Hrad Holštejn

Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina

Hrad Holštejn vybudoval v druhé polovině 13.století Hartman z Čeblovic, syn Crha, kastelána na královském hradě Děvičkách, který nashromáždil značný majetek. Jeho jediný syn Crh zemřel pravděpodobně v církevním celibátu, a tak se hrad i s panstvím dostal do rukou pánů z Lipé a před rokem 1321 pánů ze Sovince. Vok IV. z Holštejna padl v bitvě pod Vyšehradem v roce 1420. Léta 1437 - 1455 představují krátké intermezzo, kdy Holštejn drželi páni z Valdštejna. Roku 1455 byl opět prodán Půtovi ze Sovince, jehož synové prodali hrad roku 1483 Černohorským z Boskovic. To již ale bylo na sklonku existence hradu.

Pravděpodobné vojenské akce za husitských válek sice asi přečkal pevný Holštejn bez úhony, avšak díky zničení jeho hospodářské zázemí pozdější majitelé ztratili o odlehlý hrad zájem. Jako pustý se poprvé uvádí roku 1531.

Hrad Holštejn stával na strmé vápencové skále kousek od stejnojmenné vesnice. Vynikající poloha z něj učinila těžko dobytnou pevnost. Nejnepřístupnější byl od severu, kde dnes slouží kolmá, místy až převislá skála jako cvičná horolezecká stěna. Pod ní se nachází Jeskyně Hladomorna, podle níž dostal hrad také své jméno (Hohlenstein, z němčiny dutý kámen). Název jeskyně naopak jednoznačně vypovídá o její dřívější funkci - ve středověku byl přirozený portál jeskyně zazděn a jediný “přístup” do ní byl shora uměle upraveným komínem. Množství nalezených lidských kostí a zbytků středověkých oděvů ukazuje, že tato jeskyně opravdu sloužila jako hladomorna.

Hrad stál na plochém vrcholu skály. Hrad neměl asi věže - jednalo se o rozsáhlou zástavbu s paláci. Nepravidelný čtyřprostorový hradní palác stával na západě; svojí délkou okolo 40 m a největší šířkou 14 m poskytoval dostatek místa pro obytné a reprezentační prostory hradu. V jeho sousedství na severu se dodnes nachází suterénní prostor, z něhož pravděpodobně ústil komín do jeskyně. Protáhlá, 50 m dlouhá budova na východě sloužila pro hospodářské účely. V hradbě vedle ní byla výstupní branka z hradu. Ke vstupu na nádvoří sloužil most, který překlenul 20 m široký příkop ze skalního suku na jižní straně. Obezdění této skály, na němž most stál, je dosud dobře patrné.

Během jednoho z mnoha výletů do Moravského krasu jsme si prohlédli i zbytek hradu Holštejn. Našli jsme několik zdí , prolezli co se dalo...Ovšem nejhezčí byl výhled ze skály na obec, ze které jsme na hrad přišli. Po prohlídce hradu jsme si s baterkou prošli jeskyni – hladomornu ve skále pod hradem.

Zřícenina je volně přístupná.

Podobné příspěvky

Zřícenina hradu Holštejn (Moravský kras)

Obec Holštejn se nachází v severovýchodní části CHKO Moravský kras, poblíž obce Lipovec. Kdo jede do Holštejna po odbočce ze silnice č. 373, možná se lekne při průjezdu po pontonovém mostě. Rychlost je na něm sice omezena na 20 km/hod., ale i přesto most působí, jako by se měl každou chvíli pod autem propadnout. Zvuky aut projíždějících přes most jsou slyšet po celém údolí.

Nejlepší je auto zaparkovat na začátku obce Holštejn nebo na návsi a pokračovat pěšky na západní či jihozápadní okraj obce, kde se nachází červená turistická značka včetně rozcestníku. Následuje cesta na jih přes louku (asi 250 metrů) k výraznému skalnímu masívu, který je viditelný z dálky.

Při pohledu na skálu lze mezi stromy rozeznat zbytky opevnění hradu Holštejn. K jeho pozůstatkům je potřeba vystoupat prudkého, ale krátkého kopce, stále po červené značce. Po chvíli na člověka vykoukne asi největší část zříceniny hradu Holštejn, kterou je hradní věž. Zde je rozcestníku, od kterého je to již jenom kousek na planinu, kde se hrad rozkládal.

Hrad to byl mohutný. Jeho jedinou nevýhodou bylo zásobování vodou. Předpokládá se, že voda byla získávána ze zřídla jihovýchodně od hradu a byla dopravována podzemním potrubím v délce asi 1 km. Hrad byl postaven okolo roku 1270 Hartmanem z Jedovnic, který se po dokončení hradu začal podepisovat "Hartman z Holštejna" a přesunul sem své centrum panství z Jedovnic. Po jeho smrti měnil hrad různé majitele. Zažil také válku a stal se základnou rytířského loupení. V hladomorně pod hradem tehdy zemřela spousta lidí. V roce 1466 zemřel Vok V., poslední známý majitel hradu a Holštejnského panství. Protože neměl žádné dědice, panství se rozpadlo a osud hradu Holštejn byl zpečetěn. Nikdo se o něho nestaral a tak začal chátrat. Situace také využili lidé z vesnic v jeho širém okolí, kterým sloužil hrad jako zdroj kamení pro stavby či opravy domů.

Kromě hradní věže lze na obvodu hradního skaliska pozorovat zbytky hradních zdí, které prozrazují původní kompozici hradu ve tvaru nepravidelného čtyřúhelníka o rozměrech cca 85 x 52 metrů. Při trošce představivosti je také možné na hradní plošině, která je dnes celá porostlá stromy, rozeznat zbytky hradních stavení nalézajících se po třech stranách.

I přesto si myslím, že stojí za to holštejnskou zříceninu navštívit. K vidění je toho stále mnoho. Kromě již uvedeného, je to například tajemný otvor překrytý mříží. Studna to není, tak asi tudy byli házeni vězni do Hladomorny? Avšak při pohledu přes mříž to vypadá, že otvor moc hluboký není. Tak, kdo ví?

Po zdolání zpáteční cesty k dolní části strmé skály jsem šel prozkoumat nízký otvor při jejím úpatí. Na informačním panelu se dočítám, že se jedná o jeskyni Hladomorna, nazývanou též Lidomorna. Jeskyně je volně přístupná a má přibližně tyto rozměry: šířku 35m, délku 25m a výšku 17m. Jak název napovídá, sloužila jako hradní vězení. Dosvědčují to také provedené průzkumy jeskyně, při kterých byly nalezeny součásti středověkých oděvů, brnění a lidské kosti. Na tabuli se sice píše, že byla jeskyně spojena s hradem příkrou chodbičkou dlouhou 14 metrů, ale kde ji hledat, tam nepíšou. Jestli opravdu byli vězni házeni otvorem, který je dnes osazen mříží, a padali šachtou do jeskyně, do níž byl až následně probourán otvor, tak asi moc šancí na přežití neměli. Pokud se nezabili nebo nezranili pádem, tak zahynuli žízní a hladem.

Kdo se chce vydat na průzkum jeskyně, potřebuje baterku. Denní světlo sice trochu osvětluje prostory, ale moc to nepomáhá. Je potřeba dávat velký pozor při chůzi, jelikož jsou na zemi kameny, které jsou navíc díky kapající vodě občas kluzké. Pro někoho může být zklamáním, že v Hladomorně nenajde krápníkovou výzdobu. Obdivovat však lze balvany různých tvarů a barev. Jeden velký spatří člověk nad sebou, když sestoupí na dno jeskyně v jejím levém zadním rohu. Chodbička, která je pod ním, však nikam nevede stejně jako cesta v pravém zadním rohu. V jeskyni dnes zimují vzácní netopýři (netopýr velký a ušatý), já jsem ale žádného neviděl. Nezahlédl jsem tam ani jednoho z bývalých hradních pánů, který by se měl občas v jeskyni zjevovat. Dal se totiž na špatnou životní cestu, přepadával lidi a nakonec za své činy propadl peklu. Tajemný mužík v dlouhém černém plášti zde střeží obrovský poklad, který sem ukryl loupeživý rytíř.

Autobus do obce Holštejn zajíždí z Blanska, nejbližší vlaková stanice je Rájec-Jestřebí, odkud je to po žluté, modré a červené turistické značce asi 16 kilometrů.

V Moravském krasu a jeho okolí jsme ještě navštívili tato zajímavá místa:

- propast a naučná stezka Macocha:https://www.turistika.cz/mista/propast-a-naucna-stezka-macocha

- Punkevní jeskyně:https://www.turistika.cz/mista/punkevni-jeskyne-v-moravskem-krasu--1

- jeskyně Balcarka:https://www.turistika.cz/mista/jeskyne-balcarka-tajemny-svet-skryte-podzemni-krasy

- Mariánský chrám ve Křtinách:https://www.turistika.cz/mista/mariansky-chram-v-mestyse-krtiny

- rozhledna Podvrší u Veselice:https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-podvrsi-u-veselice-infocentrum-a-prodej-regionalnich-vyrobku

- skalní útvar Kolíbky:https://www.turistika.cz/mista/skalni-utvar-kolibky-v-moravskem-krasu

- městys Sloup:https://www.turistika.cz/mista/mestys-sloup-a-sloupsko-sosuvske-jeskyne

- poutní chrám v městyse Sloup:https://www.turistika.cz/mista/poutni-chram-panny-marie-bolestne-v-mestyse-sloup

- větrný mlýn v obci Rudice:https://www.turistika.cz/mista/rudice-vetrny-mlyn

- geopark v obci Rudice:https://www.turistika.cz/mista/zajimavy-i-poucny-geopark-v-obci-rudice

- Josefovské údolí a Býčí skála:https://www.turistika.cz/mista/naucna-stezka-josefovske-udoli-byci-skala-vyver-jedovnickeho-potoka

- Malá Macocha:https://www.turistika.cz/mista/mala-macocha--1

- naučná stezka Jedovnický potok:https://www.turistika.cz/mista/jedovnicky-ci-podomsky-potok-naucna-stezka

- propadání Jedovnického potoka:https://www.turistika.cz/mista/rudicke-propadani-jedovnickeho-podomskeho-potoka

- Stará huť a muzeum:https://www.turistika.cz/mista/stara-hut-hut-frantiska-a-muzeum-zelezarstvi

- ATC Jedovnice:https://www.turistika.cz/rady/atc-olsovec-jedovnice

- netradiční kostel v Jedovnicích:https://www.turistika.cz/mista/velice-zajimavy-kostel-sv-petra-a-pavla-v-mestyse-jedovnice

- kostel sv. Cyrila a Metoděje v obci Bílovice nad Svitavou:https://www.turistika.cz/mista/obec-bilovice-nad-svitavou-a-farni-kostel-sv-cyrila-a-metodeje

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/

Poslední aktualizace: 7.6.2011

Nadmořská výška:

477 metrů nad mořem

Hrad Holštejn na mapě