Jince
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městečko
Jince leží v hlubokém, úzkém údolí Litavky, které přetíná Brdskou vrchovinu. Západně od městečka se rozkládá vojenský výcvikový prostor Jince, jehož vybrané části jsou nyní zpřístupňovány; Brdy východně od Jincí jsou vděčnou vděčným místem pro výlety do klidné přírody nedaleko od Prahy. Jince jsou připomínány na poč.14.stol., k r.1390 je tu doložena železná huť. V r.1900 byly Jince povýšeny na městečko.
Do Jincí jezdívala přímá autobusová linka z Prahy, ta však byla zrušena, a tak se sem nejlépe dostanete vlakem po trati Zdice - Protivín, jež se zde dostává přes Brdy; z Prahy sem jezdí přímé rychlíky (pokračující dále na Písek a České Budějovice), železnice má však vadu na kráse v tom, že ačkoliv vede kolem centra městečka, nádraží se nachází až na jeho samém okraji, u hranice s Čenkovem. Ke kostelu je to odtud přibližně kilometr.
V centru Jincí stojí pěkný pův. gotický Kostel sv. Mikuláše, zbarokizovaný v r.1728, s příjemným okolím, kde se nachází také fara a márnice. Pod ním, u silnice, je zámek z 1.pol. 18.stol., vybudovaný na místě tvrze, dnes zpustlý. Nejvýznamnější památkou je dřevouhelná vysoká pec Barbora z r.1810 poblíž centra (za železniční tratí).
Severně od vlastních Jincí se nad údolím Litavky do výšky 653,8 m n.m. vypíná vrchol Plešivec. Od pravěku byl kultovním místem a vzniklo zde hradiště, které je prokázané do pozdní době bronzové, kdy mělo význam pro lid knovízské kultury jakožto opěrný bod nad údolím Litavky a posvátné místo, pravděpodobně zde však nebylo trvalé osídlení. Přesto se jedná o jedno z největších hradišť u nás - rozkládá se na ploše 57 ha a mělo dvě části: centrum se nacházelo na vrcholu Plešivce a Předhradí se rozkládalo východně od něj, protože na západní straně je prudký sráz.
U jineckého nádraží se setkávají 3 barvy turistických značek; do centra vede modrá, která pak pokračuje do Komárova; zelená se od ní odpojuje ještě před centrem, vrací se za nádraží (žádnou zkratkou tam ovšem projít nelze) a přeševši Litavku stoupá na Brdy, kde se na rozcestí Křižatky potkává s červenou a modrou vedoucích po hřebenech a klesá do Hostomic. Červená a modrá jdou z nádraží na opačnou stranu - do Čenkova, odkud červená stoupá na Komorsko, kde se v místě někdejší vsi připojuje na hřebenovou červenou, po níž lze jít vlevo na Plešivec a do Lochovic, nebo vpravo přes Kuchyňku, pod Studeným vrchem, na Stožec a třeba až do Prahy, ale pravděpodobně z hřebene někam sestoupíte - nabízí se třeba Dobříš, Osov nebo Kytín; modrá to z Čenkova bere pod vysokými kopci přes Bukovou u Příbramě do Rosovic. Na Plešivci a v jeho nejbližším okolí se potkávají všechny barvy značených tras: Přímo přes vrchol vede hřebenová červená - po ní sem lze vystoupat třeba z rozcestí Křižatky, kam vede zelená z Jincí, nebo z opačné strany z Lochovic; na vrchol stoupá také zelená z nejbližší železniční zastávky - Rejkovice; nejbližší autobusová zastávka je na červené jižně od vrcholu - jmenuje se Jince,,Plešivec, ale po zrušení přímé linky do Prahy už asi moc užitečná není; modrá značka začíná i končí na červené vedouc kolem vrcholu spodem z východní strany, a to kolem viklanu; zelená od Rejkovic končí na žluté, která pokračuje do Lhotky, od níž lze pokračovat přes Ostrý na Felbabku, nebo po červené do Lochovic, či do Hořovic; v opačném směru přichází žlutá z Běštína, odkud lze jet autobusem do Řevnic, nebo, pokud se vám tu nechce končit, ani stoupat na Velkou Babu, přejít na zelenou do Hostomic.
Text je přejatý z Průvodce k průvodci I - http://ondra-pdvyv.wz.cz/PkP/PkP1.pdf.
Anotaci naleznete zde - https://www.turistika.cz/cestopisy/show/pruvodce-k-pruvodci-i-okoli-prahy.html.