Jelení stráň nebo Granátový příkop

Velkou část zajímavých lokalit Jeseníkách zpřístupňují turistické značky, nebo je míjí ve vzdálenosti, kde si může návštěvník alespoň rámcově utvořit představu o podobě těchto zajímavostí (Petrovy kameny, velká kotlina). Jsou však místa, kam turistické značky nevedou a jsou už relativně odlehlé, tudíž přímý pozorovatel leckdy ani nezpozoruje, že se kolem něco skrývá.

Jednu takovou libůstku můžeme najít na západním svahu Keprníku. Ačkoliv v relativní blízkosti najdeme hned několik značek (žlutá z Branné na Vozku, červená hřebenovka nad údolím Branné) k lokalitě nevede žádné značení. Nakonec je to celkem dobře, protože území je pro pohyb poněkud neschůdné až nebezpečné. Vlastně jsem místo zaregistroval před 9 lety, když jsem maloval zelenou značku od Hučavy přes Hášovku na Vozku. Při zastávce koukám do údolí na jakousi skalní hradbu, prostě značně holé místo, navíc poměrně značně odlesněné v údolí pod západním srázem Vozky, v podstatě někde u setkání zelené a žluté TZ. Samozřejmě jsem si dodatečně vyhledal patřičné mapy, v těch ovšem mimo názvu Jelení stráň či kameny toho moc k vidění není.

Blíže jsem kameny navštívil poprvé při průzkumu údolí horního toku Branné, to už bylo jasné, že se nejedná o nějaké kamínky, ale pořádné skály. Nyní jsem tedy pokročil k dalšímu kroku, hlavní cíl byla Jelení stráň. Protože je to celkem z ruky, vzal jsem si kolo, zaparkoval nedaleko lovecké chaty (Dammbaude či Dembouda), tam v podstatě končí lesní asfaltka. Zde se rozděluje tok Branné na dva toky, samotná Branná stéká rovně zpod Keprníku, Doprava odbočuje potok, který by mohl mít název Jelení (je to v základní mapě). Nevím proč, ale mapaři se rozhodli Brannou pojmenovat za Klepáčský potok, stačí nahlédnout do několika starších map, tam je jasně napsáno kde teče Branná, i lesáci v tom mají jasno.

Toť jen odbočka, kolem Jeleního potoka pak stoupáme nad pravým břehem. V poslední době zde proběhly rozsáhlé stavební práce (nové přehrážky), kvůli nim nahoře narazíme i na novou lesní cestu. Když už tedy dorazím k úpatí Jeleních kamenů, potok se dál větví a hlavní tok se pomalu mění ze směru od severu k jihu (ve skutečnosti obráceně) k východu. Podle něj už vede jen vyšlapaná lesní cesta, když už se téměř ztrácí v mladém porostu, pomalu propadám zoufalství, že tudy asi ne, pak ale objevím lovecký chodníček, brzy se objeví nějaká skála naproti v údolí, pak se les otevře, nad sebou mám poměrně velký skalní útvar a protější (severní stranu) údolí téměř skalní defilé. Pohyb v terénu je tedy značně nepříjemný až obtížný, původně jsem doufal, že vylezu na mohutný skalní blok, nakonec jsem se musel spokojit s úpatím. Nicméně vyhlídka na protější skalní stěnu zřejmě nemá v Jeseníkách obdoby. A to i přes poměrně pošmournou oblohu, žádná inverze.

A co že tedy máme před sebou? Jelení stráň nebo též Granátový příkop je území malé vnitrohorské kotliny. Geologové mají za to, že oblast mohla být zformována poměrně mladými neotektonickými pohyby. Severní svah údolí je tvořen svahovými poruchami výšky 30-50 m, udávaná délka poruch je 100 m, šířka si 600 m. Svahy sklonu 30–50° jsou pokryty kamennou sutí, nejstrmější místa jsou tvořena kolmými skalními stěnami. Mírnější jižní svah (kam jsem dorazil) má sklony svahu do 20°, hlavní dominantou je zmíněný skalní blok s udávaným rozměrem délky 70 m, šířky 20 m, výšky 10–15 m. Podloží lokality tvoří biotická rula v nejvyšších částech území, nižší partii pak tvoří mylonitizovaná ortorula. Popis oblasti vymezuje dvě části lokality. Východní část tvoří obloukový skalní amfiteátr (to je to defilé skal). Délka této části je udávaná na 140 m. Stěny skal jsou vysoké 30–40 m. V této stěně je dobře patrná hranice hornin. Střední část stěny je členitější s menšími výškami útvarů, ve vrcholové partii jsou patrné i malé skalní věžičky. Nejnižší část severního svahu přechází od skalní stěny spíše k balvanovému moři. Balvany jsou ovšem poněkud přerostlé (i 5 m délky). Zajímavé je rezavé zbarvení některých kamenů i v samotném korytu potoka. Lokalita je zřejmě v neustálém pohybu, poměrně nedávno mělo dojít k poměrně rozsáhlému sesuvu na území cca 150x50 m, který zcela zničil porost (a tím i k zviditelnění místa).

Rozhodně ale nedoporučuji místo k masovým návštěvám, podle vybaveností lesních cest je možná jednodušší k Jelení stráni sestoupit od lesní cesty z Volské louky na Jelení chatu.

Informace jsem čerpal: Svahové deformace v oblasti Keprníku, Hrubý Jeseník

Slope deformations in the Keprník Mt. area, Hrubý Jeseník Mts.

PAVEL ROŠTÍNSKÝ