Nadhledy z Nadhledny – na Háječku otevřeno

Kam a jak jedeme?

Pohled do kalendáře by možná někdo spojil s výročím startu prvního člověka do vesmíru, ovšem toto datum jsem si schovával z prozajičtějšího, byť rovněž důležitého důvodu.

V pracovním procesu jsem si udělal trošku jiný rozvrh (beztak těch hodin navíc mám víc než dost). Počasí se naštěstí vydařilo, takže sedám na kolo tak, abych to Zborova stihl před 14. hodinou.

Za čím jedeme?

Podle dlouhodobého plánu se totiž v úterní odpoledne má otevřít fungl nová rozhledna, pardon, autoři ji říkají nadhledna, rozhleden je u nás dost a tady ta nová na Háječku je i proto, aby návštěvník dostal nad věcí určitý nadhled.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Vzdušnou čarou je to od nás necelých 10 km, podle tachometru na kole něco přes 14, takže tady ubytování nepotřebuju, občerstvení bylo při akci nachystáno podle klasického receptu pivo, limo, káva, klobása. Snad jen s tím pivem to organizátoři neodhadli. Nepočítali prý s takovou účastí, v neděli tady padal sníh a to se při provizorní kolaudaci sešli účastníci v počtu cca 5.

Naštěstí počasí se umoudřilo, takže kolem zmíněné 14. hodiny bylo kolem vrcholku Háječku kolem dvoustovek dychtivých účastníků. No a protože čestní se hosté poněkud opozdili, nezbylo než si krátit volnou chvíli i nějakou konzumací. Takže už před půl třetí došla první padesátka, v záloze měli nachystánu už jen menší bečku 30 l.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

To je snad jen jediná menší vada na jinak vydařeném odpoledni. Hosté se nakonec dostavili, takže kolem 14.45 konečně mohla začít hlavní část slavnosti. Tedy projevy organizátorů stavby nadhledny (spolek Jamapa, p. Odstrčil). Promluvili i zástupci a zástupkyně místních samospráv (obec Zborov a Svébohov), nechyběla krajská zástupkyně i z Ministerstva místního rozvoje, i sám ministr Bartoš prý poslal vřelý pozdrav.

Pak se konečně otevřela samotná nadhledna. Samozřejmě vzhledem k počtu výletníků se muselo pouštět v omezeném počtu, v běžném provozu sem asi 200 lidí naráz nedojede.

Aby u toho čekání nebyla taková nuda, vyhrávalo k tomu duo Zakafy ze Zábřeha.

Háječek jako takový je sám o sobě zajímavým výhledovým vrchem a stavba s vnadhlednovou plošinou ve výšce 26 m tomu nasazuje příjemnou korunu.

Nadhled je tím pádem dokonale kruhový. Pozornost samozřejmě nejvíc přitáhne pásmo hor Hrubého Jeseníku, na jaře ještě pokryté sněhovou čupřinou. Z dalších vyšších hor je dominantní dvojice vrcholů Bukovohorské hornatiny (tedy Buková hora a Suchý vrch), tedy vlastně část Orlických hor. Severozápadně od Háječku je k vidění vrcholová část Hanušovické vrchoviny (tedy kopce kolem Čečele, Kamence a Boudy, skromně vylézá i ten nejvyšší Jeřáb (1003).

Obrátíme-li se k východu a jihu, vidíme přeci jen nižší kopce. To kolem gigantického lomu Vitošov patří sice taky k Hanušovické vrchovině, ale říká se tomu Úsovská pahorkatina, případně Bradelská vysočina. Pak je tu údolí Moravy, přesněji Mohelnická brázda, která někde za Třesínským prahem pokračuje do Hornomoravského úvalu. Západní kopce od zmíněné nížiny pak už patří rozsáhlé Zábřežské vysočině, která vrcholkově víceméně splývá, naštěstí celkem blízký a výrazně vyšší Lázek (714) se nedá přehlédnout.

Pak by měl následovat přehled obcí, měst a jiných sídel, ale to už by bylo na dašlí seznam. Takže to už nechám na jednotlivých výletnících, jak si s tím poradí. Naštěstí na rozhledně jsou už hotová výhledová panoramata, která by měla orientaci usnadnit.

Ostatní informace

Přístup na rozhlednu je naštěstí celkem jednoduchý, přímo ze Zborova se dá vyjít po sjezdovce, kolem vrcholu prochází nová žlutá TZ od Horních Studének k Václavovu a vrchol Háječku je rovněž jedním z cílů svébohovské naučné stezky. Podle již hotových webovek by základní vstupné mělo činit celkem snesitelných 40,- Kč, rozhledna by měla být přístupná celoročně, vstup je přes turniket. Platí se drobnými, ale i kartou. Takže cestou na vrchol si nemusíme zpívat Dobrý den majore Gagarine, ale může si vzpomenout na „Vzhůru na rozhledny. Jasná jitra, pěkný výhled.“