Dobrý den, vítám vás na pražském Smíchově. Podívejte se laskavě tímto směrem a nelekněte se. Nedávno na tomto lukrativním pozemku nedaleko centra Prahy stál kostel a bývalý klášter sv. Gabriela v unikátním nerománském slohu ....
Zakladatelkou kláštera a mecenáškou stavby byla hraběnka Gabriela Sweerts-Šporková, která chtěla vstoupit do benediktinského řádu. Na stavbu a výzdobu budoucího kláštera Zvěstování Panně Marii věnovala značné jmění, zemřela však před započetím stavby. K návrhu byli pozváni z belgického kláštera Maredsous benediktini P. Gislen Béthun a P. Hildebrand de Heptinn. Vznikla tak unikátní stavba, která je zástupcem u nás nepříliš časté tzv. beuronské umělecké školy. Tato kladla důraz na barevné geometrické vzory i symboly a snad i posléze ovlivnila českou modernu nebo alespoň některé umělce a architekty prvních desetiletí 20. století.
Hraběnka současně tímto založila první sídlo benediktinek beuronské kongregace v Praze. Klášter byl zasvěcen jejímu křestnímu patronu archandělu Gabrielovi. Základní kámen ke stavbě kláštera byl položen a posvěcen arcibiskupem Františkem Schönbornem roku 1888. Stavbu i výzdobu provedli příslušníci řádu beuronských benediktinů, kteří se zabývali mimo jiné ilustracemi knih tzv. beuronskou malířskou školou, která má společné některé prvky s uměním egyptským či byzantským. A tak je celkem pochopitelné, že lze v komplexu objevit malby nemající v České republice obdoby.
Součástí jednoho z nejzvláštnějších církevních areálů v Praze je kostel Zvěstování Panně Marii (běžněji nazývaný kostel sv. Gabriela). Je dlouhý 26 metrů a široký 13 metrů. Skládá se ze dvou lodí, z nichž hlavní vyšší má dřevěný strop a postranní nižší je klenutá. Kostel má mohutnou čtyřhrannou třípatrovou věž o výšce 43 metrů s jehlancovitou střechou a krásný, bohatě zdobený portál u hlavního vchodu. Nad ním jsou sochy sv. Benedikta a sv. Scholastiky a ještě výše patron chrámu archanděl Gabriel. Chrámová loď se otevírá bez stropu přímo do krovu po způsobu starokřesťanských bazilik. Dojem starobylosti podtrhuje cihlová fasáda a vysoko položená okna. Kostel provedený v pseudogotickém slohu byl vysvěcen v roce 1891. V roce 1899 sem přišly první sestry benediktinky ze starobylého opatství na Nonnbergu v Salzburgu.
Po rozpadu Rakouska - Uherska se u nás šířily protikatolické tendence. Lidé spojovali církev s nenáviděnou habsburskou monarchií. Sestry benediktinky, z nichž většina byla německého původu, začaly mít potíže, a tak odešly do Rakouska. Klášter s kostelem prodaly v roce 1919 za 3,5 milionu tehdejších korun ministerstvu pošt a telekomunikací s podmínkou, že kostel bude nadále užíván k bohoslužbám.
Objekt bývalého kláštera získal nejprve Poštovní úřad a fungovalo to tam jako v bance. Klášterní „Rajská“ zahrada byla zastřešena, čímž vznikla hala, kde klienti ukládali či vybírali peníze. Roku 1932 tady otevřeli expozici Poštovního muzea a Rajské zahradě dominovalo poštovní letadlo. Po druhé světové válce sem přesídlila Poštovní poukázková ústředna spojů, kde v době „největší slávy“ bylo několik miliard ústřižků poukázek, jelikož platilo nařízení o úschově dokladů dva roky zpět. V 70. letech se do zdejších klimatizovaných sálů, nastěhovala citlivá výpočetní technika, která v té době představovala špičku ve svém oboru.
Uvádí se, že klášter sv. Gabriela je druhou (po kapli svatého Maura v Německu) nejucelenější památkou tohoto slohu na světě. I přesto není až tak známý a stále čeká na uznání a ocenění svých kvalit. Česká pošta je i dnes vlastníkem celého areálu, kde pro církevní účely v omezené míře funguje pouze kostel. Nyní se připravuje v pořadí již druhá aukce, jelikož ta první se nezdařila. Prodat či neprodat, tak by měla znít otázka. Je jasné, že Česká pošta uvítá částku podobnou odhadu, tj. 420 milionů korun. Ale zamyslel se někdo, co bude s touto krásnou a ojedinělou stavbou? Vím, že je památkově chráněná a tak se s ní „určitě nemůže nic stát“. Ale věci na tomto světě jsou málokdy černo-bílé a více než osm tisíc metrů čtverečných v opravdu lukrativní lokalitě nedaleko centra Prahy, to už stojí za hřích. A myslím, že někteří šikulové s miliony „v kapse“ již v uplynulých letech dokázali, co lze dělat za divy.
Zatím nad vším bdí patron chrámu archanděl Gabriel. Jeho socha, umístěná nad hlavním vchodem, má také zajímavý příběh. V roce 1919 si odcházející jeptišky vzali sv. Gabriela do svého nového působiště, na rakouský hrad Bertholdstein, odkud se před několika lety stěhoval ještě jednou, na Herberstein. Nyní se vrátila dvoumetrová kovová socha symbolicky zpět. Společnost přátel beuronského umění ji nechala vyrobit z dvoumilimetrového měděného plechu. Autory jsou sochař Petr Holub a jeho otec, restaurátor Karel Holub.
*
Některé další kostely či kaple, které mne při návštěvě Prahy zaujaly:
V zadní části zahrady Kinských stojí málo známý Klášter s kostelem sv. Gabriela, jehož zakladatelkou a mecenáškou byla hraběnka Gabriela Sweerts-Šporková. Rozhodla se založit první sídlo benediktinek beuronské kongregace v Praze. Na stavbu a výzdobu budoucího kláštera Zvěstování Panně Marii věnovala značné jmění, zemřela však před započetím stavby. Klášter byl zasvěcen jejímu křestnímu patronu archandělu Gabrielovi. Základní kámen ke stavbě kláštera byl položen a posvěcen arcibiskupem Františkem Schönbornem roku 1888. Stavbu i výzdobu provedli příslušníci řádu beuronských benediktinů. Ti byli za Bismarcka v Německu pronásledováni, a tak přišli na pozvání kardinála Bedřicha Schwarzenberga do Prahy do Emauzského kláštera. Smíchovský klášter v pseudorománském slohu projektovali benediktinští řeholníci z Belgie, opat Hildebrand Hemptinne a kněz Gislain Béthune. Kostel o délce 26 m a šířce 13 m se skládá ze dvou lodí, z nichž hlavní vyšší má dřevěný strop a postranní nižší je klenutá. Kostel má mohutnou čtyřhrannou třípatrovou věž o výšce 43 m s jehlancovitou střechou a krásný bohatě zdobený portál v hlavním vchodu. Nad ním jsou sochy sv. Benedikta a sv. Scholastiky a ještě výše patron chrámu archanděl Gabriel. Chrámová loď se otevírá bez stropu přímo do krovu po způsobu starokřesťanských bazilik. Dojem starobylosti podtrhují vysoko položená okna. Kostel byl vysvěcen kardinálem hrabětem Schönbornem r. 1891 a v roce 1899 sem přišly první sestry benediktinky ze starobylého opatství na Nonnbergu v Salzburgu.