více »
Author Šela Marathon - největší závod horských kol na Moravě
Author Šela Marathon - největší závod horských kol na Moravě
Tipy na výlet
Dnes vás zvu jako aktivní účastníky, či pouze přihlížející na velmi atraktivní víkend na hradě Helfštýn. Koná se zde již 12. ročník…
0.2km
více »
Mohutná zřícenina hradu Helfštýna
Mohutná zřícenina hradu Helfštýna
Zřícenina
Zřícenina se nachází na skalnatém kopci nad Týnem…
0.2km
více »
Hrad Helfštýn vyhlídkový
Hrad Helfštýn vyhlídkový
Vyhlídka
Čím je pro Čechy Rabí, tím je pro Moravany a Slezany zřícenina hradu…
0.2km
více »
Cesta na Helfštýn - 2.Na hradě
Cesta na Helfštýn - 2.Na hradě
Cestopisy
Z Lipníku nad Bečvou jsme se busem přemístili na náves Týna, vesničky…
0.3km
více »
Za historií na hrad Helfštýn
Za historií na hrad Helfštýn
Hrad
Navštívili jsme město Lipník nad Bečvou, které z…
0.3km
více »
Hrad Helfštýn
Hrad Helfštýn
Tipy na výlet
Nad obcí Týn nad Bečvou v přerovském okrese se tyčí gotický hrad…
0.3km
více »
Výlet za romantikou na hrad Helfštýn
Výlet za romantikou na hrad Helfštýn
Cestopisy
 I přes nepříznivou předpovědˇpočasí vyrážíme ráno sedmým…
0.3km
více »
Helfštýn
Soutěž 10 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Helfštýn
Zřícenina
Hrad Helfštýn leží na úpatí Moravské brány. Nachází se nedaleko m…
0.3km
více »
Hrad Helfštýn opět zpřístupněn
Hrad Helfštýn opět zpřístupněn
Hrad
Brzy ráno vyrážíme vlakem ze Zlína střed, směr Otrokovice, kde…
0.3km
více »
Outdoor centrum Helfštýn
Outdoor centrum Helfštýn
Zábava, atrakce
Outdoor centrum Helfštýn se nachází nad údolím Moravské brány ve stínu hradu Helfštýn. Je ideálním místem pro Rodinné výlety, školní…
0.3km
více »
nejen školní výlety na Helštýn
nejen školní výlety na Helštýn
Tipy na výlet
Dostupnost Helfštýna je jednoduchá: vlakem se dá dojet do nedalekého Lipníka nd Bečvou, autobusem přímo do Týna nad Bečvou a pak…
0.4km
více »
Týn nad Bečvou - socha sv.Jana Nepomuckého
Týn nad Bečvou - socha sv.Jana Nepomuckého
Socha
Nejstarší zmínku o vesnici v análech najdeme z roku 1447, kdy byla ve vlastnictví pánů Helfštýna. Dnes samostatnou obcí, v níž žije…
0.5km
více »
Zimní výstup na Helfštýn
Zimní výstup na Helfštýn
Tipy na výlet
Taky máte rádi romantickou zimní krajinu, zasněžené lesy a mráz štípající do tváře? A že máte již dost vánočního povalování? Tak si…
0.6km
více »
Podzimní výlet na hrad Helfštýn
Podzimní výlet na hrad Helfštýn
Tipy na výlet
Pojeďte na závěr turistické sezony se podívat Na hrad Helfštýn. Čeká vás…
0.8km
více »
Zahájení hradní sezony na Helfštýně 5.3.2011
Zahájení hradní sezony na Helfštýně 5.3.2011
Tipy na výlet
Začíná se blížit jaro a s tím i otevření hradů a zámků. Většinou jsme zvyklý navštěvovat hradní sídla od dubna. Ale jedna vyjímka…
0.9km
více »
Muzeum Bedřicha Smetany v Týně nad Bečvou
Muzeum Bedřicha Smetany v Týně nad Bečvou
Muzeum
Jen dvě, byť dlouhodobé návštěvy v Týně nad Bečvou stačily Bedřic…
0.9km
více »
Týn nad Bečvou
Týn nad Bečvou
Pomník
Až půjdete na výlet na hrad Helfštýn, zastavte se v malé obci Týn nad Bečvou, nacházející se 4 km od Lipníka nad Bečvou, právě pod hrad…
0.9km
více »
Výlet na rockový Helfštýn (kapela Kryštof)
Výlet na rockový Helfštýn (kapela Kryštof)
Tipy na výlet
Hrad Helfštýn v roce 2011 pořádá několik zajímavých kulturních akcí. Po…
0.9km
více »
Týn nad Bečvou
Týn nad Bečvou
Vesnice
Obec Týn nad Bečvou najdeme jihovýchodním směrem od města Lipník …
0.9km
více »
Cesta na Helfštýn - 3.Přes lom Gabrielku do Týna nad Bečvou
Cesta na Helfštýn - 3.Přes lom Gabrielku do Týna nad Bečvou
Cestopisy
Od hradu Helfštýna jsem ku Gabrielce vyrazil po modré turistické trase. Za parkovištěm mne značka vtáhla do hvozdu, minula místní la…
1.3km
více »
Lom Gabrielka
Lom Gabrielka
Důl, štola, šachta
Jedná se o opuštěný lom o délce sto a celkové šíři 50 metrů, přitom je ale vlastní rovinaté dno mnohem užší. Je pozoruhodný tím, že …
1.3km
více »
Hradní bál na Helfštýně aneb výlet do doby Petra Voka
Hradní bál na Helfštýně aneb výlet do doby Petra Voka
Tipy na výlet
Pokud máte jen trochu rádi historii a romantiku, ale již vás nebaví suché…
1.6km
více »
Vodopád nad Podhůrou
Vodopád nad Podhůrou
Vodopád
   Pokud se vydáme z Lipníku nad Bečvou Na hrad Helfštýn po modré turistické značce, můžeme se poblíž menší obce Podhůra střetnout se dvěma turis…
2.9km
více »
Lipník nad Bečvou
Lipník nad Bečvou
Město
Lipník nad Bečvou leží na Severní Moravě, východním směrem od Olomouce.…
3.2km
více »
Tunel ve Slavíči
Tunel ve Slavíči
Technická památka
Jedná se bývalý tunel Ferdinandovy severní dráhy. Tunel je 250 m …
3.2km
více »
Procházka Lipníkem nad Bečvou
Procházka Lipníkem nad Bečvou
Cestopisy
  Tož konečně je tady jaro a my téměř po dvou měsících s Jaňulou vyrážíme…
3.2km
více »
Cesta na Hefštýn - 1.Kratičká procházka Lipníkem
Cesta na Hefštýn - 1.Kratičká procházka Lipníkem
Cestopisy
Další návštěvu našeho oblíbeného hradu jsme plánovali dlouho, ale kvůli rekonstrukci hradního paláce ji odložili na dobu neurčitou.…
3.3km
více »
Zámecký park v Lipníku nad Bečvou
Zámecký park v Lipníku nad Bečvou
Park
Původně renesanční zámek v Lipníku nad Bečvou obklopuje nádherný zámecký…
3.3km
více »
Lipník nad Bečvou - náměstí T. G. Masaryka
Lipník nad Bečvou - náměstí T. G. Masaryka
Náměstí
Tvoří centrum městské památkové rezervace. Jeho zvláštností je, že nemá…
3.3km
více »
zavřít reklamu