Jaroměřice
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Renesanční zámek stojí na vyvýšeném místě na jihovýchodním okraji vsi Jaroměřice na Svitavsku v Pardubickém kraji. Zámek je patrový objekt s rustikálními sgrafity a malou věží. Ve vstupní síni v přízemí se dochovala renesanční hřebínková klenba. Z původní tvrze se zachoval valeně klenutý sklep.
Historie
Na místě dnešního zámku stávala zřejmě původní vladycká tvrz, kterou založil Petr Šedík z Kunčiny. V roce 1592 nechal Jan Blahoslav Bilský z Kařísova přestavět tvrz na renesanční zámek. Ve 2. polovině minulého století sloužil zámek jako mateřská škola.
Jaroměřice jsou velkou obcí s 1250 obyvateli a najdeme ji na rozhraní Malé Hané a Drahanské vrchoviny, východním směrem od města Jevíčko. Součástí obce je malá osada Nový Dvůr, ležící jižním směrem od obce. Jaroměřicemi protéká Úsobrnský potok, jež západně od obce ústí do řeky Jevíčky. U jihovýchodního okraje obce byl založen ovocný sad. V okolí obce se rozprostírají rozlehlé lesy, na okraji lesa východně od Jaroměřic je roztroušeno několik soukromých chat. Od jižního okraje obce se zvedají zalesněné stráně vrcholku Klavárie ( 474 m.n.m.) a na jeho severním úbočí je vyhledávané poutní místo s křížovou cestou. V severní části obce stojí zajímavý renesanční zámek, v současné době je účelově využíván obcí. Jaroměřicemi prochází silnice spojující města Jevíčko a Konice. Jaroměřicemi vede značená trasa dálkové cyklostezky Hradec Králové - Břeclav. V obci se křižuje modrá a červená turistická značka. Západním směrem z obce dojdeme po červené značce do města Jevíčko a odtud dále můžeme pokračovat do Velkých Opatovic. Východním směrem z Jaroměřice půjdeme po červené značce malebnými lesy do města Konice. Vydáme-li se severním směrem z obce po modré značce dojdeme kolem obce Biskupice k pravěkému hradišti Hrubé kolo a odtud dále ke zřícenině hradu Plankenberk. Jižním směrem z obce nás modrá značka dovede do přírodního parku Řehořkovo Kořenecko.
Historie
Jaroměřice jsou docela starou obcí, jež byla založená někdy kolem let 1080 až 1090 a nechal ji založit olomoucký biskup Jaromír. Do roku 1436 patřila obec pražskému biskupství. Po té se v držení obce střídali šlechtické rody. V roce 1510 byl jejím majitelem Petr Šedík z Kunčiny a tento nechal v obci vybudovat tvrz. Dále se v držení obce střídali šlechtičtí majitelé. V polovině 16. století drží obec rod Bílských a tito nechávají tvrz přestavět na renesanční zámek. Posledními majiteli obce byl rod Thurn-Taxisů. Budova zámku se dochovala v původní renesanční podobě, po přestavbě z tvrze v roce 1590. Zámek je zdoben pěknými sgrafity. Původně gotický Kostel Všech svatých byl v roce 1809 přestavěn v barokním stylu. V blízkosti kostela je socha svatého Jana Nepomuckého a sousoší svatého Cyrila a Metoděje z 19. století. U první kaple je začátek křížové cesty, jež vede k poutnímu místu na vrcholku Kalvárie. Křížovou cestu tvoří reliéfy pocházející z první poloviny 18. století. Původně byla na vrcholku Kalvárie kaple postavená v roce 1680. V místech kde stávala kaple nechali Šubíři z Chobyně vybudovat poutní areál. Vstup do areálu tvoří brána zvaná Pilátův dům a nad ní se zvedají dvě hranolové věže. Areál poutního místa obklopují ambity. Ve středu areálu stojí Kaple Panny Marie, kaple Betlémská a kostel Povýšení svatého Kříže. Budovy byly postaveny podle návrhu J.B. Santiniho v roce 1712 až 1713. Centrem areálu je budova, jejíž půdorys tvoří šestilist a má prohnuté průčelí. V interiéru tohoto objektu je na bočním oltáři prosklená rakev s ostatky svatého Feliciána. Další zajímavostí areálu je tak zvaná Getsemanská zahrada, což je kaple ve stylu krápníkové jeskyně. Mimo poutní areál stojí budova fary pocházející z období kolem roku 1710, původně sloužila fara jako útulek poutníků. Fara má tři křídla a její součástí je Kaple Panny Marie Loretánské. Celý poutní areál doplňuje řada soch.