Původně se na zdejší návsi, která prošla během staletí značnou změnou, což je vidět již z letmého srovnání I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c147) s indikační skicou stabilního katastru z roku 1839 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR348018390), nacházel pouze dřevěný kříž s plechovou podobiznou Ukřižovaného Krista, který tu měl stávat již od 17. století, i když je jasné, že jeho konstrukce musela být za ta léta několikrát opravena či dokonce vyměněna. Jeho přemístění je vidět ze srovnání výše jmenované indikační skici s jeho reambulací z roku 1876 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_5743_4).
Když vzrostl význam obce kvůli těžbě zdejšího vápence, začala jí být obyčejná Boží muka příliš málo a její vedení přemýšlelo o vybudování kaple. První nápady ohledně toho se objevují již v 1. polovině 19. století, ale dělo se tak na individuální úrovni, aniž by došlo k nějaké shodě nebo dohodě na realizaci těchto plánů. K tomu došlo až mnohem později, a to na přelomu 70. a 80. let 19. století, kdy se přišlo s tím, aby byla vybudována v obci mešní kaple, a to v úzké spolupráci s místními spolky, zejm. s čtenářskou rolnickou besedou, ale o její zřízení se zasazoval také kanovník a generální vikář v Drážďanech a místní rodák Msgre. Josef Štěpánek, jenž se mj. zasloužil o kutnohorskou opatrovnu a nemocnici. Podle některých zdrojů se tak stalo kolem roku 1888, ale dobové zdroje hovoří již o letech předtím, jak je uvedeno v předchozích řádcích. Uvedený rrok je zmiňován proto, že 13. listopadu 1888 schválilo chrudimské okresní zastupitelstvo odprodej obecního pozemku k vystavění kaple na oslavu císařského jubilea. V roce 1890 tak byla vyhlášena veřejná oferta na výstavbu kaple, jejímž výsledkem bylo to, že stavba byla zadána mistru zednickému Václavu Syrovému z Kostelce u Heřmanova Městce. Peníze byly uvolněny veskrze z obecní pokladny, a to z bohatých daňových příjmů z již zmíněných lomů knížete Kinského. K tomu obec dodala stavební materiál, takže nakonec vyšly práce ohledně vybudování objektu na 2 200 zlatých. U novopackého řezbáře Antonína Suchardy byly objednány: kazatelna, socha Panny Marie a oltář, na který byl posléze umístěn obraz Panny Marie. Kromě toho bylo postupně zakoupeno další bohoslužebné vybavení a zvonek, který byl zavěšen do věžičky. Slavnostní posvěcení nově zřízeného objektu bylo provedeno farářem z Vápenného Podola P. Václavem Hedvíkem 8. září 1891, přičemž varhany byly pořízeny o rok později a jeho výrobcem i dodavatelem byl kutnohorský varhanář Jan Tuček (viz
http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=2366), i když na obecním webu se hovoří o roce 1889 (viz
https://www.obecprachovice.cz/cs/o-obci/kaple-nanebevzeti-panny-marie/), ale tehdy byl nástroj pouze objednán.
Na svou dobu byla tato stavba velmi zajímavá, protože si jí všiml dokonce c. k. konzervátor KL. Čermák, který o ní ve své stati "Z pouti za církevním uměním v horách Železných", vyšlé v "Methodu" 30. června 1892 napsal: "Nuže, ze starého Kostelce k západu do lesů Prachovských. Zde všude průmysl vápenický se zvelebuje. V Prachovicích povstala též z výtěžků lomů vápenných nová slušná kaple, kde umístěn oltář řezaný a malovaný řezbářem Ant. Suchardou z Nové Paky. Až na přílepky ve štítě dosti se hodí románský tento oltář do skromné svatyně."
V tomto stavu vydržela řadu let, z péče o ni se děla pouze pravidelná vymalování či opravy opadávající fasády a také výzdoba v souvislosti s významnými církevními i světskými svátky. Velkou obnovou prošla až v letech 1939-1940, aby byla 30. června 1940 opětovně slavnostně posvěcena přeloučským vikářem P. Františkem Čečetkou. Ironií osudu bylo, že již o rok později byl zvonek z kaple zabaven pro válečné účely. Další výrazné opravy proběhly v 60. letech 20. století, z nichž je zejména třeba vyzdvihnout zřízení okenních vitráží s vyobrazením sv. Josefa, sv. Máří Magdalény a sv. Kláry. Na velkou obnovu si však musel počkat objekt až do dnešní doby. V letech 2001-2002 došlo jak k opravě kaple, a to zejména k výměně dveří, rekonstrukci vitrážových oken, opravě přední fasády a okapů, z nichž dosud zatékala na některých místech do stavby voda, tak se dostalo financí i na rekonstrukci varhan, se kterou pomohla sbírka mezi občanstvem a peněžní dar JUDr. Petra Pitharta. K jejímu posvěcení došlo 20. října 2002 královéhradeckým biskupem Mons. Dominikem Dukou. V roce 2006 došlo k výměně dřevěných žaluzií, ale řada významných rekonstrukčních prací ještě kapli teprve čeká, což je vzhledem k jejich cenovým relacím víceméně jasné, protože obecní rozpočet není určen jen na obnovu kaple.
Dříve patřila kaple pod faru ve Vápenném Podole a dnes spadá pod římskokatolickou farnost - děkanství Heřmanův Městec, ale tamní farář zde nekoná pravidelné bohoslužby (viz
https://www.bihk.cz/dieceze/kostel/nanebevzeti-panny-marie-22). Vedle ohlášených bohoslužeb římskokatolické církve se zde konají rovněž obřady Církve československé husitské a Českobratrské církve evangelické, různé kulturní a společenské akce pod obecním patronátem, neboť právě obec Prachovice je nadále vlastníkem stavby, jež sice není zapsána ve státním seznamu kulturních památek, ale tento zápis by si přinejmenším zasloužila, i když její hodnotu mnozí znalci neuznávali, třeba PhDr. Emanuel Poche, DrSc. ji ve svém díle "Umělecké památky Čech. Svazek třetí. P/S" vůbec nezmínil, naopak PhDr. Zdeněk Wirth v "Uměleckých památkách Čech" alespoň napsal: "PRACHOVICE (Chrudim). Kaple Nanebevzetí P. Marie z r. 1891." Na závěr je třeba zmínit, že nějakou dobu byl v kapli chován stůl zpod zázračného obrazu sv. Salvátora (viz
https://www.mystika.cz/old/poutnim/cech-vyh/poutnim-chrudim.htm), který byl ve 2. polovině 19. století přivážen do Chrudimi na obzvlášť výrazné poutní slavnosti.