Island - Thingvellir, sněmovní pláně
Turistické cíle • Přírodní památka
Nadešla neděle, po mši odjelo ze Skálholtu třicet mužů směrem k Thingvelliru. Na Lyngdalské pláni se jejich řady zdvojnásobily. Projeli Havraní roklí, a když dojeli na sněmovní pláň, poručil biskup jako obvykle rozbít stany na samém východním okraji lávového pole. Pod skalou, z níž byly vyhlašovány zákony, bylo vidět již celou řadu stanů.
Takto popisuje islandský spisovatel Gudmundur Kamban ve své knize Mala domestica (Domácí neštěstí), která je součástí trilogie Panna na Skálholtu, Mala domestica a Biskup na Skálholtu, cestu v r. 1662 na zasedání islandského směnu na Thingvelliru. Psáno také Pingvellir - thing (ping) znamená parlament a vellir rovina. Sněmovní pláně o rozloze 9,2 ha se rozprostírají na severním břehu největšího islandského jezera Pingvallavatn. Zde se psala historie Islandu, když v r. 930 poprvé zasedal islandský parlament zvaný Althing (dnes má 63 členů, volených na 4 roky), který je nejstarší parlamentní institucí na světě a funguje do dnešních dní. Odtud byla dne 17.6.1944 vyhlášena nezávislost Islandu na Dánském království.
Oblast Thingvelliru je však zajímavá také pro geology. Setkávají se zde dvě zemské desky - euroasijská a severoamerická, v oblasti je četná seismická a vulkanická činnost. Povrch tvoří četné trhliny, z nichž nejhlubší je Almannagjá. Pláněmi protéká řeka Öxará. R. 1928 byl zde vyhlášen národní park a v r. 2004 byl Thingvellir zapsán do listiny světového dědictví UNESCO.
Přijíždíme kolem jezera na parkoviště a odtud jdeme na více než hodinovou procházku po sněmovních pláních. Míjíme označení památky UNESCO a cestou se dovídáme na dalších informačních panelech o historii Althingu, geologické činnosti i festivalu. A znovu obdivujeme krásně tvarovavé lávové útvary i nádhernou přírodu. Musíme jít po vyznačených chodnících a zastavujeme se na vyvýšených vyhlídkách, abychom obhlédli celou oblast. A přes vodní hladinu vidíme malebný kostelík.