Kostel Jména Panny Marie na Rejvízu
I obyvatelé takového odloučeného (leč překrásného) horského hnízda, jakým Rejvíz bezesporu je, toužili po vlastním svatostánku. V tomto přání se zdejší němečtí i čeští usedlíci naprosto shodli a k jeho naplnění uspořádali sbírku. Zvláště nápomocen jim byl frývaldovský děkan a biskupský komisař Johann Rother, který získal povolení ke stavbě u samotné vratislavské Excelence a ta dokonce rejvízským na stavbu zdarma dodala stavební dříví. Dobrou zprávou bylo i to, že se podařilo vybrat daleko vyšší finanční částku, než s jakou se původně počítalo, takže na Rejvízu vyrostl v letech 1808 – 1809 namísto kaple rovnou kostelík!
Byl vystavěn v klasicistním slohu, roku 1876 se stal kostelem farním, rok 1973 mu přinesl „sesazení“ na svatostánek filiální a začátek třetího tisíciletí jej ocenil přídomkem kulturní památka.
Jedná se o jednoduchý jednolodní objekt zbudovaný z lomového kamene. Nad vstupem se tyčí věž zvonice, opticky navýšená neozvykle vysokou jehlancovitou střechou, v níž visí dva zvony. Jeden z nich ulila forma Dyttrych v Brodku u Přerova. Vlastní střecha kostela je valbová a chrání interiér chrámové lodi s trámovým stropem, na jihu s kněžištěm a sakristií na severní straně. Interiér se může pochlubit velmi cenným mobiliářem, pocházejícím z 19.století a který roku 1924 celý vymaloval malíř Emil Brendl.
Mezi nejhodnotnější „kousky“ patří hlavní oltář, jehož autorem se stal Bernard Kutzer. Spolu se synem Raimundem tento umělec pocházející z nedalekého Horního Údolí vytvořil i sochu sv.Floriána a sv.Jana Nepomuckého. Obrazy křížové cesty pocházejí od Franze Templera a od jeho mnohem slavnějšího jmenovce – Rudolpha Templera, obraz Svaté rodiny z roku 1883. Krásné jsou i chrámové varhany. Tyhle (už třetí v pořadí) zhotovila krnovská firma Rieger-Kloss.
K areálu kostela patří také starobylý hřbitůvek, umístěný asi o 100 m dál na louce.
V roce 2001 na chrámu došlo k rozsáhlejší opravě. Tehdy byla vyměněna část krovu napadená dřevomorkou a střecha pokryta břidlicí.