Loading...
Hrubý Jeseník (4): Z Červenohorského sedla na Praděd a Vysoký vodopád (10/2022)
Červenohorské sedlo položené v nadmořské výšce 1 013 m je výchozím místem pro několik jesenických turistických tras. O víkendu sem jede v 8,35 hod z autobusového nádraží v Jeseníku linkový autobus a v sedle je v 9 hod. Putování může začít. Naše dnešní trasa dlouhá cca 19 km povede po poměrně frekventované červené hřebenovce přes Výrovku a Malý Jezerník na Švýcárnu, dále na nejvyšší horu Hrubého Jeseníku Praděd a z Pradědu zpět na Švýcárnu. Odtud pak po modré turistické značce kolem Vysokého vodopádu a Studeného potoka do Bělé pod Pradědem a odtud autobusem v 16,38 hod. zpět do Jeseníku. Trasa má celkem 19 km a převýšení 520 m, klesání cca 900 m.
Dnešní říjnové ráno dává tušit, že bychom mohli zažít inverzní typ počasí. Už jsme jej v Jeseníkách viděli několikrát, většinou v listopadu a v prosinci. Dnes úkaz nebude tak výjimečný, ale také velmi pěkný a na horách vždy potěší. Inverze znamená převrácení jevů oproti obvyklému stavu. Za normálních okolností teplota vzduchu s nadmořskou výškou klesá, za inverzního počasí naopak teplota s nadmořskou výškou stoupá, v nižších polohách se tvoří mlha a na horách panuje slunečné počasí.
Vycházíme z Červenohorského sedla po červené trase a z průhledu sjezdovek na severních svazích zdejšího lyžařského areálu fotíme ranní pohled na sedlo s jižními sjezdovkami, horským hotelem a apartmány. První ubytovací kapacita byla na sedle postavena již před 1. světovou válkou, část budov se zachovala. Musím říct, že mi tyto budovy typově do zdejší krajiny sedí, svahy zjizvené sjezdovkami už méně. Státní silnice č. 44 vedoucí přes sedlo a spojující města Šumperk a Jeseník je nejvýše položenou silnicí I. třídy v České republice. V roce 2016 byla v sedle přes tuto silnici otevřena dlouho očekávaná lávka pro pěší a lyžaře, která zvýšila bezpečnost v tomto nepříliš přehledném místě.
Po chvíli se již dostáváme z lesa na trasu vedoucí řídkým porostem horských smrčin a borůvčí. Odtud už začínají také průhledy směrem k šumperské straně a na zmíněnou inverzní oblačnost v údolí. Celkem pohodová stezka má pouze jedno trošku obtížnější, ale krátké místo, a to je sestup z Výrovky k Jezerníku, kde se musí s opatrností sejít po kamenech.
Přes Malý a Velký Jezerník vede zčásti dřevěný povalový chodník, protože na tomto úseku se nachází podmáčená vrchovištní rašeliniště. Na vrchovišti roste šicha oboupohlavná, bradáček srdčitý nebo ostřice mokřadní/bažinná, teď v říjnu v rezavých podzimních barvách. Místy je nízký smrkový porost. U rozcestníku s příznačným názvem Slatě se již napojujeme na cyklotrasu vedoucí ke Švýcárně.
Chata Švýcárna je jedna z nejstarších budov v Jeseníkách. Bývalá pastevecká salaš z roku 1829, kde bačoval švýcarský bača (odtud název), byla v roce 1887 nahrazena turistickou srubovou chatou. Chata leží v nadmořské výšce 1304 m a je od ní krásný výhled k jihozápadu a taky k Pradědu. U chaty bývá samozřejmě hodně rušno, je to jedno z nejoblíbenějších míst v Jeseníkách jak v letní, tak v zimní sezóně.
Cestu na Praděd nemám ráda, ale rozhodneme se na nejvyšší horu Hrubého Jeseníku zajít, přestože jsme tu byli už nesčetněkrát. Který turista také chodí rád po asfaltu a v davu. A tak to tady prostě vypadá. Jiná, než asfaltová cesta na vrchol nevede, dřívější pěšiny jsou dnes už uzavřeny kvůli ochraně přírody a pomalu zarůstají. Na Praděd se dá velmi lehce dostat směrem od Ovčárny, ke které se za poplatek vyjede autem nebo autobusem. Vyjít na Praděd je pak odtud opravdu hračka a je to znát na počtu lidí. Mezi turisty se proplétají cyklisté a nahoře rovněž půjčují koloběžky pro sjezd dolů. Lepší to bude pouze ve všední den a za nevlídného počasí, ale pokud je počasí opravdu nevlídné, na Pradědu je ještě nevlídnější.
Praděd je 1 491 m vysoká hora, nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku a také celé Moravy a Slezska. Na vrcholu byl mezi lety 1969 – 1980 postaven vysílač, jehož špička ve výšce 1 637,5 m je nejvyšším umělým bodem ČR. Za dobré viditelnosti je z vyhlídkové plošiny vysílače, ale i z míst dole u budovy vysílače, výhled na všechny světové strany, někdy až na slovenské Vysoké Tatry. Před budovou vysílače je umístěna dřevěná socha Praděda – mystického vládce hor. Podle legendy je děd Praděd jeden z prapředků místních horalů, který neodešel na věčnost, ale zůstal na světě, aby pomáhal chudým.
Z Pradědu se vrátíme za pěkných výhledů stále ještě na inverzní mlhovinu v údolí zpět ke Švýcárně a odtud pak míříme po modré značce velmi pěkným horským lesem dolů k Vysokému vodopádu. Těsně před vodopádem je krátká odbočka k Sokolí skále, ale výhled z ní už zarostly smrky. Vysoký vodopád leží na Studeném potoce, který pramení pod Velkým Jezerníkem. Na podzim není tolik vody, a tak potůček sotva teče v járku v kamenné suti a vodopád se neukazuje ve své pravé kráse. Je to však nejvyšší vodopád v Jeseníkách, měří ve dvou stupních 28 m a kdysi měl až 45 m, ale po sesuvu v roce 1880 se jeho výška zmenšila. Vodopád a jeho okolí je chráněno vyhlášenou přírodní rezervací.
Stezka kolem Studeného potoka je malebná, čím níže, tím více zapadaná podzimním listím. Erozní činností potoka vznikají ve skalách zajímavé útvary a potok protéká žlábkem v barevném rulovém podkladu. Po cestě přibírá ještě vodu Bukového a Javorového potoka. V Bělé pod Pradědem se pak Studený potok vlévá do řeky Bělé.
Mapa trasy na mapy.cz: Mapa trasy ČH sedlo - Malý Jezerník - Švýcárna - Praděd - Vysoký vodopád - Bělá pod Pradědem
Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda
Všechny naše články z Jesenické oblasti: