Keprtův rybník (Keprťák)

Dříve se na tomto místě plotišťského katastru žádná vodní plocha nenacházela, neboť bylo zemědělsky využíváno. Střídalo se tady pole s loukou (úhorem), čehož důkazem může být jak mapa I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096), tak indikační skica stabilního katastru obce Plotišť nad Labem s místními částmi Pláckami a Kobylími Doly, kterou v roce 1840 vypracovali adjunkt 2. třídy Franz Brabetz a geometr 2. třídy Wilhelm von Hillmayr (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA346018400). Tehdy byl vlastníkem tohoto pozemku Matěj Komárek z čp. 121. Dalším podkladem mohou být katastrální mapová díla z následujících let. Stejně tak nenalezneme žádný rybník na leteckém měřicím snímku z roku 1937, ale na tom z roku 1946 je již v téměř současné rozloze (tehdy však byl delší a na šířku užší), což znamená, že vznikl v období mezi těmito lety, kdy v těchto místech probíhala těžba hlíny a štěrkopísků.

Nejprve byl bez jakéhokoliv názvu, teprve později zůstal pojmenován podle svého vlastníka Aloise Keprty z čp. 21, který se živil jako rolník a povozník. Ve schůzi obvodní rady 21. listopadu 1950 bylo schváleno, aby byl upomenut ohledně svého závazku, že bude každým rokem bez zvláštního pokynu dodávat 30 m3 štěrku na cesty, kterých používá pro odvoz písku a tím je přivádí do dezolátního stavu. Tento stav se nezměnil ani po 6 letech. Navíc v roce 1951 žil na hrázi rybníka v tzv. vigvamu se svou rodinou udavač Václav Kozel, který byl propuštěn z vězení na přímluvu obvodní rady, jež ve své žádosti vyzdvihovala zejména jeho vzorné chování a dobrou pracovní morálku ve výkonu trestu. Přitom již roku 1949 si koupil Syrůčkův dům na konci ulice U Melounky, ale nenastěhoval se do něj, protože ho měl nejen nezařízený, ale chyběla mu tam také podlaha a okna.

Původně byl otevřen jako zemník, následně však byl používán zejména jako písník. Během těžby a po jejím ukončení v polovině 50. let 20. století byl též využíván místními ke koupání (viz http://www.suvicka.cz/?p=56261) a k bruslení, neboť tehdy byla tamní voda křišťálově čistá. Počátkem 60. let 20. století došlo k revitalizaci jeho břehů, ale ve 2. polovině 60. let se jeho plocha ještě zvětšila, a to jižním směrem, což prokazuje srovnání leteckých měřicích snímků z let 1962 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1962.HKRA60.09750) a 1969 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1969.JARM79.04678). V té době byl Keprťák využíván jak rybáři, tak myslivci. Jednou byl dokonce s okolím použit pro cvičení Lidových milicí.

Později péče o něj začala pokulhávat a stala se z něj pouze bahnitá stoka. V jeho okolí navíc vznikaly černé skládky a odpadky tu po sobě zanechávali i jeho návštěvníci. Občas také přilákal i různé existence, např. na přelomu prosince 1998 a ledna 1999 se v něm pokusil majitel utopit vrak osobního vozidla, jenž dříve stával v ulici U Náhonu, ale vzhledem k malé hloubce se mu to nepodařilo a byl téměř okamžitě objeven a následně vytažen ven. Dnes tato vodní plocha o rozloze 1,164 ha, jež je v majetku Radka Šorela ze Staré Boleslavi, slouží spíše rybářům (mimopstruhový rybářský revír) a jako oáza různým vodním živočichům. Zasloužila by si však svoje odbahnění a vůbec všeobecnou revitalizaci, která by jí navrátila její někdejší krásu.

Keprtův rybník (Keprťák) na mapě