Hřbitovní kaple sv. Jiří v Lázních Bohdaneč

Kaple se v těchto místech měla nacházet již od dávných dob, neboť první zmínka o ní pochází již z roku 1097, a poutě k ní se konaly dokonce až z Uher, alespoň podle farní pamětní knihy. V té době však byla ještě dřevěná a pahorek s ní obehnán hustým lesem, takže byla chráněná před různými neštěstími, zejména ve válečných letech. Tato tradice rovněž vtiskla onomu kopci s nadmořskou výškou 229,5 m n. m. pojmenování Svatý Jiří, zaznamenané např. v mapě II. vojenského mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_8_VIII; v něm. verzi Georgs Berg) a lokalitě pod ním Pod svatým Jiřím. Vedle toho se však vyskytovala i verze Svatojiřský kopec či Svatojírský kopec, jíž nám naopak přináší mapa III. vojenského mapování z let 1877-1880 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=3vm&map_region=25&map_list=3955_4).

Její umístění však mělo i druhou stranu mince. Když nebyla přímo na očích, tak rovněž péče o ní nebyla na takové úrovni, kdyby se nacházela třeba uprostřed města. Určitý čas zde žili poustevníci, a to v chaloupce, která se nacházela nedaleko kaple a později se z ní stala hrobárna. V roce 1739 zde bydlel Josef Svoboda a roku 1738 Daniel Křičenský. Určitou dobu byla kaple rovněž označována za filiální kostelík. V polovině 18. století byla kaple již notně sešlá, takže musela být v roce 1771 opravena. 27. července 1780 do kaple uhodilo a ta následně vyhořela, protože byla dosud dřevěná. Podle obecních účtů z roku 1783 zbylo při opravě radnice 4 000 cihel, které byly použity k vybudování okrouhlé kaple s 3 vchody, a to podle projektu stavitele Jedličky. 26. října téhož roku byla nová kaple vysvěcena farářem P. Hynkem Xaveriem Ročkem, nepochází tedy z let 1780 nebo 1790, jak se mnohokrát uvádí. Krásně je však zaznamenána v mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c129). Do roku 1801 se nastřádalo při kapli 358 zlatých a 20 krejcarů fundačních peněz, z nichž se vydávalo faráři za mše 13 zlatých a 36 krejcarů. V té době činil její kapitál 1 157 zlatých a 35 krejcarů.

Od té doby se zde mnoho nedělo. 7. srpna 1849 byl na kopci sv. Jiří zazděn katastrální kámen jako triangulační bod 1. třídy. Roku 1853 došlo k opravě objektu, přičemř starý šindel a různé použitelné zbytky byly prodány. O 2 roky později vznikl plán na výstavbu komory pro mrtvoly, jež byla spočtena na 419 zlatých a 20 krejcarů. 4. května 1855 byl zakoupen obraz sv. Jiří od malíře Františka Pospíšila z Pardubic. V témže roce byla opravena rovněž hrobárna. Roku 1857 byla vybudována nová umrlčí komora. Její stavbu prováděl stavitel Kašpar Vyleťal a následně ji převzal stavitel Josef Borčický z Chrudimě. 10. března 1862 byla opravena a natřena poškozená střecha. V roce 1867 byla zahájena několikaletá jednání o zřízení řádné cesty ke kapli. Roku 1871 byla kaple opravována, ale již v roce 1872 bylo zjištěno, že střecha kaple je sešlá a potřebuje natřít. Roku 1879 došlo k jejímu zrestaurování podle návrhu Františka Schmoranze. Tyto práce provedl pardubický stavitel Brož. V rámci těchto prací, které vyšly na 2 379 zlatých a 90 krejcarů, byla dána nová kupole z břidlice, 2 postranní vchody byly zazděny a pořízen byl nový oltář, jenž nahradil původní, pocházející z pardubického minoritského kláštera. 19. října 1879 byla obnovená kaple slavnostně vysvěcena čestným kanovníkem a apoštolským protonotářem ThDr. Janem Stárkem. V roce 1883 daroval zdejší měšťan František Pirxhofer do kaple nové varhany, jež byly posvěceny 3. května téhož roku P. Josefem Podhajským z Opatovic nad Labem. Postavil je třebechovický varhanář Josef Vanický za 400 zlatých, štafírování stálo 50 zlatých. 8. září 1884 byla posvěcena křížová cesta. 2. května 1906 bylo v kapli umístěno barevné figurální okno se sv. Janem Křtitelem a sv. Annou. 1. dubna 1909 bylo pořízeno další figurální okno, tentokrát s Ježíšem Kristem a Pannou Marií. V červnu 1909 došlo k pořízení dalšího figurálního okna s obrazem sv. Jeanne de Chantal. Roku 1932 si zřídili v kapli hrobku prof. Zdeněk Elger s manželkou Hanou, roz. Hanělovou (tělo prof. Elgera bylo uloženo do zdejší hrobky 18. prosince 1940). Za to věnovali kapli 25 000 Kč, za něž byl objekt opraven. Kopule byla pokryta měděným plechem, došlo k oplechování oken, pořízeny nové žlaby, opraveny dveře a zřízena nová omítka. O 3 roky později byla provedena oprava interiéru, kdy došlo k znovuzřízení hlavního oltáře, kazatelny a křížové cesty. Zároveň bylo pořízeno nové harmonium. Kaple byla vysvěcena 15. září 1935 Msgre. Josefem Paloušem ze Starých Ždánic. 16. března 1964 byla kaple zapsána do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kaple-hrbitovni-sv-jiri-s-arealem-16133136). V roce 1993 byl zbourán domek hrobníka. V únoru 2000 došlo k vloupání do kaple, kde zmizely 2 dřevěné pozlacené sošky a další výzdoba za 500 000 Kč. Roku 2014 byla opravena hřbitovní zeď dělící starý a nový hřbitov a tak bychom mohli ještě dlouze pokračovat, co vše se událo v souvislosti s touto kaplí, ale tolik místa v tomto souhrnu není.

Jedná se o kapli s kruhovým půdorysem (narozdíl od její předchůdkyně, jež ho měla obdélníkový), která je zastřešená zvoncovou střechou krytou plechem. V severní části vnější zdi je zazděno pravoúhlé ostění portálu s ušima. Průčelí je členěné sdruženými lizénami nesoucími vlys a hlavní římsu, na níž spočívá plechem pobitá zvoncovitá báň. Kolem hřbitova se nachází ohradní zeď, která je postavena ze smíšeného zdiva, krytého pískovcovými deskami. Na severní straně je do ohrazení zapojena vstupní věžová jednopatrová brána o čtvercovém půdorysu, s jehlancovou sřechou s námětky a kovaným křížem ve vrcholu. V křížovou klenbou zaklenutém přízemí je situován průchod s půlkruhově zaklenutými vchody. Vstup do zvonového patra je po dřevěném vnějším schodišti drobným průlezným otvorem. Na západní straně vně ohradní zdi je přistavěna již zmíněná plochostropá hrobárna.

Podle farní pamětní knihy byly na oltáři v roce 1761 obrazy Jana Husa a Martina Luthera, které dal farář Roček odstranit a spálit. Dnes uvnitř visí 2 obrazy sv. Jiří, jeden starý nad sakristií, který býval cílem dalekých poutí, a druhý na oltáři, zhotovený roku 1855 akademickým malířem Josefem Papáčkem z Chrudimě a pořízený nákladem městské rady. Hlavní oltář je rokokový a pochází ze 2. poloviny 18. století. Po stranách tabernáklu jsou klečící andělé. Nalevo se nachází socha sv. Václava a na opačné straně je socha sv. Jiří, vypodobněného v obleku antického vojáka s přilbou na hlavě a praporcem v ruce. Pod oknem u oltáře se nachází náhrobní kámen s jen částečně čitelným nápisem: "...starssi Gelinek z Koldina a tuto tielo geho odpocziwa...", který náleží bývalému vrchnímu správci pardubického panství a dárce zvonu poledníka v bohdanečském farním kostele.

U této kaple bývalo dříve pohřebiště lesních a porybných úředníků pardubického panství a teprve v roce 1840 sem bylo přeneseno pohřební místo pro celé město. Z původního pohřebiště u kostela sv. Maří Magdalény byly kosti zemřelých převezeny 19. června 1840. Blízko kaple stála hrobárna, podle níž stála kaplička Panny Marie, která byla později změněna v prachárnu. Roku 1772 byl z ní vzat kámen na výstavbu nové hrobárny, k níž byla v roce 1856 přistavěna nová umrlčí komora. Na hřbitově se zachovala řada pískovcových figurálních náhrobků a litinových křížů z přelomu 19. a 20. století, z nichž 2 jsou rovněž památkově chráněné - v roce 2005 zrenovovaný náhrobek básníka a novináře Josefa Jaroslava Langera z roku 1863 a bohatý klasicistní náhrobek měšťanky Maří Magdaleny Kučerové z roku 1814, navazující na barokní vzory, zrestaurovaný a přemístěný na současné místo v roce 2007.

Nad vchodem ke hřbitovu je zvonička a v ní býval zvonek s nápisem: ""Ga wolam zwukem Panu Bohu ke czti a chwale geho a nabizim každeho czasu czlowieka smrtedlneho 1617". Do 19. století se tu nacházel ještě jeden zvonek, který byl ale ukraden. 24. dubna 1932 byl posvěcen nový zvon sv. Jana Křtitele, sv. Josefa a sv. Jiří o hmotnosti 127 kg a s nápisem: "V paměti živých jest život mrtvých.", který byl odlit Rudolfem Manouškem v Brně. Dosavadní zvon byl následně přemístěn do věže farního chrámu, z něhož byl původně sňat. Na závěr ještě musím dodat, že při její návštěvě by bylo chybou si neprojít přilehlá pohřebiště, kde se nachází řada umělecky provedených náhrobků. Není se co divit, neboť zde byla pohřbena řada různých velikánů, z nichž např. jmenujme: básníka Josefa Jaroslava Langra, zdejšího římskokatolického děkana Msgre. Adolfa Schlögla, spisovatele a humoristu Karla Šípka nebo rektora české techniky v Brně Zdeňka Elgra z Elgenfeldu.