Jeseník – Křížový vrch – vyhlídka

Díky lázním je Jeseník oblíbeným místem výletů i delších pobytů návštěvníků jak od nás tak i z ciziny. A protože jedním z předpokladů vzniku lázní na Gräfenberku byla i příroda kolem města, je jasné že velká část návštěvníků vyhledává právě okolí sídla.

Dá se říci, že v tomto směru byla matička Země celkem štědrá. Ač tedy naše země neoplývá velehorami, i ty naše středohory nabízejí celkem zajímavé končiny k prozkoumání a vycházkám. Vždyť Jeseník leží na dotyku vlastně tří, nebo kdo by se v tom trošku víc šťoural skoro čtyř horopisných celků. V souhrnu jim sice všem sice říkáme Jeseníky, ale zeměpisci tu rozlišují hned několik celků a podcelků. Ten nejvyšší je sice od města relativně vzdálenější, nicméně jižní okraj města se dotýká podhůří Hrubého Jeseníku, konkrétně té části, které se říká Keprnická klenba, o něco východněji (přes řeku Bělou) se začíná zvedat Medvědí hornatina, což je rovněž součást Hrubého Jeseníku, ale můžeme ji řadit k jednomu ze zmíněných podcelků. A samotný Jeseník je sevřen mezi svahy Rychlebských hor (tady jde o tzv. Sokolský hřbet), tam přímo leží zmíněné lázně. A naproti přes střední tok Bělé tu máme Zlatohorskou vrchovinu.

Mimo lázně se tak z Jeseníku chodí na přímé výlety právě sem. Vždyť takřka na dohled z města jsou tu hned tři oblíbené výletní cíle. Ten nejobtížnější a nejvzdálenější je vrchol Zlatého Chlumu s rozhlednou. O něco níž (ale stejně daleko) jsou „Harikáče“, tedy Čertovy kameny se skalní vyhlídkou. Přímo nad městem je nejbližší cíl Křížový vrch. Na východě od městského centra se nad městem vypíná o necelých 250 m výše. Na Chlumu slouží k vyhlídce jak je zřejmé rozhledna, z Čerťáků samotná skála, Křížový vrch takové štěstí přímo nemá, ale protože je západní svah pod kapličkou zbaven porostu, je výletníkům k dispozici pěkný výhled i zde.

Aby si i neznalý výletník užil panoramatického výhledu, byla nedávno u parkoviště zřízena plošina s velkoplošnou skládanou panoramatickou fotografickou dokumentací. V mírném nadhledu je vytvořena fotografie obzoru zhruba od jihu Křížového vrchu k západu až severozápadu.

V menších fotech jsou tu zobrazeny některé zajímavé turistické cíle. Panoramatická fotka je zřejmě focena z vyššího místa, než je samotná plošina, protože jak se může výletník přesvědčit, na Vidly nebo Praděd tu vidět přes porost není. V tom musíme autorům odpustit, chtěli zřejmě pozorovateli odhalit i to co je ukryto tak říkajíc za rohem.

Ve skutečnosti tedy z vyhlídky vidíme o něco méně, pokud se tedy kolem kaple trošku nerozejdeme. V podstatě tedy výhled poskytuje pohled na Rychlebské hory s jejich částmi, což je Lipovská hornatina (nejvyšší část pohoří) a poněkud nižší, ale blízký Sokolský hřbet s velmi blízkou dominantou skupiny Studničního vrchu s areálem lázní. Z Hrubého Jeseníku je vlastně vidět jen severozápadní svah Šeráku. I přes zmíněné omezení je ovšem vyhlídka velkolepá.

No a zbytek si tedy můžeme domýšlet z fota. Snad jen bych tvůrcům vytkl, jestliže nižší část Sokolského hřbetu označují jako Supíkovskou pahorkatinu (asi to bude pravda), Zlatý Chlum rozhodně do Hrubého Jeseníku nepatří.

Výletní místo Křížový vrch je dnes populární spíš díky stylovému hotelu s restaurací, kde si připadáte spíš jako v Bavorsku, než v Jeseníkách. Protože se sem dá vyjet autem, je vyhledávaná restaurace s vyhlášenou kuchyní. A protože je majitel vášnivý nimrod, je interiér (i pomalované stěny hotelu) malou mysliveckou výstavou.

Původně je ovšem Křížový vrch místem duchovního významu. Kolem roku 1700 tu místní sedlák postavil skromnou dřevěnou kapli. Brzy k ní přicházeli poutníci z Frývaldova (tedy dnešního Jeseníku). Vlastně poblíž nějaké poutní místo nebylo, snad Marialholf u Zlatých Hor, ale to už je pár desítek kilometrů. Přiznejme, že v 18. století byly poutě celkem populární. A protože dřevěná kaple moc nevydržela, byla nahrazena v roce 1845 kostelíkem zasvěceným sv. Anně. Právě koncem července bývá pouť. V nedávné době byla i obnovena křížová cesta z Jeseníku, takže mimo modré nebo červené značky se sem dá dojít i po této trase (nebo žlutou od Mýtinky).

Na závěr trošku o zdejším lese. Křížový vrch je defakto výběžkem masivu Zlatého Chlumu. Celé Jesenicko, tedy i Zlatohorská vysočina trpí současným suchým obdobím. Nálet lýkožrouta smrkového i severského zde způsobuje katastrofu srovnatelnou i s kalamitou na Šumavě. Lesníci a těžaři sice dělají co mohou, ale hrozí, že do blízké budoucnosti přibude kolem Jeseníku vyhlídek, které ovšem nebudou tak zcela plánované jak ta na Křížovém vrchu...