Pardubický kraj a Jeseníky - 2. den - Lázně Bohdaneč: NS Bohdanečský rybník a rybník Matka – Musílkova ornitologická pozorovatelna, Opatovický kanál, akvadukt a Pernštejnská alej, centrum města - NS Gočárův okruh
Pátek 8. 9. 2023
Po včerejších problémech jsem spala dobře. Definitivně jsem se vzbudila až v půl desáté, to i Ota byl prý už hodinu vzhůru. Budit mne však nechtěl. Teplo bylo celou noc, i k ránu bylo přes 16 stupňů.
Po včerejších problémech jsem spala dobře. Definitivně jsem se vzbudila až v půl desáté, to i Ota byl prý už hodinu vzhůru. Budit mne však nechtěl. Teplo bylo celou noc, i k ránu bylo přes 16 stupňů.
Vstáváme do krásného slunného dn. Cítím se skvěle. Konečně. Raději jsem posnídala jen lehce, ale už bez diety. Radši si dám svačinu. Jen ranní kávu jsem ještě vynechala.
Po snídani odjíždíme na severozápadní okraj Lázně Bohdaneč. Parkujeme u přístřešku na okraji Bohdanečského jezera. Tudy vede jednosměrná naučná stezka Bohdanečský rybník a rybník Matka. Tyto dva rybníky jsou pozůstatkem středověké rybniční soustavy (to bylo asi 250 rybníků) z 16. století, které byly napájeny uměle zbudovaným dodnes zachovaným Opatovickým kanálem. Po krizi v 17. století došlo k ekonomické krizi a rybníky byly postupně rušeny a vysušovány. Stále zde žilo mnoho vzácných druhů ptactva a rostly vzácné rostliny. Proto zde byla r. 1951 vyhlášena národní přírodní rezervace. Jenže ta nezabránila tomu, aby zde na Polákovu poloostrovu Státní rybářství Litomyšl nezaložilo chov vodní drůbeže a intenzivní chov ryb. Slatinné louky, které byly původně sečeny a spásány, byly ponechány bez zásahů. Lokalita začala zarůstat náletovými dřevinami a křovinami. Chov byl sice r. 1974 ukončen, ale až r. 1993 bylo obnoveno kosení rákosí a luk, byly likvidovány náletové dřeviny a pokácena alej nepůvodního topolu kanadského. R. 1999 byla provedena revitalizace rybníka Matka a vytvořeny tůně v severozápadní zátoce. R. 2005 se začalo s revitalizací Bohdanečského rybníka. Byl odbahněn, byla vytvořena soustava ostrůvků a lagun a mělčin, byly rozčleněny rákosinové porosty. Dnes je to nejvýznamnější ornitologická lokalita na Pardubicku, kde se vyskytují běžné, ale také kriticky ohrožené druhy vodních a mokřadních druhů ptáků.
Pravděpodobně r. 2008 tady byla vytyčena naučná stezka Bohdanečský rybník a rybník Matka. Je dlouhá 4,5 km a je na ní 9 zastavení. My si vybíráme jen její část - dřevěnou pozorovatelnu, na kterou to máme zhruba 800 m. Je na Polákově poloostrovu, který vybíhá do Bohdanečského rybníka. Je to tady vlastně už druhá pozorovatelna. Ta první, připomínající myslivecký posed, musela být v létě 2015 z důvodu špatného stavu odstraněna. Hned na jaře 2016 byla nahrazena novou, 9 m vysokou Musílkovou pozorovatelnou. Je z dubového a modřínového dřeva, má rákosovou střechu. Svůj název má podle významného českého ornitologa 20. století Josefa Musílka (1885-1941), který se již ve škole učil poznávat a preparovat ptáky. Celý život se věnoval ornitologickému výzkumu a své znalosti předával dětem jako učitel. Jeho celoživotním dílem je kniha Ptactvo Pardubicka. Na vyhlídkovou plošinu ve výši 4,5 m vede 18 schodů.
Ota sem došel vybaven pořádným dalekohledem, který běžně nenosí, protože je těžký. Dnes se mu to vyplatilo. Je to tu hezké a pro milovníky ptactva jedinečné. Ota je nadšen. Snad tady vidí všechny zde nakreslené ptáky, nad lesem dokonce zahlédl i orla mořského. A vše mi hlásí. Většinou je z pozorovatelen zklamaný, ale tady je doslova ptačí ráj. Tady si to skutečně užívá.
Vracíme se k autu. Jdeme se podívat na druhou stranu silnice. Za potokem Čertůvka odbočujeme vlevo a procházíme mezi rybníky Nadymače, abychom se dostali na silnici, která vede do Neratova. Po silnici vede smíšená starobylá Pernštejnská alej, tvořená až stoletými stromy, především duby a lípami. I tato alej pamatuje slavné časy východočeského rybníkářství za Pernštejnů. Stoupající intenzitou dopravy je ohrožena a prý se dokonce uvažuje o její odstranění, aby mohla být silnice rozšířena. Zatím tu jsou a vypadají pěkně.
Podél této silnice vede již zmiňovaný Opatovický kanál a v místech, kudy jsme na silnici vyšli, má být na Černské strouze akvadukt. Našli jsme ho, ale trochu nás zklamal. Viděli jsme jich víc, např. v Chropyni a v Havlovicích. Ale to byly asi skutečně unikáty.
Mezi rybníky je hezky, jsou tu i další naučné stezky, ale nechalo by se chodit i po neznačených cestách. My však máme na dnešek ještě jiné plány.
Pak už přejíždíme do centra města. Osada byla založena na křižovatce obchodních cest. Pravděpodobně ve 12. století stál uprostřed osady dřevěný kostelík. V polovině 14. století se o ní hovoří již jako o městečku. R. 1491 panství získali na 70 let Pernštejnové. Pravděpodobně v té době byl vytyčen dnešní půdorys města. Byly založeny 4 hlavní ulice, v opevnění byly vybudovány brány, začalo se s renesanční zděnou výstavbou, byla postavena radnice i pivovar. Byli to právě Pernštejnové, kteří zde vybudovali rozsáhlou síť rybníků. R. 1560 byli však již tak zadluženi, že celé panství prodali císaři Ferdinandovi I. Bohdaneč se tak stal královským komorním městem. Tím vývoj města ale skončil. Rybníky byly rušeny, jejich plocha byla zalesněna nebo proměněna na zemědělskou půdu. Renesanční domy shořely. Nejhorší požár byl r. 1772. Důležitým obdobím bylo založení slatinných lázní p. Veselým na konci 90. let 19. století. Zpočátku to sice vypadalo na krach a nechybělo moc a místo lázní zde byla výrobna obuvi. Nakonec se do toho vložilo samotné město, koupilo lázně a další domy, aby se mohl lázeňský areál rozšířit. V té době se zde objevuje Josef Gočár, rodák z nedalekého Semína, který byl r. 1911 vyzván, aby vyprojektoval nový lázeňský pavilon. Stavba v kubistickém slohu byla slavnostně otevřena 1. května 1913 jako první objekt lázní. Od té doby se lázeňství rozvíjelo až do 2. světové války. To byla léčebná činnost přerušena. Na jaře 1941 areál obsadili Němci. Zřídili zde lazaret a ubytovnu pro německou mládež. Po válce se naštěstí lázeňství dál rozvíjelo a také dnes patří mezí významné lázeňské městečko
Zaparkovali jsme zdarma na parkovišti Na Lužci u základní školy a hlavně u restaurace Zababa. Tam jdeme na oběd. Já si dala hovězí vývar s játrovými knedlíčky, Ota samozřejmě pořádný oběd - ražniči a americké brambory a zapil Kozlem. Porce to byla veliká a prý to bylo výborné. I já jsem si na husté polévce s masem a se 4 knedlíčky pochutnala, že jsem měla chuť dát si druhou. Ale pořád mám strach se pořádně nacpat. Jsem ráda, že mi je dobře.
Jdeme na naučnou stezku Gočárův okruh – je to 5,5 km dlouhý nenáročný okruh městem i parkem na okraji města, který vede převážně okolo staveb, které jsou spojeny se jménem významného českého architekta Josefa Gočára. Je na něm 14 informačních tabulí. Začíná na náměstí a vede téměř okolo našeho parkoviště. Vydáváme se po ní. Jak jsme později zjistili, jdeme v protisměru. Ale myslím, že to nevadí.
Nejblíž máme železobetonový Gočárův vodojem, který byl na kopečku na východním okraji města postaven r. 1910 podle projektu architekta Josefa Gočára. Za vzor si vzal kruhovou kapli sv. Jiří na zdejším hřbitově. Tam se také zastavíme. Ke svému účelu sloužila až do r. 1980. Zajímavý je stále dochovaný nápis na rovné spodní části kupole: VODÁRENSKÁ VĚŽ KRÁLOVSKÉHO KOMORNÍHO MĚSTA BOHDANEČ.
Teď po naučné stezce opouštíme město. Přecházíme hlavní silnici, která vede do Pardubic. Míjíme kamenný kříž. Za chvíli přicházíme k malé stavbě - k Tillerovu sedátku, které nechal ve 40. letech 20. století udělat pro svoji manželku Annu na jejím oblíbeném místě plukovník Karel Tiller. Stále je na opěrátku vidět medailonek se jménem Anna T. I dnes je z něj pěkný výhled na louku.
Další zastavení je u Kuttnerovy kaple. Dříve nedaleko stávala kaplička Nanebevzetí Panny Marie, kterou r. 1794 rozstříleli vojáci. Vrchnost odmítala kapličku opravit. Až poč. 19. století tady postavil na své náklady novou kapličku purkmistr Jan František Kuttner. Na místě původní kaple nechal r. 1819 postavit kamenný kříž. Při rekonstrukci r. 2000 byla dovnitř umístěna sádrová replika původní sošky Panenky Marie jako náhrada za odcizenou památnou sošku Panny Marie Lurdské.
Dostáváme se do udržovaného lázeňského parku, který byl založen při vzniku lázní podle plánů Josefa Thomayera – vrchního pražského zahradníka. Rostlo zde přibližně 100 druhů domácích i cizokrajných dřevin. I dnes je zde vidět celá řada vzácných původních stromů ve stáří kolem 80 let, které jsou označeny cedulkami. Vede tudy celá řada cestiček a je tu skutečně příjemný stín.
Tím se dostáváme do lázeňského areálu, který tvoří komplex 5 pavilonů. Jsou propojeny krytou kolonádou. Nejdřív vidíme pavilon Bílý, který je nejnovějším ze všech pavilonů. Kromě léčebných procedur je zde k dispozici tělocvična, whirlpool, sauna a parní kabina.
Jen o kousek dál je nejznámější a největší kubistický pavilon Gočár od již zmiňovaného architekta Josefa Gočára, který byl postaven v letech 1910 – 1913. R. 1926 bylo přistavěno 2. patro, které bohužel narušilo původní kubistické prvky. V obou patrech jsou pokoje pro lázeňské hosty. V přízemí je předsunutá krytá kolonáda a zařízení určená k léčbě rašelinou.
Vlevo od pavilonu je r. 1929 u artéského pramene vybudován bazén se sochou Venuše.
Jen o kousek dál je elegantní pavilon Veselý, který je hlavní budovou celého areálu a který je pojmenován po zakladateli lázní. Zde jsou dvoulůžkové luxusní pokoje s manželskou postelí a vstup do sauny a whirlpoolu. S ním těsně sousedí krytý bazén.
Lázeňské náměstíčko s parkovou úpravou uzavírá pavilon Jubilejní, jehož stavba byla zahájena r. 1928 na počest 10. výročí vzniku Československé republiky. Tam je lázeňská recepce s rozpisy procedur, ordinace, jídelny pro všechny pavilony a část léčebných procedur. Tady je i oddělení pooperační péče pro klienty, kteří sem přichází z jiných nemocnic např. po operacích totálních endoprotéz. Hlavní vchod je z opačné strany, možná i proto, že je v blízkosti parkoviště.
Tam náhle Ota objeví hezky opravený vodojem. Hned je přesvědčený, že to musí být rozhledna, tak to obchází. Má však smůlu nahoru se nedostane.
Před pavilonem Veselý jsou zajímavé sluneční hodiny. Jsou známé již od antiky, kdy to byl jediný způsob měření času. V současné době jsou nejčastěji používané hodiny, kdy je číselník umístěn na stěně domu. Zde se jedná o tzv. analematické sluneční hodiny - číselník je vodorovný a hodinové značky jsou rozmístěné na elipse. Klasickou tyčku nahrazuje člověk, který si musí stoupnout na aktuální značku daného měsíce. Neukazuje to však pravděpodobně letní čas.
Tím opouštíme lázeňský areál. V Langrově ulici je infocentrum. Tam se samozřejmě musíme podívat. Zjišťujeme, že je hezké i vlastní město. Vpravo od infocentra je hezký penzion Tillerova vila. Nechal si ji postavit v letech 1921 – 1922 pro svou rodinu Karel Tiller, velitel místních jezdeckých kasáren. Pořádali zde různá společenská setkání, u nich bydleli známé pražské osobnosti, které sem přijely na lázeňskou léčbu. Vila získala r. 2004 nového majitele, který po dvouleté rekonstrukci otevřel penzion s 11 moderně vybavenými pokoji. Vnější historický ráz budovy zůstal zachován, uvnitř je k dispozici výtah a wellness.
Trošku jsme odbočili z naučné stezky, teď se na ní vracíme. Jsme na Masarykově náměstí, v nejstarší části města. Vše nasvědčuje tomu, že to bývalo hezké centrum města. Dnes je uprostřed náměstí kruhová křižovatka, která celkový dojem narušuje. Trošku to vylepšuje fontána, která je uprostřed, a další menší fontány, které v západní části náměstí byly umístěny při rekonstrukci v letech 2002 až 2004.
My jdeme ke zdejší radnici. Jenže to není vůbec jednoduché. Je tady moc zajímavých staveb.
Na náměstí na rohu Langrovy ulice je hezky opravený dům s renesančními štíty – je to 1. lázeňská budova, kterou pan Veselý koupil r. 1893. Pamětní deska na zdi směrem do náměstí mu byla odhalena r. 1921. Snad ve stejné době byla odhalena i vedlejší deska básníku Jaroslavu Langrovi (1806-1846), který se zde narodil a také zemřel. Dnes je v domě lázeňské bistro, v patrech pak kanceláře lázní.
S ním na náměstí do tvaru písmene "L" sousedí již ne tak nápadný dům zvaný Kuttnerovský, pojmenovaný po majiteli Janu Františku Kuttnerovi, který byl v letech 1798 - 1846 ve městě purkmistrem. Tato původně barokní budova z r. 1772 byla upravena v klasicistním a secesním slohu. Dnes je součástí pavilonu Veselý.
Už jsme konečně u zdejšího nejhonosnějšího domu – u radnice. Byla postavena r. 1530 přestavbou tří domů. Několikrát byla přestavována. Po renesanční přestavbě, kdy bylo dostavěno podloubí a věžičky, byly po r. 1772 doplněny barokními prvky, přibyl další oblouk podloubí, průčelí zakončené atikou a městský znak. Na sloupech podloubí bývaly umístěny trdlice, kláda a pranýř. Na radničním dvoře stávalo vězení, v přízemí byla tržnice. R. 1786 udělil Josef II. městu právo výročního trhu. Proto byl při vstupu do radnice zazděn úřední vídeňský loket (78 cm) pro zajištění správné délkové míry. Ten jsme nějak přehlédli. Kanceláře městského úřadu tu jsou stále. V patře je velká zasedací Langrova síň, kde byla konšelská – dnes obřadní síň. V přízemí je restaurace.
Naproti je další dominanta náměstí - kostel sv. Maří Magdalény. Byl postaven v letech 1728 – 37. Při požáru města r. 1772 byla věž pobořena, pravděpodobně v té době zanikl malovaný orloj. Gotická spodní část byla zachována, r. 1860 bylo zvýšena. Vnitřní výzdoba je barokní. Z období výstavby je uvnitř vzácný soubor soch od řezbáře Ignáce Rohrbacha. V kostele jsou varhany, které jsou jednou třetinou varhan ze zrušeného kostela v Sedleci u Kutné Hory.
Za parčíkem vedle kostela je barokní dům čp. 46 z pol. 18. století s empírově upraveným štítem a s bohatou štukovou výzdobou v 1. patře. Mezi okny je reliéf s medailonem se zlacenou kotvou. Za první republiky byl v přízemí obchod s potravinami.
Ve stejné řadě o několik domů dál je penzion Škroup, který zde nechal v letech 1915 - 1916 postavit zakladatel lázní Jan Veselý podle návrhu Josefa Gočára pro luxusnější ubytování lázeňských hostů. Za války tady mělo své sídlo velitelství německé armády. Po roce 1948 byl dům ve vlastnictví lázní. Od 90. let 20. století je v soukromém vlastnictví.
Procházíme okolo fontánek. Vedle obchodního domu mezi slunečníky a za vysazenými stromy téměř zanikají dva domy – resp. renesanční dvojdům s čp. 112, který je nejstarší stavbou ve městě – byl postaven r. 1520. Kolem oken se v 1. patře dochovalo typické pernštýnské terakotové ostění. V domě dnes bydlí původní vlastníci.
Náměstí opouštíme po okruhu Pernštýnskou ulicí. Na rohu Dukelské a Štefánikovy ulice je funkcionalistická vila Anny a Františka Gastgebových, kterou navrhl architekt Josef Gočár r. 1930 pro svoji sestru Annu Gastgebovou, když zůstala po smrti manžela sama se třemi dětmi.
Jižní část okruhu městem vynecháváme. Po včerejších problémech, kdy jsem skoro nic nejedla, jsem docela unavená. Ulicí Pod Břízami procházíme do ulice Pod Kasárny. Prohlídku hřbitova však vynechat nechceme. K němu se blížíme březovou alejí, která byla založena r. 1902. Na podzim r. 1995 byla kompletně obnovena, byla upravena přístupová cesta, zavedeno veřejné osvětlení. Uprostřed aleje je kaple sv. Jana Nepomuckého, zvaná Koutníkova. Nechal ji postavit r. 1829 kupec a purkmistr Václav Romedius Koutník. Dříve tam byla dřevěná soška sv. Jana Nepomuckého, kterou sem přinesl zdejší farář z vybavení fary. Dnes je kaplička prázdná.
Alej končí u Bohdanečských hřbitovů. Do areálu starého hřbitova, který vznikl na přelomu 17. a 18. století, se vchází věžovou bránou se zvonicí v patře. Tam je dochovaný zajímavý soubor náhrobků z 19. a 20. století a asi 10 různě provedených litinových křížů z 19. století. Tam je pohřbena řada významných osobností kulturního a společenského života – např. básník J. Langr, spisovatel K. Šípek, zakladatel lázní J. Veselý i dlouholetý starosta města F. Veselý. Jsou zde pohřbeni i rodiče architekta J. Gočára. Hrobku podle návrhu J. Gočára jsme hledali poměrně dlouho, protože nápisy jsou již hodně špatně čitelné.
Dominantou tohoto hřbitova je barokní kruhová kaple sv. Jiří. Po požáru r. 1780 nahradila původní dřevěnou kapli. V zadní části je malý klasicistní domek, pravděpodobně márnice
Z důvodu rozdílné víry občanů byl před ním, ale v těsném sousedství vybudován r. 1930 nový hřbitov. R. 1960 na něj navázal urnový háj.
Tím jsme ukončili prohlídku města. K autu to máme kousek. Je 18. hodin. Zítra bychom si chtěli prohlédnou zámek v Cholticích a tvrz ve Svojšicích.
Odjíždíme na naše dnešní nocležiště. Otovi se moc nechtělo opět spát v lese, ale ani jemu se nechce hledat nic dalšího. Jsem docela unavená, ale spokojená. Bylo to prima.
Nejdřív se myjeme, jen voda nám už zase ubývá. Zajímavé je, že dnes tady létají komáři. Nikde není žádný pramen, ani potůček, v lese je sucho. Je to divné. Kupodivu docela rychle zmizeli. Aspoň mohu v klidu připravit večeři. Jíme venku, dokonce si dávám i trochu piva. Pak už jen odpočíváme. Nakonec jsme rádi, že jsme sem zajeli. Je tu nádherný klid a mně je konečně skvěle.
Jdeme spát až v 10, v autě je 19 stupňů, zase to vypadá na teplou noc.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.076, 15.680)
Poslední aktualizace: 6.3.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Lázně Bohdaneč
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Pardubický kraj a Jeseníky - 2. den - Lázně Bohdaneč: NS Bohdanečský rybník a rybník Matka – Musílkova ornitologická pozorovatelna, Opatovický kanál, akvadukt a Pernštejnská alej, centrum města - NS Gočárův okruh
Tillerova vila v Lázních Bohdaneč
Dům, budova
Na místě současného objektu stávala již od dávných dob stará zástavba čp. 38, která roku 1839 náležela Janu Steinmannovi a v roce 1921 Františce Steinmannové. Původně šlo o roubené stavení, které již v 18. století…
0.3km
více »
Turistické rozcestí Lázně Bohdaneč, Masarykovo náměstí
Rozcestí
Rozcestníkje umístěn na sloupu na Masarykově náměstí u kostela sv. Máří Magdaleny v Lázních Bohdaneč. Modrá značka odtud vychází přes Horecké písníky (se žlutě značenou odbočkou do Rybitví - viz https://www.turistika.cz/trasy/k-ruchadlu-bratrancu-veverkovych ) do Stéblové. Zelená značka vede lesy do místa zvaného V Rozkoši, kde se napojuje na zmiňovanou modrou značku a tvoří s ní okruh (https://www.turistika.cz/trasy/ok…
0.4km
více »
Kostel sv. Marie Magdalény v Lázních Bohdaneč
Kostel
Podle lidové tradice stával již ve 12. století a vystavěn byl jistým Benedou z vděčnosti za to, že Pán Bůh vyslyšel jeho vroucí modlitby a dal mu následně dědice. V roce 1350 byl opatřen plebánem a náležel ke král…
0.4km
více »
Okolím Lázní Bohdaneč
Trasa
Trasa by se dala nazvat spíš odpolední procházkou. Pohodlným tempem vám zabere maximálně 2 hodiny a to se ještě budete kochat přírodou. Převýšení téměř žádné, po opuštění města se střídají lesy a louky.…
0.4km
více »
Lázně Bohdaneč a barokní kostel sv. Maří Magdalény s komínem na střeše
Kostel
První písemná zmínka o Bohdanči je z roku 1343. Architektura města Lázní Bohdanče je sice významně ovlivněna činností významného architekta Josefa Gočára, ale první, co většinou padne člověku do oka, je místní k…
0.4km
více »
Výlet do Lázní Bohdaneč
Tipy na výlet
Vyjíždíme vlakem, cíl vláčku je v Pardubicích na hlavním nádraží,
kde si v trafice koupíme lístek na trolejbus
a hned před nádražím máme před sebou stanoviště trolejbusů.
Odtud se…
0.4km
více »
Lázně Bohdaneč - Kostel sv. Maří Magdalény
Kostel
Barokní jednoloďový kostel sv. Maří Magdalény postavil v první třetině 18. století heřmanoměstecký stavitel František Jedlička podle návrhu pražského architekta Tomáše Haffeneckera. Roku 1860 zvýšil věž František Schmoranz ze Slatiňan. Vnitřní výzdoba je barokní, autorem velkého malovaného oltáře je Josef Kramolín. Součástí výzdoby je také vzácný soubor soch od řezbáře Ignáce Rohrbacha z období, kdy byl kostel stavěn…
0.4km
více »
Lázně Bohdaneč - Masarykovo náměstí
Náměstí
Rozlehlé náměstí ležící v průsečíku dvou významných dopravních tahů je přirozeným centrem lázeňského města. Právě zde, tedy na křižovatce cest Pardubice-Chlumec nad Cidlinou a Přelouč-Hradec…
0.4km
více »
Lázně Bohdaneč
Město
Lázně Bohdaneč leží ve Východních Čechách, severozápadně od města Pardubice. Město se rozkládá v Pardubické kotlině a je obklopeno soustavou rybníků. Bohdaněčský rybník severním směrem od města patří k nejstarším …
0.4km
více »
Renesanční radnice čp. 1 v Lázních Bohdaneč
Radnice
Stejně jako v dalších obcích měla Bohdaneč nejprve pouze dědičnou rychtu, která se nacházela na místě dnešního čp. 102. První zmínka o její existenci se objevuje v urbáři pardubického panství z roku 1500, kdy na n…
0.5km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
K ruchadlu bratranců Veverkových
Trasa
Krátký a pohodlný okruh pro lázeňské hosty a jejich návštěvy. Dovede vás příjemnou cestou k domku bratranců Veverkových. Trasa se dá výhodně kombinovat s trasou popsanou na https://www.turis…
0.5km
více »
Krásné městečko Lázně Bohdaneč a významný architekt Josef Gočár
Zajímavost
První písemná zmínka o Bohdanči je z roku 1343. Zaznamenává spor mezi občanem Křížem a bohdanečským farářem, který vyvrcholil rvačkou, při níž byla rozbita oltářní deska. Je však pravděpodobné, že osada vznikla …
0.5km
více »
Lázně Bohdaneč - Radnice
Dům, budova
Budova vznikla v roce 1530 přestavbou tří domů. Svou renesanční podobu získala dostavbou podloubí a věžičky se zvonkem. V roce 1772 byla renesanční podoba potlačena barokními prvky, kdy přibyl jeden oblouk podloubí a průčelí bylo zako…
0.5km
více »
Lázně Bohdaneč - Pavilon Gočár
Dům, budova
Pavilon Gočár je chráněnou architektonickou památkou, postavenou v kubistickém slohu. Pavilon byl otevřen 1. května roku 1913 a nese jméno svého autora, zná…
0.5km
více »
Lázně Bohdaneč - Sluneční hodiny
Zajímavost
Sluneční hodiny jsou známé již od antiky a až do dnešních dnů se jedná o velice zajímavý nástroj měření času. Udávají pravý místní čas dle délky a směru stínu, který během dne vrhají ukazate…
0.5km
více »
Příjemné městečko Lázně Bohdaneč a úžasná cukrárna Nella
Zajímavost
První písemná zmínka o Bohdanči je z roku 1343. Tu já si ale nepamatuji. Na co však ze své návštěvy Lázní Bohdaneč budu dlouho vzpomínat, je posezení v místní úžasné cukrárně Nella na Masarykově náměstí.
Měl…
0.5km
více »
Lázně Bohdaneč - Informační centrum
Infocentrum
Nachází se na hlavní ulici Pernštýnské, směřující od Masarykova náměstí směrem na Pardubice. Poskytují zde informace a propagační materiály o zajímavostech města a blízkého okolí, dále informace o ubytování, kulturním a sportovním vyžití ve městě. Dále zde prodávají mapy, publikace pohlednice a suvenýry. Nabízí zde kopírovací služby a lze tu využít i veřejného internetu. Dále je zde i předprodej vstupenek na mí…
0.6km
více »
Přední mlýn v Lázních Bohdaneč
Mlýn
Pro rozvoj zdejších mlýnů se stalo nejdůležitějším krokem vybudování Opatovického kanálu, který vedl vodu z Labe do mnoha okolních rybníků a pod Semínem ji opět odváděl do téže řeky. V roce 1513, kdy byl Vilémem z…
1km
více »
Opatovický vodní kanál – zajímavé středověké vodní dílo
Technická památka
Kdysi tady bylo množství slepých ramen řeky Labe, možná i samotná řeka tudy tekla a tudíž byly ve zdejším kraji močály a mokřiny. Koho jako prvního napadlo tady vytvořit rybniční soustavu, se již asi nedozvíme, …
1km
více »
Zadní mlýn v Lázních Bohdaneč
Mlýn
Velkým příspěvkem ke zřízení mlýnů v Lázních Bohdanči se stalo vybudování Opatovického kanálu, jehož stavba měla být Vilémem z Pernštejna dokončena v roce 1513. Nedlouho poté vznikl na jeho levém břehu tzv. Přední…
1km
více »
turistické rozcestí Lázně Bohdaneč - Opatovický kanál
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází na severním okraji Bohdanče u Opatovického kanálu ukazuje turistům cestu ve směru Přelouč - Lázně Bohdaneč. V tomto případě se nejedná o klasický rozcestník, ale o informač…
1.1km
více »
Socha sv. Jana Nepomuckého na okraji Lázní Bohdaneč u Bohdanečského rybníka
Socha
Sv. Jan Nepomucký byl generální vikář pražského arcibiskupa, mučedník katolické církve a také jeden z českých zemských patronů. Datum jeho narození není přesně známo, ale úmrtí ano. Stalo se tak přesně před 623 …
1.1km
více »
cykloturistické rozcestí Lázně Bohdaneč - u sv. Jana Nepomuckého
Rozcestí
Cykloturistický rozcestník, který se nachází u sochy sv. Jana Nepomuckého při výjezdu z Bohdanče na Rohovládovou Bělou, ukazuje cykloturistům cestu po několika značených trasách KČT. Po trase č. 4274 ve směru Láz…
1.1km
více »
Zábranské rybníky
Rybník
Tato trojice bohdanečských lesních rybníků se nachází v místech, kde dříve bývaly pouze zamokřené louky a lužní lesy, ale žádná vodní plocha tu nebyla zřízena. To z toho důvodu, že šlo o úzký pruh země mezi Bohdan…
1.1km
více »
Lázně Bohdaneč - Bohdanečský rybník naučná stezka
Rybník
K Bohdanečskému rybníku se dostanete z náměstí v Lázních Bohdaneč budete následovat zelenou turistickou značku, kterou za mostkem přes potom opustíte ( značka se stáčí doleva , vy zůstanete na pravé straně) Naučná stezkka má 7 zastavení v jižní a východní části Bohdanečského rybníka ( jednim z nich je i pozorovatelna ptactva)Bohdanečský rybník je národní přírodní rezervací - lo…
1.2km
více »
Tillerovo sedátko
Drobné památky
Zajímavá drobná stavba, o které se vše podstatné dozvíte na této fotografii. Místem prochází modře značená trasa z Lázní Bohdaneč do Stéblové (viz https://www.turistika.cz/trasy/okolim-lazni…
1.3km
více »
Golf Bohdaneč - trasa 18 jamkového hřiště
Trasa
Nově otevřené 18 jamkové hřiště. Původní devítka je nyní zamíchána do 18. Dost náročné hřiště na vodní překážky a na některých jamkách je potřeba hrát přesně (úzké farewaye). Zázemí je také vylepšeno.
Pokud se …
1.3km
více »
Malá rozhlednička či ornitologická pozorovatelna na okraji Bohdanečského rybníka u Lázní Bohdaneč
Rozhledna
Na severním okraji příjemného městečka Lázní Bohdaneč se nachází v nadmořské výšce 215 metrů Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a rybník Matka o rozloze 247,8 ha. Vyhlášena byla v roce 2005, ale první o…
1.6km
více »
Opatovický kanál
Technická památka
Opatovický kanál je technickou památkou dokazující um našich předků. Byl vybudován Pernštejny v letech 1498 až 1514 k pohonu mlýnů, hamrů a valch v rámci pardubicko-bohdanečské rybniční soustavy. Sítí pohonných ka…
2.8km
více »