Kaplový vrch (Wzgórze Kapliczne) v Kudowě-Zdróji

Tento název se dá přeložit do češtiny jako Kaplový vrch či Kaplový kopec (do 19. století se objevuje i verze Kapelní vrch), jinak byl dříve nazýván též německy jako der Kapellenberg (předtím i Hussitenberg), případně jako západní konec tehdejšího Zámeckého vrchu (něm. Schlossberg). Jak ze všech těchto pojmenování vyplývá, tak obdržel svůj název od toho, že zde byla vybudována evangelická kaple. Sám kopec o nadmořské výšce 422 m n. m., jenž je složen ze svrchněkřídových pískovců, je však de facto pouhým úbočím mnohem vyššího vrchu, a to Parkové hory (pol. Góra Parkowa), jež má 475 m n. m. a řadí se k vrcholkům Stolových hor (pol. Góry Stołowe).

Od nepaměti býval tento kopec nad dnešní ulicí Stanisława Moniuszki zalesněn, což je vidět např. v mapě Friedricha Wilhelma Karla von Schmettaua z roku 1789 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/5423/?view=-117.68836462477275,30.787209343617207,5) a v mnoha válečných dobách se stával mnohdy úkrytem místních obyvatel před nezvanými hosty, i když vzhledem k jeho přístupnosti nebylo těžké, aby se případní dobyvatelé vydali za lidmi z Kudowy i tam. Nejvíce známým se stal v době husitské revoluce, kdy se zde scházeli příznivci kalicha a zřídili si zde svoji modlitebnu. Není jisté, zda se nacházela přímo na místě dnešní evangelické kaple, ale můžeme uvažovat o tom, že tomu tak bylo. Vrch byl pro ně to, co pro jejich východočeské kolegy Oreb. Sám původní husitský kostelík byl dřevěný, aby byl později přestavěn do zděné podoby.

Dnešní evangelický kostel augsburského vyznání Krista Krále byl postaven v letech 1797-1798 českou evangelickou obcí v Čermné (viz https://dziedzictwo.ewangelicy.pl/kosciol-ewangelicko-augsburski-chrystusa-krola-kudowie-zdroju/, zpráva o otevření modlitebny je datována 20. října 1799) a pastorovaný byl z Minstrberku (dnešní Ziębice), jehož pastor Johann August Demuth ho též posvětil, i když místo a částečně i stavební materiál byly věnovány hraběnkou von Stillfried, roz. hraběnkou von Götzen. Tehdy se ještě nad vchodem nacházel nápis: "BOHV BVĎ SLAWA NA NEBI!" Do roku 1811 kostel sloužil reformovaným evangelíkům a několika luteránům, následně došlo ke spojení české evangelické obce s luteránskou obcí, přičemž posledním "českým" pastorem byl Paul de Czaltitz. V roce 1830 byl přičleněn k evangelické obci ve Stroužném (pol. Pstrążna) a k 1. lednu 1894 došlo ke sloučení obou evangelických obcí. Roku 1900 byl zřízen evangelický farní vikariát a k 1. červnu 1920 farní úřad. V té době již kostel sloužil výhradně luteránským věřícím, stejně tak zmizela čeština ze služeb Božích a plně ji nahradila němčina, aby během obou světových válek, ale mnohdy i předtím, přišel o řadu svého zařízení, přičemž to dnešní je novodobé, neboť eklektické varhany od firmy "Schlag und Söhne" ze Świdnice pocházejí z let 1874 a 1879 a rokokový oltář ze zrušeného kostela v Unisławi u Wałbrzychu sem byl umístěn až v roce 1975. Posledními farními vikáři německé národnosti byli: v letech 1936-1943 Lic. Hans Joachim Daerr, v letech 1944-1945 Martin Gerhard Hoffmann a v roce 1946 Kurt Waltke, po jehož odchodu došlo k uzavření kostela. Dlouhá léta však nebyl o tento objekt a jeho okolí velký zájem, snad byl způsoben nejen tím, že komunistická moc neměla důvěru k žádné z církví, ale na přilehlém hřbitově byli pohřbení též vlastníci Kudowy-Zdróje, z nichž nejvýznamnější postavou byl Friedrich Wilhelm hrabě z Götzenu (20. ledna 1767 Postupim - 29. února 1820 Kudowa-Zdrój), který proslul organizováním protinapoleonského odporu a obranou Slezska proti Francouzům, aby byl v roce 1807 jmenován generálním guvernérem provincie Slezsko. Teprve v letech 1994-1995 proběhla generální rekonstrukce objektu, ale nedlouho poté byl vypleněn a poničen, takže došlo k jeho úplnému uzavření a dnes probíhají další jeho opravy. Jak vypadal v rámci věků, tak to můžeme vidět na tomto webovém odkazu: https://fotopolska.eu/Kudowa-Zdroj/b35482,Kosciol_Chrystusa_Pana.html.

Kromě lesních dřevin a jiné zeleně na tomto kopci nic jiného nenalezneme, pouze při cestě na Parkovou horu byl vybudován počátkem 20. století Altán lásky (pol. Altana Miłości), odkud je pěkný výhled na město Kudowa-Zdrój. Tento objekt byl upraven spolu se stezkami a schodišti k němu vedoucími podle plánů od Margarety Jarczewské z ateliéru VERTIGO, jež byly zrealizovány společností Zakład budowlany AWO Andrzej Wołoszyn z Bystrzyce Kłodzké, přičemž zrekonstruovaný altán byl slavnostně otevřen 2. října 2014 (viz https://kudowa.pl/altana-milosci.html).

Sám kopec se jinak změnil k nepoznání, protože zmizel ještě před 1. světovou válkou zmiňovaný starý jehličnatý les a dnes tu převažují hlavně listnáče, což podpořila řada vichřicí a kácení v souvislosti s mniškovou a později s kůrovcovou kalamitou. Na závěr je ještě třeba dodat, že východně a severně od vrchu vede turistická trasa "Szosa Stu Zakrętów - Błędne Skały" (viz https://www.pngs.com.pl/cz/turystyka/turyst4.html) a vrchu se dotýká též Cesta zdraví či jinak Venkovní posilovna (pol. Ścieżka Zdrowia), která vznikla roku 2012 a v roce 2024 prošla svou revitalizací (viz https://www.dkl24.pl/pl/a/17901/parkowa-sciezka-zdrowia-juz-po-rewitalizacji.html).