Jívová-drobné památky

Obec Jívová s 530(2005) obyvateli se nachází v Nízkém Jeseníku asi 13 km východně od Šternberka. Leží na staré obchodní cestě z Olomouce do Opavy a Slezska. Vlakové nádraží je 4 km východně od obce u řeky Bystřice, na trati z Olomouce do Opavy. Tato turistická oblast s pěknými výhledy, vyznačenými cyklistickými stezkami spojuje Hanou s turistickými oblastmi Nízkého Jeseníku kolem Kružberské přehrady a přehrady Slezská Harta až k okresnímu Městu Bruntálu. V zimě je tato oblast velmi vyhledávána lyžaři, běžkaři.

První zmínka o Jívové(něm.Gübau,také Giebau) je ve falzu ze 14.stol. ve které potvrzuje král Přemysl Otakar I. majetek kláštera Hradisko v r. 1220 a mezi jinými se zmiňuje o tzv. Jívovské cestě z Olomouce do Opavy, která byla hlavní spojnicí Olomouce se Slezském ještě v 16.stol. Jívová je uvedena v r. 1269 jako majetek kláštera Hradisko. R. 1357 je v listině uveden Henzlín z Jívové(Gywau). V r. 1371 je poddaná královskému hradu Tepenec a v letech 1406-1437 u kartouzského kláštera v Dolanech. Husité donutili kartuziány klášter opustit, přestěhovat do Olomouce a sami si z bývalého kláštera učinili pevnost, pro výpady do okolí. Došlo i k odchodu obyvatelstva z Jívové a v r. 1437 se uvádí pustá Jívová. Kartouzský klášter v Olomouci dovolil v r. 1547 poddaným z okolí znovu Jívovou osadit. V r. 1559 klášter podřídil Jívovou vyššímu právu olomouckému, obec si pořídila vězení a u silnice k Olomouci postavila šibenici. V pol. 18.stol. byla zrušena a na jejím místě postaven velký dřevěný kříž. Na městečko byla Jívová povýšena privilegiem císaře Rudolfa II. 22.5.1581. Jívové přidělil dva jarmarky, týdenní trh a znak s právem pečetit červeným voskem, který vycházel z pečeti známé v r. 1574. Fara v Jívové zanikla za 30leté války a byla obnovena v r. 1660. V r. 1854 měla Jívová 200 domů a 1528 obyvatel. R. 1900 již 211 domů s 1910, převážně německými obyvateli a v r. 1950 po výměně obyvatelstva 246 domů a 718 obyvatel. Ve tkalcovské a zemědělské obci bylo několik ručních a domácích tkalcoven, 3 mlýny, 2 pily, továrna na výrobu nábytku, mlékárna, vyráběla se zde břidlicová krytina, elektrikářské družstvo, elektrotechnický závod, lom Tepenec, velkostatek Klášterního Hradiska, konzum a živnostníci tu měli společenství. V městečku byla četnická stanice, 2 záložny, pojišťovny, filiálka okresní nemocenské pokladny, lékař, zvěrolékař, pošta, obecná škola od r. 1853, škola živnostnická pokračovací(1892) a zimní hospodářská škola(1897).

Je zde několik kulturních památek jako socha sv. Floriána s postranními sochami sv. Jana z Boha a sv. Jana Nepomuckého z r.1867, barokní Kostel sv. Bartoloměje (1717-20) s malbami J. K. Handkeho, kamenný kříž se sousoším Kalvárie a sochami Panny Marie a Jana Evangelisty z r. 1836, jednopatrová budova radnice z 18. stol., několik kamenných a litinových křížů a boží muka. V roce 1995 byl v katastru obce, u prameniště Jívovského potoka, vymezen chráněný krajinný prvek s názvem Jívovské louky, který je vzácný výskytem mokřadních druhů rostlin a původních květnatých luk.

Asi 3 km západně od Jívové, na staré obchodní cestě v údolí Trusovického potoka, založil markrabí Karel v r. 1335 strážní hrad. Kopec na kterém chtěl postavit hrad koupil od svého nevlastního strýce, olomouckého biskupa Jana Volka. Hradu dal německý název „Twingenberg“, podle lucemburského hradu, ale okolní německý lid hrad nazval „Karlsburgem“. Čechové podrželi původní jméno hory„Tepenec“.

V Jívové se narodily i významné osobnosti: Dr. Florian Kratschmer (1843 –1922)-univerzitní profesor, po povýšení do šlechtického stavu, pověřen funkcí šéfa lékařského důstojnického sboru celého mocnářství a Reinhold Raab (1881-1957)-sbormistr,hudebník.