Dřevěná kaplička svatého Huberta nad Valašskou Senicí.
Dalším místem, které se mi pro svou malebnost na výletu vrylo do paměti. Jedná se o dřevěnou kapličku a okolní dřevěné sochy. Nemohu opomenout ani nádherné výhledy do okolí, především na západ k Valašské Senici. Nachází se na "modré" hřebenové turistické trase vedoucí z Francovy Lhoty přes Čubův kopec s nadmořskou výškou 720 metrů a čtyřpatrovou dřevěnou rozhlednou kde se do nejvyššího patra dostaneme po asi šedesáti schodech ve výšce patnáct metrů. Působí velmi solidním dojmem. Pohybujeme se po turistické trase, která není jen tak ledajaká. Jedná se o velmi významnou hřebenovou spojnici - Hornolidečskou magistrálu. V létě využívána kromě turistů i cyklisty a v zimě běžkaři. Rozhledna byla v roce 2004 z technických důvodů přestavěna a jako bonus získala i nějaké ty výškové metry navíc.
Od rozhledny pokračujeme dále lesem, kde asi po 150 metrech odbočíme doleva a začneme prudčeji klesat. Jen chvíli bude trvat než se napojíme na asfaltovou cestu po níž budeme pokračovat stále dopředu (severním směrem kolem potoku Kočičina) až do oblasti s názvem Poschle. Zde by byla škoda minout mohutný významný i památný strom - Kobzovu lípu. U rozcestníku prudce odbočíme doprava a táhlým stoupáním budeme stále sledovat modrou turistickou trasu. Na této cestě se nám otevírají opětovně další kouzelné výhledy i scenérie. Každé roční období i každý den zde asi bude vypadat úplně jinak. Nakonec s asi po kilometru a půl dostáváme k popisované dřevěné kapličce.
Je to místo, kde si každý určitě rád dá menší nebo i větší "pauzu". Minimálně proto, aby si přečetl některé zajímavé texty. Na sever odtud se v údolí nachází obec Valašská Senice. Její konečné pojmenování se datuje k 1. lednu 1925. Předtím se jmenovala nejrůzněji, například Senice, Seminka, Srninka, Senitz, dokonce i Jasenice, jež může znalce míst mást - v současnosti existuje nedaleko více oblastí nebo míst s podobným názvem. V době největší slávy hradu Pulčín spadala Senice pod jeho panství. To se změnilo po roce 1549, kdy patřila pod Brumovské panství. Nejenom okolí Senice, ale i prakticky celé Jižní Valašsko bylo výrazně ovlivněno útoky Tatarů. V jedné době jich prý nedaleko Senice na sedmnáct tisíc! Ale kdo ví jak bylo vše ve skutečnosti? Je vidět, že místo má nejeden důvod k zastavení a třeba i k sejití z těch nejznámějších cest někam úplně jinam. Vedle dřevěné kapličky a soch (kterým "vládne" ta se jménem "Josef Dělník") se nachází i poněkud skryté menší jezírko.