Kobzova lípa
Turistické cíle • Příroda • Památný strom
Památný strom Kobzova lípa roste nedaleko Francovy Lhoty na polosamotě zvané Pošle. V roce 1530 ji zasadil Tristram Franc z Háje na památku přejmenování Zbelohy Lhoty na Francovu Lhotu.
Jedná se o nejmohutnější památný strom v CHKO Beskydy – lípu velkolistou, její výška je 24 m, obvod kmene 630 cm, památným stromem byla vyhlášena v roce 1972. Na východní straně je ve kmeni lípy vypálena velká dutina, která pochází z roku 1663 a příčinou jsou nájezdy Turků. Podle pověsti se do ní schovávali později v době nájezdu Kuruců z Uher místní obyvatelé.
Ke Kobzově lípě dojdete po modré turistické značce z vrchu Makyta (923 m n. m.) přes Mikolinův vrch směrem k rozhledně na Čubově Kopci. Vede k ní ne moc dobře značená odbočka z této cesty. Šipka na rozcestníku ukazuje přímo mezi nedaleké chalupy, mezi domy se ale nezanořujte, hned u prvního odbočte doleva a obejděte ho, dále vás již cesta navede. Mohutný strom uvidíte asi po půl kilometru chůze na konci vesnice. Je zde možnost odpočinku na lavičkách. Umístění stromu na vrchu také umožňuje pěkný výhled po okolních kopcích.
Pokud se zamyslíte nad nejčastějším druhem památných stromů u nás, je to právě lípa. Zřejmě je to tím, že lípa je od obrozeneckých dob uctívána jako náš národní symbol. Její přirozené rozšiřování bylo omezováno lidskými zásahy z důvodu všestranného přínosu lípy pro člověka. Malé rostlinky spásal dobytek, lýko se využívalo na výrobu rohoží, provazů a střevíců, měkké dřevo je dobré pro řezbářství, ze semen se lisoval olej na svícení, květy se stále využívají na přípravu čaje a jako potrava včel. Lípy se také s oblibou vysazují jako krajinotvorný prvek v městských parcích, alejích či vesnických návsích.