Hředle

Obec Hředle se nachází na severu Rakovnického okresu a je hraniční obcí přírodního parku Džbán. Ve vsi se dochovala řada patrových domů i přízemních chalup z neomítané opuky a zdobených neomítaným cihlovým zdivem. Spolu s obdobnými domy v Mutějovicích, Nesuchyni a dalších vesnicích v okolí patří v Čechách k unikátům. Tradiční podobu z druhé poloviny 19. století a počátku dvacátého století si zachoval více než tucet domů. Cenné jsou i přestavby velkých statků z dvacátých a třicátých let dvacátého století, ojedinělé kubistické průčelí z roku 1927 má dům čp. 14. Unikátně zachovalý je soubor opukových stodol a chmelových sušáren. Rozlehlá kolonizační náves má délku 460 a šířku 70 až 90 metrů.

archeologické nálezy

dvě památné lípy

kostel Všech svatých (1352)

pomník padlým I. sv. války

Jiný název objektu Hředly, Bručánov, Řehly, Regleh, Haspeln

Prvopočátek trvalejšího osídlení hředelského katastru je, na základě archeologických nálezů, možno datovat 5. stoletím př.n.l. K opravdu prvnímu pobytu lidí u Hředel však dochází již v době kamenné. Nálezy z okolí obce dále umožnily prokázat trvalejší osídlení od konce 6. století př.n.l. do 1. století př.n.l. a tak určit, že i Hředle byly osídleny keltskou a germánskou kulturou. Při datu první zmínky a tedy v roce 1228 je ves uváděna jako součást majetků kláštera sv. Jiří z Pražského hradu. S jistou mírou pravděpodobnosti byla ves založena tímto klášterem na konci 12. století. Tomuto klášteru také ves, až na krátké výjimky, náležela do roku 1848. Tak například roku 1355 se ves stala součástí panství na Křivoklátu. V roce 1381 byla ves nakrátko zastavena Janovi Kozíhlavovi z Pnětluk. Roku 1498 je zástavním majitelem Jíša z Rakovníku. V roce 1554 zde můžeme vystopovat Jeronýma z Hrobnice a roku 1583 se ves stala součástí císařských statků na Krušovicích. Na Hředle se obec přejmenovala až v roce 1839. Do té doby byl užíván název Řehly. Zdejší Kostel Všech svatých je poprvé písemně uváděn v roce 1352, kdy byl patrně dřevěný. Roku 1758 však byl přestavěn v kamenné podobě. Stáří obou památných lip se odhaduje na 210 let. Obcí prochází červená TZN z Krušovic a dále přes vrchol Džbánu do Dolního Ročova