Klášterec – biotit a tonalit

Klášterecká skála  •  Fotografie (43)  • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (43 fotografií)

Nade vsí

Vstoupit do fotogalerie (43 fotografií)

Jsou místa, kterými člověk projede snad tisíckrát, aniž by zaznamenal nějakou výjimečnost, až na tisící a první najednou objeví něco co léta míjel a najednou se musí onu zvláštnost prozkoumat. Při nedávno abslvovaném automobilním výletu k Cotkytli mě při sjezdu od Zborova zaujal nezvykle porostlý kopec či hřebínek na dolním konci vsi Klášterec, tam kde končí údolíčko zanořené do masivu Zábřežské vrchoviny a začíná údolí Moravy, které se v této části zove Mohelnická brázda. Na svou omluvu musím dodat, že tudy sice jezdím často výletně na kole, ale jak znalci ví, ulice v Klášterci je zde tvořená kostkovanou dlažbou, tudíž zejména při rychlých sjezdech člověk myslí na všechno možné než kochacími rozhledy.

Nuže k věci, při postupu do kláštereckého údolí máme hned po pravé ruce k vidění zalesněný hřeben, který při dalším postupu odhalí vcelku nezvyklý skalní výchoz. Nezvyklý je určení pro horopis Zábřežské vrchoviny, která není nijak obzvlášť proslulá nějakými skalisky. Nakonec všude jinde by člověk ani nezavadil pohledem. Pán v domečku pod skalou mi sdělil, že jde o rostlou skálu, tedy ne žádný odkryv bývalého lomu. Skála ovšem dosti zvětrává, tak mu občas něco spadne do zahrádky. Není to ale žádné Hřensko.

Skálu ale zaznamenávají i geologové. Podle nich jde ukázku zvětralého biotitu a amfibolických tonalitů se slabě vyvinutou foliací. Tonality mají obsahovat četné enklávy migmatizovaných rul, reprezentujících metamorfní pláště intruzí. V jižní části výchozu převládají kvarcitní ruly. Regionálně řadíme lokalitu do Českého masivu, krystalinika a prevariského paleozoika, moravské oblasti, silezika a ještě blíže do Zábřežského krystalinika. Stáří hornin devonské. Tolik k odbornosti, dle doplňujících informací je stav lokality ucházející.

K ucházejícímu stavu bych dodal, že v horní části cca 100 m dlouhého pásu skalek či skal je drobná skládka různého odpadu, která zas tak lákavá není. Ve větším a zajímavějším pokračování skal zaujmou mj. Porosty převáženě borovic, které původně upoutaly zvědavcovu pozornost, mnohdy ze zajímavě tvarovaným kořenovým systémem. Z některých méně zarostlých míst se výletník může pokochat výhledem na horní konec Klášterce, případně na komplex závodu Olšanských papíren. Přístup k lokalitě je vcelku bezproblémový, takže není třeba líčit podrobnosti.

Autor: Bobkart

Další články autora: 2508

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli