Kirchberg am Walde – kostel sv. Jana Křtitele (Pfarrkirche zum hl. Johannes d. Täufer)
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Kirchberg am Walde je dolnorakouský městys, ve kterém dnes žije necelých patnáct stovek obyvatel. Najdete zde množství zajímavých památek, pocházejících většinově z období vrcholného a pozdního baroka. Za zmínku stojí určitě minimálně zámek a svatotrojiční sloup, ale skutečnou dominantou a klenotem Kirchbergu je barokní farní kostel, zasvěcený sv Janu Křtiteli. Tento kostel, pocházející z počázku 18. století, stojí na místě staré kaple, která byla později přestavěna – v románském slohu – na první zdejší farní kostel. Z kaple ani románského kostela se, bohužel, do současnosti nedochovaly ani minimální fragmenty (o jediné výjimce si něco prozradíme později). Dokonce i historické prameny o obou zdejších starších sakrálních stavbách víceméně taktně mlčí.
V každém případě víme, že koncem 17. století byl starý farní kostel v dosti zbídačeném stavu, a proto se Johann Leopold hrabě Kueffstein rozhodl, že nechá na tomto místě postavit svatostánek zcela nový. Stavba tohoto chrámu proběhla v letech 1709 až 1713 a jeho podobě od té doby dominuje štíhlá Vysoká věž nad západním průčelím. Baroknímu mobiliáři v jednolodním interiéru pro změnu vévodí pozoruhodná a nádherná kazatelna. Zajímavý je určitě také - na levém bočním oltáři se nacházející - gotický obraz Panny Marie. A teď ta slíbená výjimka: Na bočních stěnách farního kostela jsou umístěny čtyři krásné renesanční náhrobní kameny, které byly součástí již původního starého farního kostela.
Barokní sálový kostel stojí ve východní části městysu Kirchberg a.W. a jeho stavitelem byl mistr Bartholomäus Hochholdinger. Na vrcholu průčelí se nachází sochy sv. Floriana a sv. Leopolda a najdeme zde také erb hraběcího rodu Kueffstein, který zdobí vstupní portál. Ve výklenku se pak nachází socha Neposkvrněné Panny Marie. Na hlavním oltáři vidíme obraz s tématem Křest Ježíše, štuky představují svaté jeptišky a vykládaný svatostánek je korunován sochou Vzkříšeného. Součástí bočního oltáře je obraz Matthiase Mölka Klanění pastýřů z roku 1712. Jeho protějšek pak představuje sv. Ulricha. Chrámové varhany sice postavil Gregor Hradetzky až v roce 1975, ale jsou umístěny v původní skříni z roku 1711.
Vedle kostela se nachází budova pozdně barokní fary.