Krásné městečko Lázně Bohdaneč a významný architekt Josef Gočár
Turistické cíle • Ostatní • Zajímavost
První písemná zmínka o Bohdanči je z roku 1343. Zaznamenává spor mezi občanem Křížem a bohdanečským farářem, který vyvrcholil rvačkou, při níž byla rozbita oltářní deska. Je však pravděpodobné, že osada vznikla mnohem dříve a jméno Bohdaneč vzniklo podle odborné literatury z osobního jména Bohdan.
Architektura města Lázní Bohdanče je významně poznamenána myšlenkami pana Josefa Gočára (13. března 1880 – 10. září 1945), významného českého architekta první poloviny 20. století. Jeho dílo z kubistického a funkcionalistického období náleží k vrcholům české moderní architektury.
V centru městečka se nachází lázeňský areál, jehož součástí je také pavilon Gočár, jenž nese jméno svého autora, známého architekta Josefa Gočára, byl slavnostně otevřen 1. května 1913. V roce 1926 byl podle návrhu arch. Antonína Hilseho nastaven o mansardové patro. Na svou dobu vysoce komfortní a praktická stavba slouží svému účelu do dnešních dnů. Patří mezi skvosty kubistické architektury, která je často navštěvována studenty architektury z evropských univerzit. Pavilon Gočár je státem chráněná památka.
Penzion Škroup, který má i dnes stejnou funkci, se nachází na Masarykově náměstí. V letech 1915 - 1916 ho nechal vystavět podle návrhu architekta Josefa Gočára zakladatel lázní Jan Veselý. Důvodem bylo zajištění většího komfortu ubytovaných lázeňských hostů.
Když se vydá člověk na procházku na jihovýchodní okraj města, nemůže minout bývalý vojenský areál Na Lužci, jemuž dominuje zajímavý Gočárův vodojem. Postavila ho v roce 1910 pražská firma Hrůza a Rosenberg podle návrhu architekta Josefa Gočára. Inspirací pro tvar vodní nádrže se pro autora stala zdejší barokní památka, kruhová kaple sv. Jiří na místním hřbitově. Vodojem sloužil svému účelu do roku 1980, nyní je bohužel mimo provoz a nepřístupný.
V těsném sousedství vodojemu vyrostl podle projektu stejného architekta kasárenský komplex sestávající z posádkových budov, koňských stájí pro zdravé i nemocné koně, krytých a otevřených jízdáren, kovárny, střelnice a cvičišť. Kasárna byla postavena z bílých cihel bohdanečským stavitelem Janem Brodcem. Po roce 1948 byl areál vícekrát razantně přestavěn, dnes slouží obytným a komerčním účelům.
Ve vilové čtvrti v jižní části Lázní Bohdaneč jsem si prohlédl funkcionalistickou rodinnouvilu, která se nachází v Dukelské ulici čp. 280. Jedná se o menší stavbu, kterou vyprojektoval v roce 1930 architekt Josef Gočár pro svou ovdovělou sestru Annu Gastgebovou. Stavbu domu zrealizoval bohdanečský stavitel Oldřich Kvapil a k bydlení slouží dodnes.
Bylo by možné dále hledat zajímavosti o Josefu Gočárovi, ale Lázně Bohdaneč nejsou jenom o tomto architektovi. A není potřeba složitě bloudit, aby člověk spatřil zajímavé věci. Například na Masarykově náměstí si nelze nevšimnou krásné budovy radnice, která vznikla již v roce 1530 přestavbou tří domů. Renesanční podobu získala dostavěním podloubí a věžičky se zvonkem. Po roce 1772 byla renesanční podoba potlačena barokními prvky, přibyl jeden oblouk podloubí a průčelí zakončené atikou. U sloupů podloubí byly kdysi umístěny nástroje pro mučení - trdlice, kláda a pranýř. Na radničním dvoře stávalo vězení nazývané šupna.
Od dob Josefa II. je po levé straně při vstupu do radnice zapuštěn vídeňský loket, který měl kupujícím na trhu zajistit správnou míru. V sále prvního patra se soustřeďoval společenský život městečka, bylo tu divadelní jeviště, pořádaly se tu taneční zábavy. K poslední zásadní rekonstrukci došlo v letech 1969 až 1973. V roce 2013 dostala budova novou střechu z červených pálených tašek, o rok později byla dokončena nová fasáda.
Na tom samém náměstí, přímo uprostřed se vypíná barokní jednolodní kostel sv. Maří Magdalény, který vybudoval v první třetině 18. století heřmanoměstecký stavitel František Jedlička podle návrhu pražského architekta Tomáše Haffeneckera. Zajímavostí je, že ve střeše věže je vidět komín od pece ve věžní světnici, kde ještě začátkem 20. století bydlel místní kostelník.
V době naší návštěvy nám přálo počasí, sluníčko svítilo, a tak jsme si zašli zkontrolovat čas. V místním parku, vedle lázní a za městským úřadem jsou zajímavé sluneční hodiny. Jedná se o tzv. analematické hodiny, kde se čas měří pomocí hodinových úhlů. Pro správné určení času, je zapotřebí lidského stínu. Člověk tedy tvoří hlavní ručičku. Je potřeba, aby se na vodorovné desce přesunul na značku aktuálního kalendářního měsíce, a jeho stín vržený sluncem ukazuje, kolik je hodin. Pomoci si může zvednutou paží, což píši spolu s dalšími zajímavostmi na informační tabuli u hodin.
Městečkem se může návštěvník toulat jen tak nebo se lze vydat po trase naučné stezky NS Gočárův okruh. Výlet začíná na náměstí, kde také po 5 km končí. Celkem na 14 zastaveních si prohlédnout výsledky působení architekty Josefa Gočára ve městě i další zajímavé stavby či krásnou okolní přírodu.
Kromě již zmíněných míst jsem se zastavil u Tillerova sedátka, kde jsou dodnes čitelné iniciály křestního jména paní Anny Tillerové. Sedátko vybudoval na jejím oblíbeném místě její manžel plk. Karel Tiller. Po rekonstrukci v roce 2001, jež byla částečně financována z veřejné sbírky a částečně z rozpočtu města, sedátko opět nabízí klidné posezení s výhledem na louku a hráz bývalého rybníka Rozkoš
Nedaleko se nachází zajímavá Kuttnerovakaple, přičemž původní kaplička z počátku 18. století byla situovaná o několik metrů výš. Sice se jednalo o ukázku barokní architektury lidového umělce, ale to patrně nevzali v potaz vojáci v roce 1794, kteří ji rozstříleli. Novou kapličku nechal počátkem 19. století na svůj náklad vystavět tehdejší purkmistr Jan František Kuttner. V kapličce je umístěna sádrová replika původní sošky Panny Marie, která byla ukradena.
Na úplně jižním okraji městečka mě naučná stezka zavedla krásnou alejí k Bohdanečským hřbitovům, které se skládají ze tří částí: starého a nového hřbitova a urnového háje. Starý hřbitov je obehnán kamennou zdí a vznikl na přelomu 17. a 18. století kolem hřbitovní kaple sv. Jiří, která je i s areálem nemovitou kulturní památkou. Kaple kruhového půdorysu se zvonovou střechou pokrytou měděným plechem byla vystavěna v roce 1783 a původně kolem ní pochováváli panské úředníky a lesníky. Současný její vzhled pochází z roku 1932.
Bránu hřbitova tvoří patrová hranolovitá zvonice. Na hřbitově se nachází kamenné náhrobky i železné kříže. V hrobkách u podélné hřbitovní zdi jsou pochováni významní bohdanečtí občané, například básníka J. J. Langer, spisovatelé K. Šípek a J. E. Kosina, zakladatelé lázní a dlouholetý starosta bratři Veselých či komponista a dirigent J. Vogela. Vzhledem k rozdílné víře některých místních občanů byl vybudován v roce 1930 v sousedství hřbitov nový. Bezprostředně na něj navazuje urnový háj z roku 1960. Za povšimnutí stojí také novější Památník obětem světových válek, který v roce 2003 zhotovil akademický sochař Jaroslav Černý.
Potřebné informace poskytne návštěvníkům ochotný personál místního infocentra: http://ic.bohdanec.cz/. Mám to vyzkoušené a určitě si zajděte pro rady i krásné razítko do ulice Pernštýnské.
Ve městě a okolí jsem navštívil ještě následující zajímavá místa:
- cukrárna Nella:https://www.turistika.cz/mista/prijemne-mestecko-lazne-bohdanec-a-uzasna-cukrarna-nella
- kostel sv. Maří Magdaleny:https://www.turistika.cz/mista/lazne-bohdanec-a-barokni-kostel-sv-mari-magdaleny-s-kominem-na-strese
- socha sv. Jana Nepomuckého:https://www.turistika.cz/mista/socha-sv-jana-nepomuckeho-na-okraji-lazni-bohdanec-u-bohdanecskeho-rybnika
- rozhlednička u Bohdanečského rybníka:https://www.turistika.cz/mista/mala-rozhlednicka-ci-ornitologicka-pozorovatelna-na-okraji-bohdanecskeho-rybnika-u-lazni-bohdanec
- Opatovický kanál:https://www.turistika.cz/mista/opatovicky-vodni-kanal-zajimave-stredoveke-vodni-dilo
- bratranci Veverkovi a ruchadlo:https://www.turistika.cz/mista/pamatnik-bratrancu-veverkovych-v-rybitvi-a-vynalez-ktery-vyvolal-narodnostni-spor
- město Přelouč: https://www.turistika.cz/mista/zajimave-i-ospale-mestecko-prelouc
- báječná kavárna: https://www.turistika.cz/mista/prelouc-a-uzasna-kavarna-gavi-caffe
- plastika Týden:https://www.turistika.cz/mista/zajimava-i-vtipna-plastika-tyden-pred-mestskym-uradem-v-prelouci
- most přes Labe:https://www.turistika.cz/mista/prelouc-a-reka-labe-splav-s-vodni-elektrarnou-mostem-a-zdymadlem
- kostel sv. Jakuba:https://www.turistika.cz/mista/prelouc-a-kostel-sv-jakuba-nedaleko-masarykova-namesti
- morový sloup a socha sv. Jana Nepomuckého:https://www.turistika.cz/mista/socha-sv-jana-nepomuckeho-na-namesti-v-prelouci
Vyprávění o zajímavých místech, která navštívím, také uveřejňuji na těchto stránkách:
http://bubinga.blog.cz/ nebo na iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/