Jedovnický či Podomský potok – Naučná stezka (Moravský kras)

Městys Jedovnice se nachází asi 20 kilometrů severovýchodně od města Brna. Na jeho jižním okraji protéká Jedovnický potok, na mapě nazvaný též Podomský potok. Který název je správný, mi není zatím úplně jasno.

Jisté je však, že tento krasový potok pramení na Drahanské vrchovině poblíž obce Krásensko pod vrcholem Kojál v nadmořské výšce 562 metrů. Na své cestě protéká přes obce Podomí a Jedovnice a napájí rybníky Budkovický a Olšovec. Včetně své podzemní části je přibližně 18 kilometrů dlouhý. Zajímavostí je, že se po 12 kilometrech své pouti na zemi ztrácí v mohutném Rudickém propadání (na mapě stále pod názvem Podomský potok), aby se po 6 kilometrech objevil poblíž jeskyně Býčí skála (na mapě je toto místo označeno jako Vývěr Jedovnického potoka). Tady mu ke konci jeho cesty zbývá již pouze několik metrů, jelikož následně ústí jako pravostranný přítok do Křtinského potoka.

Podél části potoka se nachází Naučná stezka NS Jedovnické rybníky – Rudické propadání. Začátek i konec je v městyse Jedovnice. Délka činí 7 kilometrů a má 7 zastavení. Já jsem prošel pouze část a musím říct, že mne moc nenadchla. Některé informační tabule byly zrezivělé, zarostlé a skoro nečitelné. Na internetu jsem se dočetl, že NS Rudické propadání je již samostatná naučná stezka o délce 2 kilometrů s 5 zastávkami. Je pravda, že informační tabule u Rudického propadání a skalního útvaru Kolíbky byly v dobrém stavu. Na zbudování stezky se před lety podílela Správa CHKO Moravský kras spolu s Obecním úřadem Jedovnice. Důvodem změn je to, že správa CHKO Moravský kras se za současných legislativních podmínek nemůže podílet na údržbě naučné stezky mimo vlastní území CHKO.
V žádném případě neříkám, že by se do těchto míst člověk neměl vypravit. Je zde spousta zajímavých věcí. Já jsem například asi po dvaceti minutách chůze z Jedovnic po zeleně značené turistické cestě (trase naučné stezky) objevil místo, kde stávala kdysi Hugova huť. Dnes je tady několik stavení. Po levé straně si lze všimnout ve svahu umístěné kamenné zdi a v ní otvoru. Právě zde stávala Hugova huť, která zpracovávala místní zásoby rudy. Otvorem byla do huti přiváděna voda. Huť byla vystavena roku 1746 na příkaz rodu Salmů. V okolí se nacházel dostatek dřeva i značné zásoby rudy.

V oblasti lze objevit dodnes pozůstatky železářské činnosti Slovanů, kteří ve své době (8. století) sbírali nebo těžili zdejší kvalitní rudu. V lese jsou nahodile umístěné vyvýšeniny, které jsou tvořeny zbytky strusky a dřevěného uhlí. Odborníci se domnívají, že představují pozůstatky po slovanských pecích, ve kterých se ruda tavila.