hrad Kost
Turistické cíle • Památky a muzea • Hrad
Hrad vznikl po roce 1371, jeho stavebníkem byl pravděpodobně Petr z Vartemberka. Po něm získali Kost Hazmburkové a po nich Šelmberkové, kteří hrad rozšířili o Šelmberský palác. Jan z Bibertštejna v 1. polovině 16. století dal přistavět za 1. hradní bránou renesanční křídlo s velkou kuchyní. Za Kryštofa Popela z Lobkovic vznikla roku 1576 celá jižní část hradu a hospodářské budovy s pivovarem. Plány Albrechta z Valdštejna přestavět Kost na zámek a zároveň pevnost zmařila jeho smrt roku 1634. V roce 1635 část hradu vyhořela a od té doby přestal být majiteli trvale obýván. Černínové z Chudenic změnili koncem 17. století gotický palác s obytnými budovami v sýpku. Hrad utrpěl za třicetileté války, později měl být zbořen. Po roce 1867 částečně upraven novogoticky. Hradu dominuje hranolová Bílá věž lichoběžníkového tvaru, vysoká 5 pater, jv. nárožím obrácená do údolí Plakánku. Je vsazena do nároží hradební zdi, vybudované z pískovcových kvádrů. Věž byla určena jen k obraně; mansardová střecha pochází až z 18. století. Hrad má ještě menší válcovou věž z konce 14. století při vstupní bráně. Z Předhradí se stoupá 3 branami kolem arkád Biberštejnského paláce na nádvoří vnitřního hradu; je obklopeno věžovitým palácem, hradní kaplí, nedokončenou valdštejnskou salou terrenou, Bílou věží, starým palácem s válcovou věží a Šelmberským palácem, na němž je deska s vytesaným šelmberským znakem se sviní hlavou a listovými rozvilinami. Vnitřní hrad chránila mohutná hradební zeď s cimbuřím, dokola obíhal parkán a na okraji pískovcových skal stálo ještě vnější opevnění.