Jeseník – Mločí pramen – Ursprung Quelle

Jeseník, dříve Frývaldov si díky postavě „vodního doktora“ Vincenze Priessnitze získal věhlasu minimálně evropského již za života zakladatele vodoléčby a lázní na návrší Gräfenberk. Na popud vděčných pacientů, kterým se podařilo zahnat své neduhy se v okolí lázní začaly stavět více nebo méně honosné pomníčky hlavně v místech, kde tryskala voda. Ta byla tím hlavním zdrojem léčivé síly.

Velká část upravených pramenů s pomníčky je přímo v oblasti samotných lázní a jejich nejbližšího okolí. Tím je masiv Studničního vrchu, takto nejvyšší horou Sokolského hřbetu, který spadá do oblasti pohoří Rychlebských hor.

Nicméně nad Jeseníkem se vypíná takříkajíc „přes potok“, tedy přes řeku Bělou další zajímavá hora, Zlatý Chlum. Jméno si ani tak nezasloužil, že je součástí Zlatohorské vrchoviny, ale i díky faktu, že se na jeho úbočí dobývala zlatonosná ruda. V době vzniku lázní už těžba ustala, nicméně i díky bývalé těžební minulosti se ve svazích zachovala i síť výstupových cest. A po ní se vydávali na procházky i lázeňští hosté a pacienti. Šlo hlavně o ty, kteří bydleli přímo ve městě. Z něj je vlastně na Zlatých Chlum i blíže než na Studniční vrch. Navíc jsou i kolem výstupových cest atraktivní místa, jako jsou Čertovy kameny s výhledy na město, údolí Bělé a okolní pohoří. Blíže nad samotným Jeseníkem i poutní kostelík sv. Anny na Křížovém vrchu.

A protože i na Zlatém Chlumu se objevovaly různé pramínky, dočkaly se úpravy i ty. Při pohledu do specializovaných map jich nakonec objevíme víc než dost.

Jedním z těchto pramenů je Mločí pramen pod Křížovým vrchem. Upravený pomníček vznikl v roce 1898 a pramen byl pojmenován jako Urpsrung Quelle. Stavitelé pomníčku vzdali hold tehdejšímu starostovi města Josefu von Urspung. Ve Frývaldově stál v čele městské rady v l. 1897–1907. Za jeho úřadování vznikla ve městě řada důležitých staveb od vodovodu, kanalizace po plynárnu. Dnešní Jeseník se tak co se týče hygienických opatření ocitl na čelních příčkách tehdejší monarchie. Ostatně velká část sběrných vodárenských zařízení (vodojemů) po modernizacích je dosud činná.

Původní upravený pomníček byl vystavěn z nasucho skládaných lomových kamenů. Středová mohyla o výšce cca 2 m byla obklopena nižší zídkou v oválné výseči. Voda tryskala z chrliče ve tvaru květu. Mramorová deska byla opatřena nápisem s názvem pramene. Po roce 1945 pramen zpustl, jako i spousta dalších pramenů s pomníčky na Jesenicku. Stavba se postupně hroutila do svahu a i výtok vody byl narušen. Na starý název se zapomnělo a lidově se mu začalo říkat Mločí (zřejmě tu někdo mloka potkal).

K určité nápravě došlo v roce 2001, kdy byl pomníček prolit betonem, ale víceméně v pokleslé poloze a přerušen byl i výtrysk vody. Další úpravy se pramen dočkal v roce 2018. Za finančního příspěvku města byl pomník rozebrán a znovu vystavě do takřka původní podoby. Obnoven je i proud vody, ponechán byla ale novější název, Mločí pramen. Při bližším ohledání poněkud stranou objevíme zašpičatělý kámen (v galerii zasněžený). Na něm je ukryto jméno Josefa Ursprunga.

Pramen je dobře dostupný díky obnovené křížové cestě k poutnímu kostelíku a i díky momentální kůrovcové kalamitě je i do pramene malý výhled na město Jeseník.