Komárov
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice. K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení. Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství. Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 34 B5
zámek
muzeum
pomník
kaplička
mlýn
První zmínka o objektu 1263
První zmínky o Komárově pocházejí z roku 1263, kdy se zde uváděl, jako majitel, Bohuslav, který byl patrně předkem rodu Pešíků, který užíval zdejšího predikátu. Pešíkové z Komárova se na zdejším statku zapisovali až do roku 1602. Během této doby nechali vystavět i tvrz, která někdy bývá označována jako hrad. Nicméně tato fortifikace byla prvně uváděna až v roce 1543. Nutno však podotknouti, že první stavba o níž nedokážeme s jistotou říci zda byla již tvrzí a nebo pouze panským domem, zde stávala již před rokem 1502 a v tomto roce prošla přestavbou. Zde si však současní historici nejsou také stoprocentně jisti určením stavby. Proto se posuňme do roku 1543, kdy již víme, že zde stával hrad – tvrz. Po skonu Jiříka Pešíka z Komárova, bylo celé komárovské zboží prodáno a novým majitelem se stal Jindřich Oto z Losu v roce 1610. Tento majitele se zde však nezdržel příliš dlouho, neboť se zapletl do volby Fridricha Falckého a pozdějšího stavovského povstání a proto byl v roce 1621 popraven na Staroměstském náměstí společně s dalšími 26 pány. V roce 1623 byl Komárov i s celým zbožím prodán Marii Eusebii z Martinic, která spojila zdejší statky s Hořovicemi, kde již setrval. Komárovský hrad přestal být využíván a koncem 30-ti leté války byl vypálen. Roku 1648 se uvádí jako zpustlý a roku 1681 je dokládána již jen zřícenina původní stavby. Později byl hrad zřejmě částečně opraven a účelově využíván a to do přelomu 18. a 19. století, kdy byl opraven na popud hrabat z Vrbna, kteří jej následně využili jako byty pro panské zaměstnance. V zámku sídlila i správa Komárovských železáren, neboť výroba umělecké litiny zde probíhala již od roku 1785. V roce 1877 však majitelé pronajali celý objekt obci, která jej začala využívat jako školu. Nedlouho po té, v roce 1888 však byla stará budova zbořena a na jejím místě vystavěna nová. Obcí prochází modrá TZN z Borku do Hvozdce a Podluh