Loading...
Hrad Weissenstein vznikl někdy v II. polovině 13. století a i když jeho jméno v překladu znamená Bílý kámen, je znám pod jmény Pustý zámek, Vajzenštejn, Pustý hrad, Bílý zámek nebo Veisenštejn. A mohli bychom také hned na úvod napsat, že se tento zeměpanský strážní hrádek s celní funkcí stal P(p)ustým hradem již v polovině 14. století.
Zbytky raně gotického hradu Weissenstein najdeme 4 km západním směrem od Vrbna pod Pradědem, 1,5 km severně od osady Bílý Potok a na západním úpatí hory Pytlák. Byl postaven na vysokém skalním útvaru nad levým břehem Bílého potoka a v nadmořské výšce 730 m.
Až do současnosti se z nevelkého hradu dochovaly jen části zdiva na skále (přesněji na severnější ze dvou skal), část příkopu vybudovaného u úpatí skály a – dnes již zarostlé - zbytky hradeb, obklopujících kdysi hospodářské zázemí hradu. Do hradu se původně vstupovalo po dřevěném mostě spojujícím obě skály.
K zřícenině se nejlépe dostaneme od osady Bílý Potok, a to po modré TZ. Musíte se však připravit na to, že na závěr vás čeká překonání Bílého potoka a následný – zejména za mokra chvílemi dosti krkolomný – výstup od vodního toku na skalní vrchol. A pak ještě následuje výstup na vrchol skály po železném žebříku s poměrně daleko vzdálenými „šprušlemi“.
Odborníci tvrdí, že je zde k vidění snížená plocha interiéru hradní budovy s torzem hradních zdí i zvýšená plocha malého nádvoří (vrcholová skalní plošina je přibližně čtvercem o straně 17 m). Přitom jedinou písemnou zmínkou o Weisenštejnu je prý zápis o vpádu loupeživého rytíře Ulmana z Linavy na území vratislavského biskupství, po němž se s kořistí i se zajatci stáhl na hrad Weyssensteyn (někdy bývá Ulman dokonce uváděn jako jeho purkrabí). Mělo se tak stát někdy mezi lety 1318 a 1342. Následně byl hrad zřejmě zničen.
Je docela zajímavé, že i mnohé – relativně důvěryhodné – zdroje podávají o tomto hradu informace, které si „lehce“ odporují. Většinou se ale shodují na tom, že Weissenstein byl vybudován nejpozději na přelomu 13. a 14. století a že zanikl v období mezi polovinou 14. století a počátkem století patnáctého. Tomu by odpovídaly i výsledky archeologických nálezů, které přinesly skromné zlomky keramiky ze 14. až 15. století.
Weissenstein (Veisenštejn) vlastně tvořil s nedalekým Rabensteinem strážní dvojhrad, který založil český král anebo opavský kníže. Hrad měl od počátku strážit údolí Bílého potoka s tzv. Jesenickou stezkou, spojující Moravu a Slezsko, i okolní rudné doly a současně sloužit jako celnice. Síla hradních zdí údajně v některých místech dosahovala až 3,5 m. Jádro hradu zřejmě tvořil centrální palác o max. třech malých místnostech v přízemí a obydlím purkrabího v patře, spolu s nádvořím obehnaným hradbou a dřevěnými přístavbami provozního účelu. Druhý (jižní) skalní útvar byl snad okupován hospodářskými objekty.
Zřícenina hradu Pustý zámek je naší chráněnou kulturní památkou již od května roku 1958.