Kam s mrtvolou Markuse Reicha? Buchlovice, Chřiby

Fotografie (1) • Foto: Vitold

Markus Reich byl Žid. To je pro náš příběh stěžejní informace. A i když osvícenské reformy 18. století leccos změny, pořád měli Židé na počátku 19. století daleko k plnohodnotným a plnoprávným občanům. A to i příslušníci bohatých obchodnických rodů, jako byl Markus Reich.

Psal se rok 1831. Střední Evropou zmítala první vlna nové pandemické choroby. Už ne středověký mor. Už ne černé neštovice. V 19. století udeřila cholera.

Reichovi. Rozvětvená a úspěšná židovská rodina ze střední Moravy. První stopy na počátku 18. století. Ignác Reich, velkovýrobce lan a provazů, dodavatel námořních lan pro rakouský erár. Až do námořní katastrofy, kterou prý jeho lana zapříčinila. Poté přesedlal na sklářskou výrobu, založil sklárnu ve Staré Huti pod HRAdem BUCHLOvem. Jeho syn Salamon Reich odešel na Valašsko a rozjel dodnes trvající výrobu skla v Karolince, na Vsetíně, ve Valašském Meziříčí. Usadil židovskou komunitu ve Velkých Karlovicích, dodnes je tu židovský hřbitov. Stal se zde i starostou. Adolf Reich – prosperující palírna a likérka v Buchlovicích. A výrobna octa. A sodových vod. A pivovar. A další a další. Obchodníci, živnostníci. A starostové. A radní. Ani bych se nedivil, kdyby Robert Reich, slavný americký politik měl své kořeny taky někde tady…

Nakonec – slovo „reich“ znamená v němčině „bohatý“.

Prošel jsem genealogické záznamy rodiny Reichů. Našel jsem několik verzí, v nich všeliké rozpory. Pátral jsem po jméně Markus Reich. A našel dva záznamy. Roku 1775 se narodil Markus Reich, zřejmě o hodně mladší bratr Ignáce Reicha, v roce 1831 zemřel Markus Reich, zřejmě syn Ignáce Reicha. A hypotéza, že se jedná o tutéž osobu je, domnívám se, docela pravděpodobná.

Markus Reich pocházel z Koryčan, z místní židovské obce. Dnešními slovy drobný podnikatel. A v roce 1831 odjel na návštěvu k příbuzným do Buchlovic. A právě zde se nakazil cholerou. Za několik dní zemřel. A nastal veliký problém.

Židovské pohřební rituály jsou nesmírně komplikované. A nepřekročitelně rigidní. A to i dnes, v jednadvacátém století. Což teprve v roce 1831.

Takže co s mrtvým tělem?

Převoz těla do Koryčan nepřipadal v úvahu. Řádila cholera. Tedy – v Koryčanech dosud neřádila a místní občané neměli nejmenší chuť riskovat, že řádit začne.

Pohřeb na křesťanském hřbitově nepřipadal v úvahu už vůbec. A netroufnu si hádat, zda námitky proti takovému řešení by měli víc křesťané či Židé.

Řešení se nakonec našlo. A myslím, že buchlovické pohřební bratrstvo už s tímto řešením počítalo, ještě než Markus Reich vyslovil své poslední „Šema Jisrael“. Bohaté židovské rodiny vlastnily kolem Buchlovic nemálo pozemků. A na jedné takové louce za městečkem byl Markus Reich pohřben.

Možná to mělo být dočasné řešení, možná se počítalo z pozdějším převozem na hřbitov do Koryčan. I když nevím. Mezi pravidla židovského pohřbívání patří absolutní zákaz exhumace. Pokud to v tomto výjimečném případě opravdu mělo být řešení dočasné, stihl hrob Markuse Reicha osud většiny „dočasných“ řešení. Je tam dodnes.

Otevřel jsem internetovou databázi obětí holokaustu. Příjmení Reich. Spousta položek. A mnoho z nich – místo původu Buchlovice a okolí.

Podíval jsem se na interaktivní mapu výskytu příjmení. Reich. Něco v Praze. Ale hlavní těžiště na Vyškovsku a Uherskohradišťsku.

Prošel jsem se po židovském hřbitově v Koryčanech. Podařilo se mi rozluštit některé náhrobky. Skoro každý druhý Reich.

A tak jsem přemluvil rodinu a cestou z prázdninového výletu na HRAD BUCHLOV jsme se zastavili na samém okraji Buchlovic. Před dvěma staletími se tu rozkládaly jen louky a pole, dneska už zástavba dosáhla až sem. A za příkopem, hned vedle staré cesty na Brno jsem jej našel. Opuštěný na kraji louky, vytržený z komunity, která pro Židy vždy tak moc znamenala. Jednomužný židovský hřbitov.

Hrob Markuse Reicha.

Poslední aktualizace: 10.12.2019

Kam s mrtvolou Markuse Reicha? Buchlovice, Chřiby na mapě