Jerevan Matenadaran
Turistické cíle • Památky a muzea • Muzeum
Matenadaran je Vědecký institut starých arménských rukopisů a zároveň muzeum obsahující největší světovou sbírku staroarménských rukopisů, který byl založen v r. 1920. Od r. 1962 nese jméno sv. Mesropa Maštoca (361-440) tvůrce arménské abecedy a svatého arménského kostela. Po staletí byly shromažďovány v klášteře v Ečmiadzinu, r. 1920 zkonfiskovány a zestátněny, r. 1939 darovány vládě Arménie a převezeny do Jerevanu. Monumentální budova navazující na arménskou architekturu byla vybudována v letech 1945-1957 podle projektu Marka Gregoriana, před níž je umístěna socha sedícího sv. Masropa.
Muzeum je pokladnicí národní tradice, rukopisy byly několikrát zachraňovány před zničením Araby a Turky. Některé knihy byly údajně vytesány do skály pro případ jaderné války. Arménská kultura je pevně spjatá s arménskou abecedou a přetrvala i vládu Ruska. R. 1892 sbírka obsahovala 3.158 vzácných rukopisů, ale r. 1913 již 4.060 rukopisů. Sbírka neustále roste díky darům Arménů, kromě 13 tis. v arménštině, jsou zde rukopisy v mnoha dalších jazycích - latině, hebrejštině, arabštině, řečtině, perštině aj. Nejstarší rukopis pochází z pátého století, nejcennější je Ečmiadzinský kodex ze 6.-7. století, který Arméni považují za národní svátost. Mnohé rukopisy jsou zdobeny nádhernými iluminacemi a jsou zde arménské inkunabuly.
Stojíme před ohromnou budovou a vcházíme do prostoru pokladny, kde si nás vyzvedává arménská průvodkyně. Dělá výklad v ruštině, mnozí z nás jí rozumí, ale přesto náš průvodce překládá. Průvodkyně se zastavuje u jednotlivých exponátů a vše nám dopodrobna a obšírně vysvětluje. Já se však po čase vydávám na prohlídku na vlastní pěst, protože bych si nestihla všechno prohlédnout. A tak se dostávám i do místností, kde někteří z naší výpravy ani nebyli. Pokud v Jerevanu budete, určitě si tam zajděte.